Mnohé předměty, které dříve sloužily v českých zemích náboženskému kultu, se nacházejí v zahraničí nejen ve starožitnictvích a v soukromých sbírkách, ale na nejrůznějších místech. Není vyloučeno vidět třeba v německém baru část barokní kazatelny, řekl novinářům Josef Štulc z Národního památkového ústavu.
"Vykradeno je u nás ročně na 700 kostelů, kaplí a dalších církevních budov, situace se nezlepšuje," řekl ČTK pracovník církevní správy, který se zabývá památkovou péčí a chce zůstat v anonymitě. "Organizovaný zločin má u nás bohužel dobré podmínky," prohlásil.
Jak odhaduje, zbude nakonec v českých zemích jen jedna třetina movitého památkového fondu oproti stavu před rokem 1989. Vinu na tom má podle jeho názoru špatná legislativa, liknavost státních úředníků, lhostejnost církevních činitelů i korupce zasahující mezi starožitníky, památkáře a do řad policie.
Zloději se podle tohoto zdroje nyní zaměřují hlavně na střední Čechy a k překvapení věřících již také na jižní Moravu, kde je náboženský život bohatší; kostely tam proto byly zatím pod lepším dohledem.
Upravil Tomáš Zdechovský