Ruský patriarcha otec Alexij II. se dívá z okna na zvonici svého moskevského sídla. Klášterní zvony sice hlasitě bijí a pěkně ladí, ale jejich vyzvánění spíše ponouká k hořkosti než k duchovnímu rozjímání. To totiž bijí pouze náhradní zvony - ty původní před 70 lety urychleně odklidil americký dobrodinec Charles Crane.

Tehdy tento americký diplomat a obchodník s olovem zachránil 18 bronzových zvonů Danilovova kláštera jejich odkoupením a darováním Harvardově univerzitě. Sovětský vůdce Josif Stalin je chtěl nechat roztavit, píše agentura Reuters.

"Ty zvony jsou cenné - jsou neoddělitelnou součástí duše a kultury ruského národa," vysvětluje otec Alexij. Některé z nich prý pocházejí ze 17. století. "Zvony svolávají k bohoslužbám... jsou jako hlas Boha na Zemi - vyzývají lid, aby se obrátil k Bohu," říká patriarcha Moskvy a celé Rusi.

Stalin zavřel hlavní moskevský klášter v roce 1930 a přetvořil jej na komunistické vězení. Komunisté aktivně znemožňovali praktikování náboženství zavíráním klášterů a ničením náboženských artefaktů - zvonů či ikon.

Když byl 700 let starý klášter v roce 1983 navrácen ruské pravoslavné církvi, mniši shromáždili zvony z celého Ruska a zavěsili je do prázdné zvonice. Otec Alexij však míní, že náhradní zvony se těm původním nevyrovnají.

Elitní Harvardova univerzita na východním pobřeží Spojených států ze zvonů podle patriarchy moc užitku nemá, protože Američané prý nevědí, jak je správně rozeznít. "Neumějí vyloudit tradiční ruský zvuk zvonů, neboť jsou jinak zavěšeny," tvrdí vousatý pop. "A není tam nikdo, kdo by uměl vyzvánět, jak by bylo třeba," soudí.

Harvardští zvoníci rozhoupou ruské zvony každou neděli na 15 minut a zdejší studenti se shodují, že jejich zvuk je poněkud nezvyklý. "Znějí, jako kdyby malé dítě bubnovalo do hrnců a pánví," říká student Skyler Mann. Zvonice univerzity nad blokem nocleháren - Lowellovým domem - ukrývá 17 zvonů. Osmnáctý visí v budově Harvard Business School.

Studentská obec je ve věci zvonů rozdělena. "Myslím, že na ně máme nárok... a řekl bych, že Rusové, historicky vzato, také," přiznává Andrew Bitto. "Ale co se týče skutečného vlastnictví, patří Harvardu," dodává. Jiní by zvony rádi viděli zpátky v Rusku. "Každý víkend mě budí, tak ať si je vezmou mniši," prosazuje Rob Wheeler.

Ruští mniši nepopírají, že zvony Harvardově univerzitě právně patří, ale žádají po ní, aby je jako projev dobré vůle vrátila Moskvě. Univerzita není proti, ale ruská strana podle ní musí uhradit náklady s tím spojené. Obě strany se shodují, že logistika a přeprava jsou rozhodujícím faktorem v utváření osudu zvonů, z nichž nejtěžší váží téměř 13 tun a je široký tři metry.

Na prosincovém setkání zástupců ruské církve a Harvardovy univerzity se obě strany rovněž usnesly, že Rusko musí škole náhradou dodat soubor nových zvonů. "Náklady na stavební konstrukce, přepravu a výměnu zvonů bude krýt ruská strana," říká se dále v prohlášení Harvardovy univerzity.

Otec Alexij připouští, že ještě není vyčísleno, kolik bude akce stát. Ví ale, že klášter dostatek prostředků nemá. "Klášter pochopitelně není schopen zaplatit to sám," uvedla hlava ruské pravoslavné církve, která vyzývá k darům. "Momentálně je obtížné hovořit o nákladech... ale pokud hovoříme jen o odlití (nových zvonů pro Harvardovu univerzitu), mohlo by to přijít zhruba na 700.000 dolarů (asi 18,2 miliardy korun) a více."

Alexij II. však říká, že je optimistou a zvony se podle něj na Danilovův klášter opět vrátí. "Věříme, modlíme se, aby se tak stalo."