Ježíšova smrt vždycky vyvolávala v postupu dějin velké vášně. Ty poslední způsobil polemický film Mela Gibsona Umučení Krista. Nicméně v době jeho uvedení do španělských kin provedl soudní lékař z university v jihošpanělské Granadě José Antonio Lorente autopsii "post mortem". Z ní mj. vyplývá, že během posledních osmi hodin života týrání způsobovalo Ježíši nepopsatelné utrpení a bylo skutečným zločinem. Jak upozorňuje španělský list El Mundo, všechny údaje, o něž se opíral, jsou zaznamenány v Písmu svatém, takže nic není ponecháno improvizaci ani fantazii autorů.

Příčiny smrti byly dvě, nicméně obě spolu souvisejí: příčiny okamžitá a základní. Život udržuje souhra tří funkcí: srdeční, dýchací a nervové. Jakmile aspoň jedna z nich ustane, pak je to okamžitá příčina smrti. Občas bývá tato příčina založena na řadě těžkých a rodových všeobecných poruch, tedy základních příčin. Když někdo zemře na infarkt myokardu, byla okamžitou příčinou drastická redukce ischemie srdeční s myokardickou nekrózou, ovšem základní příčinou bylo zúžení srdečních cév. Tyto příčiny jsou vždy zapisovány v lékařských úmrtních i pitevních zprávách.

Okolnosti smrti se snaží vysvětlit, jestli šlo o vraždu, nehodu nebo sebevraždu - tyto poznatky jsou zásadní pro případné soudní vyšetřování. Následuje tedy "pitevní" zpráva doktora Lorenteho, jak ji sepsal na základě údajů v Písmu svatém:

Na pitevním stole leží mrtvola muže ve věku od 30 do 35 let, jehož totožnost potvrdilo množství jeho následovníků: jde o Ježíše Nazaretského, tvrdí o něm, že mu je 33 let, je synem Josefa a Marie. Po odsouzení byl ukřižován.

Z vnější prohlídky je evidentní, že byl v dobrém fyzickém stavu, a to i přes utrpěná zranění. Na hlavě jsou znát četné bodné ranky, řezné ranky, tržné ranky s pohmožděninami (trhliny způsobené ranami či řezné rány způsobené neřeznými nástroji). Jsou uspořádány ve tvaru koruny či kruhu v horní části čela a pokračují po obou stranách hlavy, poškodily temenní, spánkové a týlní kosti.

Zranění jsou hluboká, poškodila celou hlavovou kůži a pronikla až na vnější vrstvu zmíněných kostí. Stejnými píchacími nástroji jsou probodané i ušní boltce. Následkem hlubokého krvácení způsobeného mnohočetnými ranami je nutné poznamenat, že téměř všechny vlasy po celé své délce jsou prosáklé vlhkou krví nebo škraloupy krve zaschlé. Všechna utrpěná zranění jsou srovnatelná s těmi, která by způsobila trnová koruna - taková, jakou podle popisu nesl zesnulý.

Na přední i zadní části těla - hrudi i zádech jsou vidět mnohočetná zranění, převládají zhmožděniny ve formě krevních podlitin, modřin a hematomů, z nichž některá mají tvar podlouhlý, jaký obvykle způsobují použité předměty, velmi pravděpodobně devítiocasé kočky. V důsledku intenzity ran a, případně nebo, kvůli jejich opakování na určitých partiích se objevily podlouhlé zhmožděniny, povrchové odřeniny a (krvácející) hluboké škrábance.

Na některých částech těla jsou pohmožděniny zvláště hluboké, způsobily trhliny ve svalstvu a také nadměrné krvácení. Všechny tyto rány převládají především na zádech. A konečně na pravé straně přední části je zjevná hluboká bodná rána, která jednoznačně způsobila ohromné krvácení.

Na obou horních končetinách v zápěstní oblasti je zranění způsobené probodením se zhmožděnými okraji a známkami ran v důsledku velké váhy, pravděpodobně váhy těla. Na rukou, na dlani a vnější hraně dlaně jsou vidět odřeniny a oděrky, jaké se objeví při oporu o ruce při pádu na zem. Na nohou dolních končetin průnikové bodné zranění se zhmožděnými okraji. Kolena rovněž nesou oděrky a odřeniny, zřejmě rovněž způsobené pádem na ně.

Vnitřní výzkum: známky nedostatku kyslíku ve tkáních, masivní krvácení, hypovolemický šok (celkové snížení množství krve), zblednutí sliznice a vnitřních orgánů jako plic, jater a ledvin. Velmi omezené množství krve se nachází v srdečních komorách a ve velkých arteriovenozních cévách. V mozku a plicích známky dušení srovnatelného s dlouhotrvající agónií.

Nebyla popsána smrtelná zranění, která by při zasažení životního orgánu nebo funkce bylo okamžitou nebo zásadní příčinou smrti. To všechno nás vede k názoru, že smrt Ježíše Nazaretského byla výsledkem dlouhého procesu agonie.

Naposledy jedl při Poslední večeři (devět hodin večer ve čtvrtek). Do pátečních tří hodin odpoledne uplynulo 18 hodin. Od svého zatčení zřejmě nic nejedl ani nepil. Týrání (s výjimkou ran holí, které mu způsobil jeden Kaifášův sluha) začalo v sedm hodin pátečního rána, takže do momentu smrti přešlo osm hodin. Ostatní zranění pochází z bičování a množství ran od šlehů je na hrudi i na zádech. Tato zranění vyvolala krvácení, která zpočátku nebyla silná, protože ani rány nebyly hluboké, a proto nezasáhly velké cévy a žíly.

Protože však rány kryly rozsáhlou část těla (záda a hruď), ztráta krve se nahromadila a mohla být významná - mohla způsobit (během osmi hodin týrání) ztrátu jednoho či dvou litrů krve a plasmy (je nepravděpodobné, že by mohl ztratit krve více, neboť rány na cévách s malým a středním průměrem mají tendenci se uzavírat). Celková ztráta krve vyvolává krizi nebo šok ve fungování organismu.

Vzhledem k velkému množství ran, které opakovaně dopadaly na stejná místa, došlo k zraněním podobným jako při drcení či stlačení, což má za následek uvolnění látek do krve - například myoglobinu ze svalů, jež vyvolává poruchy při ledvinovém procesu filtrace. Tak velké množství ran na hrudi rovněž vyvolává velké bolesti, ohromné a nepopsatelné utrpení. Mezi obranné mechanismy, jež automaticky a podvědomě tělo používá, patří redukce pohybu na minimum - redukce pohybu v hrudníku se odráží v povrchovém dýchání, jež vyvolává nedostatečné okysličení vinou nedostatečného správného dýchání. K tomu se ze stejné příčiny připojuje hyperkapnie (nadbytek kysličníku uhličitého) a řada poruch rovnováhy kyselin. K tomu je nutné připočítat pozici na kříži, kde tělo visí za horní končetiny a pnutí se přenáší do hrudníku a jeho svalstva, což ztěžuje jeho funkce včetně usnadnění dýchacích pohybů. Těžká traumatická zranění v hrudi mohla podráždit membrány okolo plic a způsobit suchý zápal pohrudnice. To může být dokonalé vysvětlení, proč vytekla "krev a voda" po bodnutí do pravé strany boku: krev z vlastních zranění cév a žil v oblasti a "voda", jež mohla být exsudátem nahromaděným mezi pohrudničními blanami.

Rány po hřebech na rukou a nohou nebyly příčinou smrti - neohrožují životní funkce a možná infekce se za tak krátkou dobu nerozvine. Jedinou možností - v Písmu ovšem nepopsanou - by bylo velké krvácení při zasažení velkých cév či žil, které by přispělo ke zmíněnému celkovému úbytku krve.

Zranění trnovou korunou smrt také nezpůsobila, protože trny nepronikly do mozku ani nevyvolaly nadměrné krvácení. Pozice na kříži (ortostatická - nohama dolů) ztěžuje přívod kyslíku do mozku, neboť krev má tendenci se hromadit v dolních partiích organismu (v důsledku zemské přitažlivosti), zejména když srdce pracuje slabě, a proto okysličování orgánu, jenž ho potřebuje nejvíc (mozek, respektive centrální nervová soustava), je nedostatečné.

Maje na paměti dlouhou agónii a udržení vědomí až do poslední chvilky a v souvislosti s dříve zmíněným docházíme k těmto nejpravděpodobnějším lékařsko-právním závěrům:

Bezprostřední příčina smrti: hypoxie-anoxie - nedostatečný přívod kyslíku do mozkové tkáně vinou nadměrného snížení množství kyslíku v krvi, respektive nepřítomnost kyslíku tamtéž, v důsledku krvácení, nedostatečného mechanického dýchání (v důsledku nehybnosti) způsobeného těžkými zraněními v bočním svalstvu a nedostatečnou srdeční činností.

Základní příčina smrti: mnohočetná bodná zranění, pohmožděniny, oděrky, odřeniny, podlitiny a modřiny v přední a zadní části trupu. Původ smrti: zločin.