Rezignace varšavského arcibiskupa Stanislawa Wielguse zabránila ostudě polské katolické církve a ukázala jí směr, kterým jsou lustrace, píší dnes polské deníky. Podle neoficiálních informací o nedělní rezignaci Wielguse, který se přiznal ke spolupráci s bývalou komunistickou tajnou službou, rozhodla telefonická rozmluva prezidenta Lecha Kaczyńského s papežem Benediktem XVI., tvrdí list Zycie Warszawy. Polské noviny dnes zároveň informují o dalších případech spolupráce duchovních s tajnou policií bývalého režimu.

Polská strana údajně v pátek poslala do Vatikánu kopie analýz dokumentů, které o spolupráci arcibiskupa s tajnou policií shromáždil Institut národní paměti (IPN). V sobotu byly přeloženy do němčiny a v neděli ráno se s nimi seznámil papež, uvedla Rzeczpospolita. Mluvčí prezidentské kanceláře Maciej Lopiński informoval novináře o nočních rozhovorech církevně-světských. Sněm polských biskupů však napsal, že Wielgus rezignoval dobrovolně. vzhledem k vážným obviněním vysloveným na jeho adresu. "Za toto rozhodnutí zřeknout se úřadu, které je svědectvím starosti o dobro církve, mu patří slova uznání", píší polští biskupové ve svém stanovisku, ve kterém dále prosí pracovníky sdělovacích prostředků, aby uznali rozhodnutí arc. Wielguse a vyhnuli se takovým výkladům této události, které by se míjely s pravdou.

Rozhodnutí bylo tak náhlé, že kardinál Jósef Glemp, který dočasně povede varšavskou arcidiecézi, se teprve 15 minut před obřadem dozvěděl, že se místo inaugurace uskuteční mše. Rzeczpospolita připomíná, že když Wielgus oznámil rezignaci, věřící křičeli: "Zůstaň s námi!", prezident však tleskal.

Zástupci církve, politiky i vědy nyní diskutují, zda začala válka s Vatikánem, jestli se polská církev skutečně ocitla v krizi, či co dál s Wielgusem. Kněz Kazimerz Sowa řekl listu Dziennik, že rozhodnutí papeže nedává pochyb o tom, že lustrace se musí dotknout také lidí v církvi. "Musí být provedena upřímně, do hloubky a rychle," řekl. Představení v církvi dostali podle komentátorů hořkou lekci, která může být lekcí pokory.

Rzeczpospolita připomíná, že archiv Institutu paměti národa, který informace o spolupracovnících polské komunistické policie shromažďuje, bude od března dostupný novinářům. Doposud k němu měli přístup pouze badatelé. "Církev má velmi málo času na to, aby se k problému postavila čelem," uvedl Antoni Dudek z IPN.

Deníky připomínají, že do poslední chvíle bránil Wielguse před kritikou v médiích páter Tadeusz Rydzyk, šéf nejposlouchanější polské rozhlasové stanice Radia Maryja. Rezignaci přirovnal k ukřižování. Právě na Rydzykův popud do Varšavy v neděli přijely stovky věřících, kteří vyjadřovali podporu Wielgusovi.

Rezignace podle církevních hodnostářů může vést k očištění církve. Polská verze týdeníku Newsweek zveřejnila jména kaplanů, blízkých přátel krakovského kardinála Stanislawa Dziwisze, kteří spolupracovali s bývalou bezpečnostní službou. Týdeník připomněl, že poté, co se Polák Karol Wojtyla stal papežem Janem Pavlem II., hledala výzvědná služba jeho nejbližší přátele, aby z nich učinila spolupracovníky.

Týdeník Wprost napsal, že agentem výzvědné služby byl biskup Jerzy Dabrowski, jeden z nejváženějších hierarchů polské církve v 80. letech minulého století. Podle Wprost spis nalezl Institut paměti národa. Biskup prý přijal pseudonym Ignác, pod nímž působil v Římě v letech 1963 až 1970, informoval o působení polských zástupců ve Vatikánu. Po návratu do vlasti pokračoval ve spolupráci, většina materiálů ale byla zničena. Biskup zemřel v roce 1991.

Historici odhadují, že v komunistickém Polsku působilo na 1500 kněží jako agenti tajné policie, kteří donášeli především na církevní hodnostáře. Ke katolické víře se v bezmála čtyřicetimilionovém Polsku hlásí 98 procent obyvatel a pravidelně do kostela chodí každou neděli polovina z nich.

Polovina Poláků si myslí, že všichni duchovní mají být lustrováni. Pro prověření minulosti pouze kardinálů a arcibiskupů je 16 procent obyvatel katolické země. Vyplývá to z posledního průzkumu veřejného mínění pro televizi TVN. Doposud se polská církev lustracím vyhýbala. Dnešní rezignace Stanislawa Wielguse na funkci varšavského arcibiskupa ovšem ukázala, jak minulost může mít vliv nejen na duchovního, ale i na autoritu celé církve.

Papež Benedikt XVI. je údajně velmi znepokojený tím, že nevěděl o všech okolnostech případu. Podle zdrojů agentury PAP byla papežovi utajena obvinění, která se týkala spolupráce Wielguse s tajnou policií. Benedikt XVI. se je dověděl jako poslední, tvrdí PAP.

Wielgus přitom v pátečním prohlášení uvedl, že o své minulosti, včetně kontaktů s komunistickou policií, papeže informoval. Vatikán se arcibiskupa až do sobotní noci zastával a plně mu důvěřoval.

Wielgus se zároveň hájil tím, že nikomu svým spojením s komunistickou tajnou službou neublížil. Těmto slovům nevěří 47 procent Poláků; 34 procent mu naopak věří. Právě příznivci Wielguse dnes po mši, která se uskutečnila místo inaugurace, demonstrovali před arcibiskupským domem ve Varšavě. Zhruba sto lidí se po dvou hodinách rozešla.

Zatím není jasné, kdo je osobně odpovědný za krizi v polské církve, která se dotýká rovněž Vatikánu. Podle neoficiálních informací chce papež nyní vyvodit důsledky pro osoby, které dopustili tento stav, uvedla agentura PAP.

O podrobném vývoji kauzy Magazín ChristNet.eu informoval ve svém zpravodajství.