Ústavní soud neuvolnil majetek obcí a dalších vlastníků, který blokují nevyřešené církevní restituce. Dnes nezrušil část zákona o půdě z roku 1991, jak požadovala skupina senátorů. Konstatoval však, že dlouhodobá nečinnost zákonodárců při řešení vztahu státu a církví je protiústavní.

Právní zástupce senátorů Jaroslav Hostinský po vyhlášení nálezu ČTK řekl, že by stálo za to, aby si ho prostudovala vznikající vláda a sněmovna. Ústavní soud dal zřetelný signál k tomu, aby byly neprodleně řešeny církevní restituce, řekl.

Podle předsedy České biskupské konference (ČBK), pražského arcibiskupa Dominika Duky rozhodnutí ÚS poukazuje na potřebu řešit otázku zablokovaného majetku církví jednáním zainteresovaných stran. "Důležité je, aby toto jednání přineslo spravedlivé a oboustranně výhodné řešení," sdělil Duka ČTK v textové zprávě z cesty z Vatikánu do Prahy. Duka už dříve řekl, že má naději v posun vztahů mezi církvemi a státem.

Soudkyně Ivana Janů v odůvodnění řekla, že zrušení paragrafu by umožnilo převod historického majetku církví třetím osobám, čímž by bylo ohroženo, ne-li znemožněno, majetkové narovnání státu a církve. Zúžil by se tak také prostor pro zákonodárce, kteří formu církevních restitucí mají schválit. Nemohli by vracet pozemky, což by mohlo zvýšit nároky na státní rozpočet.

"Dispoziční omezení s historickým církevním majetkem slouží k ochraně tohoto majetku do přijetí zvláštních zákonů," uvedla Janů. ÚS podle dnešního nálezu musí odmítnout "pokus o své vtažení do politického boje, v němž určitá právní otázka slouží ke sledování určitých politických cílů".

Skupina senátorů chtěla svým návrhem vyjít vstříc zejména starostům. Obce nemohou majetek zablokovaný nevyřešenými církevními restitucemi prodávat ani na pozemcích stavět. U části obcí je tak znemožněn jejich rozvoj, protože jsou církevními pozemky doslova sevřeny, řekl Hostinský.

Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška by však "odblokování" historického církevního majetku patrně vyvolalo vyšší počet individuálních žalob, což je cesta, kterou už dřív Ústavní soud odmítl. "Neboť by se tak zákonodárce zbavil odpovědnosti za přijetí zvláštního zákona a přenesl by odpovědnost na soudy," dodal Langášek.

Zdůraznil však, že zákonodárci neschválením církevních restitucí ani 19 let poté, co tento záměr deklarovali v zákoně, porušili princip právní jistoty a důvěry v právo. "Demokratický a právní stát po trpkých zkušenostech s náboženským útlakem v letech 1948 až 1949 deklaroval širokou náboženskou svobodu jako základní právo," uvedl Langášek a dodal, že však stát neumožnil materiální zajištění náboženské svobody. Církve jsou stále financovány státem podle zákona z roku 1949, dodal Hostinský.

S dnešním nálezem Ústavního soudu se neztotožnili čtyři soudci z patnáctičlenného pléna, a to Vladimír Kůrka, Jiří Mucha, Jan Musil a Pavel Rychetský. Vypracovali odlišná stanoviska.

Všechny tři strany, které sestavují vládu - ODS, TOP 09 i Věci veřejné, se ve svých programech hlásily k potřebnosti nalézt shodu v majetkoprávních vztazích mezi státem a církvemi. ČSSD, která zůstane v opozici, odmítá dohodu dosaženou s církvemi vládou Mirka Topolánka (ODS). KSČM dlouhodobě prohlašuje, že je proti vracení majetku církvím.

Podle dohody z roku 2007 se měla církvím navrátit asi třetina majetku zabaveného komunisty, zbytek měla nahradit částka 83 miliard korun vyplácená po dobu 60 let, i s úroky mělo jít o 270 miliard korun. Proti dohodě se tehdy postavila levice a bývalý poslanec ODS Vlastimil Tlustý.

Nevyřešenými církevními restitucemi je blokováno například 185.000 hektarů lesů, které má ve správě Státní podnik Lesy České republiky (LČR). Představuje to asi 14 procent jeho lesů. "Blokace vlastní hospodaření v lesích nijak neomezuje," řekl ČTK mluvčí podniku Zbyněk Boublík.

Dodal, že LČR mají ve své správě také asi 700 stavebních objektů, které jsou rovněž blokovány nevyřešenými církevními restitucemi. "S těmito nemovitostmi nemůže podnik nijak nakládat, i když je často k zabezpečení své činnosti nepotřebuje," uvedl mluvčí.