Seznamka
Člověk a víra. Ale k tomu ještě poznámku ohledně termínu "homosexualita". Vím, že pro tento rozhovor asi bude nejpříhodnější, ale nejde o sexualitu jako takovou. Sexualita odtržená od érotu je samoúčelná. Krásně o tom hovoří v rozhovoru pro revui Host básník Jiří Kuběna. S J.Kuběnou nemusím nutně souhlasit v každém jeho názoru, ale jeho náhledy na homoerotiku jsou i mně velmi blízké a v některých aspektech bych dokonce jeho postřehy podepsal. Jde tedy o citové a erotické preference, které jsou u každého člověka trochu jinak rozloženy na škále muž a žena. Spíš bych řekl, že každý z nás je někde na této stupnici a je jen otázkou, kam (kterým směrem) převažuje orientace toho kterého konkrétního člověka.
Ptal jsem se především proto, že mnozí lidé si myslí, že tato dvě témata nemají vůbec nic společného…
Tato témata opravdu zdánlivě nesouvisejí. Ale i přes svoji odtažitost se stýkají a prolínají v jednom člověku. Homoerotické cítění totiž vstupuje zásadním způsobem do spirituálního života. Jsme přece jen "živé duše" ve kterých jedna složka ovlivňuje druhou. O tom zpovzdálí píše i A. Grün ve své knize Mystika a erós.
Jak ty osobně jako věřící homosexuál vnímáš stránky Bible, kde se hovoří v Genesis o výlučnosti vztahů mezi mužem a ženou?
Zde nečtu primárně o vztahu muže a ženy, i když uznávám, že takové čtení je též v jistém kontextu legitimní. Při vědomí, že celá Bible je spojena v jeden celek a že tím pádem je to jedno Slovo, které se dává člověku v různé době a do různě propletených situací, vnímám tato místa spíše jako výpověď o jednotě lidského pokolení. Nemluví se zde vůbec o našem érotu! Pokud bych vnímal tyto verše jako "výlučný vztah muže a ženy", tak by se asi ani do Bible nevešel "Pláč Davidův nad smrtí Saula a Jonátana", kde David oplakává svého bratra Jónatana těmi krásnými slovy: "Stýská se mi po tobě, můj bratře Jónatane, byls ke mně pln něhy, tvá láska ke mně byla podivuhodnější nad lásku žen" (2Sam1,26).
Nevešlo by se ani další místo, i když více zastřené, které je v knize Daniel, kapitole první - "A Bůh dal Danielovi dojít u velitele dvořanů milosrdenství a slitování" (Dan1,9). Neměli bychom ani lásku sv. Jana k našemu Pánu. Tady ovšem nechci říkat, že Ježíš byl gay, ale to, že éros v tom vztahu asi nechyběl. Z těchto biblických míst ovšem nevyvozuji žádné silné závěry. Bible pro mě není kniha silných závěrů, ale Slovo Boží, které dostávám jako dar pro svůj život.
A na závěr této odpovědi bych si dovolil ocitovat z rozhovoru s Jiřím Drašnarem: "Slovo je jako šipka ve větru. Kterým směrem nakonec ukáže, závisí na čtenáři jako na autorovi. Dokonce bych řekl, že víc na čtenáři. Jako náš rozhovor: Vy mi položíte otázku, která nezbytně nemusí vyjadřovat to, co jste chtěl, a já ji dešifruji v souladu s tím, kdo jsem, jakou mám zkušenost, vzdělání, inteligenci, temperament a jak se momentálně cítím. Zítra nebo po lahvi vína bych vám odpověděl jinak. Zázrak, že se vůbec domluvíme. My lidé." (Pozn. redakce: Tvar 2004/13; Jednou Outsider, vždycky outsider, citace ze str. 12)
Máš přehled o tom, kolik je u nás věřících homosexuálů?
Nemám a zároveň si myslím, že to není podstatné. Možná by se to některým plánovačům jakýchkoliv strategií hodilo, ale nemyslím si, že by to bylo přínosné např. v pastoraci. Nelze totiž přistupovat unifikovaně k této skupině, tak jako nelze přistupovat jednotně k heterosexuální skupině. Jak už jsem se zmínil v první odpovědi, naše sexuální preference se pohybují po jisté stupnici a žádný člověk plně neodpovídá tomu druhému. Ve skupině homosexuálů snad jen převládá společné homoerotické cítění, ale nic víc.
Pokračování rozhovoru uveřejníme příští týden.
