Seznamka
Zoufalý útok židovského mladíka jako záminka pogromu
Bezprostřední příčinnou pogromu byl podle Wikipedie atentát Žida Herschela Grynszpana na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži Ernsta vom Ratha, který navíc přišel po oslavě výročí Pivnicového puče v Mnichově.
obr1. ilustrační foto zdemolované výlohy
Jak doplňují stránky dokumentující holokaust, jeho nejbližší se stali obětí vypovězení polských Židů z Německa do Polska, které bylo německými úřady provedeno na konci října. Jeho rodiče a sestra patřili k tisícům nešťastným Židům, kteří museli v bídných podmínkách trávit dlouhé týdny na hranicích, když je ani jedna strana nechtěla přijmout. Popudem k činu Herschela Grünspana byla zřejmě snaha pomstít se za osud svých rodičů a upozornit na něj. Grünspan byl okamžitě po svém činu zatčen francouzskými orgány a později předán do Německa, kde se jeho osud ztrácí.
Nešťastný a neuvážený čin židovského mladíka nebyl ale skutečným důvodem vypuknutí pogromu - nacisté jej pouze využili jako záminku k vyostření protižidovských opatření. Nacistická propaganda představovala atentát jako součást židovského spiknutí proti německému národu, jako pokus Židů a vyvolávání nepřátelství mezi evropskými státy. Všechny německé noviny publikovaly v následujících dnech na prvních stranách nenávistné protižidovské tirády.
V Paříži mezitím vom Rath bojoval o život a 9. listopadu 1938 odpoledne zemřel. Shodou okolností se týž den večer v Mnichově konalo každoroční setkání nacistických "starých bojovníků" s Hitlerem, které bylo připomínkou nezdařeného nacistického puče v Mnichově v roce 1923. Když Hitler kolem 10 hodiny večer odešel, vystoupil (bezpochyby po dohodě s Hitlerem) Goebbels se zprávou o úmrtí vom Ratha a s plamenným protižidovským projevem vyzývajícím k pomstě, který si přítomní funkcionáři SA a dalších nacistických institucí vyložili jako povel k zahájení protižidovského pogromu. Již v noci začaly především jednotky SA vyvolávat protižidovské nepokoje a samy útočit na židovské objekty.
Křišťálová noc měla za následek smrt téměř stovky lidí, odvlečení destitisíců Židů do koncentračních táborů a exodus židovského obyvatelstva
Během Křišťálové noci bylo zabito podle nejčastějšího zmiňovaného údaje 91 Židů, ale některé prameny uvádějí odlišná čísla. Po Křišťálové noci bylo okolo 30 000 Židů internováno v koncentračních táborech.
obr2. ilustrační foto vypálené synagogy
Následujícího dne se v mnoha městech konaly demonstrace na podporu NSDAP a jejího vůdce. Například v Norimberku se této demonstrace účastnilo 100 000 lidí.
Křišťálová noc způsobila zvýšení exodu židovského obyvatelstva z nacistického Německa, který získal prakticky charakter útěku a ještě více vyhrotila německo-židovské vztahy. Dodnes se vedou spory a dohady o tom, do jaké míry byl protižidovský pogrom spontánní a do jaké míry připravovanou akcí.
Zvláštní předpis později stanovil, že na škody utrpěné za Křišťálové noci se nevztahují platné pojistné smlouvy. Za židovský majetek poškozený jednotkami SA, na který měl z pohledu Göringa nárok německý lid, byli naopak Židé ve Třetí říši donuceni zaplatit finanční částku ve výši 1 miliardy říšských marek. To představovalo přibližně 10 % příjmů státní pokladny za rok 1938; vražedná akce a následující administrativní zásahy (především 1. zákon o vyloučení Židů z hospodářského života) tak Třetí říši pravděpodobně zachránily před státním bankrotem, jenž roku 1938 akutně hrozil, a tím i umožnily Hitlerovi udržet se u moci a rozpoutat 2. světovou válku.
Svůj vžitý název získala Křišťálová noc podle rozbitých výloh židovských obchodů. Vypáleny byly desítky synagog, včetně asi padesáti v českém pohraničí na územích, která byla několik týdnů před tím Mnichovskou dohodou připojena k Říši, například v Liberci.
Hořely synagoga i márnice
Při křišťálové noci shořela i opavská synagoga či krnovská židovská márnice. Útok zažila také novojičínská synagoga, píše ve svém článku zpravodajský portál iDNES.cz.
Podle posledního sčítání lidu v Československu v roce 1930 se k izraelskému náboženství hlásilo přes tři sta padesát šest tisíc obyvatel. Z odtržených sudetských území uprchli hned v prvních dnech záboru mnozí lidé české nebo smíšené národnosti do okleštěného Československa. Naopak v Sudetách zůstala řada Židů německé národnosti. Nacisté tak měli měli od samého počátku značně usnadněnou cestu k "řešení" židovské otázky. Sudetští Židé byli hned v prvních dnech okupace vystaveni šikanování, veřejnému hanobení, zavíraní živností a obchodů i hrubému násilí.
Němci v Sudetech zabírali Židům majetek a hrozbou pogromů je nutili k rychlému vystěhování.
"Například policejní hlášení z 12. října 1938 uvádí, že v Bruntále bylo asi šedesát osob zatčeno státní policií a obyvatelstvo "neněmecké krve" většinou uprchlo," popisuje situaci pro iDNES historik Slezského zemského muzea v Opavě Mečislav Borák.
A pak, v noci z 9. na 10. listopadu, přišla křišťálová noc. "V ohni obrovských požárů německých a rakouských synagog poněkud zanikaly zprávy z území donedávna patřícího Československu. Některé monografie zmiňují pouze požár synagogy v Opavě a demolici synagogy v Krnově. Přitom během pogromu bylo v německém záboru českých zemí zničeno ohněm či zdemolováno nejméně pětatřicet synagog a řada židovských hřbitovů," uvádí opavský historik.
A dodává, že pogrom provázely výtržnosti, na mnoha místech sudetských území stejně silné jako v Říši. V Šumperku například časně ráno 10. listopadu rozbili neznámí pachatelé skleněné výklady v pěti židovských obchodech, podobně jako v bytech ve Svinově u Ostravy.
V Krnově zůstala synagoga, ale shořely knihy a vůz
V Bruntále a Rýmařově při křišťálové noci příslušníci SS veškeré židovské obchody uzavřeli a zapečetili. V Novém Jičíně násilníci rozbili okna v židovském templu a výklady židovských obchodů ve městě. V Bílovci policisté zatkli židovského lékaře za údajné hanobení rasy.
Podle policejní zprávy také v Krnově provedli příslušníci SS akci proti Židům, i když německý tisk za její vykonavatele označil indiferentní dav. Ten podle záznamů vybral knihovnu místního židovského knihkupce doktora Erwina Kunnewäldra a na náměstí Adolfa Hitlera ji spálil. Přičemž se "dav" k ohni s dalšími náklady knih několikrát vrátil.
obr. 3 - požár synagogy v Opavě
Židovská modlitebna v Krnově byla částečně zdemolována a již byl přichystán oheň, když na příkaz vedení SS byly přípravy požáru zastaveny. Ten příkaz vydali tehdejší sudetoněmečtí radní, kteří se rozhodli stavbu zachránit. Modlitebnu nařídili přebudovat na tržnici.
Dav alespoň těžce poškodil židovský hřbitov a rozbil a spálil obřadní pohřební vůz. V Bruntále naopak modlitebna a obřadní místnost na židovském hřbitově shořely. O požáru synagogy v Opavě policejní zpráva uvádí: V židovském chrámu na Rybnické ulici v Opavě vypukl 10. 11. 1938 požár. Chrám zcela shořel. Požární stráž byla sice podle zprávy včas na místě, mohla ale zachránit jen okolní budovy. Příčina požáru není ještě objasněna. Dochovala se i fotografie, na níž místní obyvatelé s rukama v kapsách přihlížejí požáru (viz obr.3).
Bezpečnostní ohledy zabránily vypálení synagogy v Novém Jičíně.
Očitý svědek Max Mannheimer uvedl, že jeho synagogu vydrancovali. "Zapálit nebo vyhodit ji do povětří bylo ale vzhledem k blízkosti plynojemu nebezpečné. Modlitební knihy, svitky tóry a modlitební šály se povalovaly roztrhané na ulici. Kniha, která Židy po celém světě udržovala dvě tisíciletí pohromadě, byla rozdupána," uvádí Max Mannheimer.
Hrůzy Křišťálové noci připomněl také papež
Smutné výročí si v uplynulých dnech připomněli i křesťané. Například v evangelickém kostele v Trutnově se konala ekumenická bohoslužba a vzpomínka na židovské spoluobčany na místě někdejší synagogy v rámci festivalu česko-německo-židovské kultury Děvět bran. Poctu obětem židovského pogromu vzdal i z Německa pocházející papež Benedikt XVI. ve svém nedělním projevu na Svatopetrském náměstí. "Ještě dnes cítím bolest nad tím, co se za těch tragických okolností stalo. Vzpomínka na to musí sloužit k tomu, aby se tyto hrůzy už neopakovaly," řekl podle ČTK Benedikt XVI., kterému bylo tehdy jedenáct let.
Papež také vyzval k angažovanosti proti všem formám antisemitismu a diskriminace. Na závěr svého projevu vyzval k modlitbě za tehdejší oběti a k vyjádření hluboké solidarity s židovským světem
V krvavé výročí se schází neonacisté, loni se bitva nekonala
Výročí Křišťálové noci bývá i záminkou pro setkání a pochody neonacistů. Loni se asi 400 pravicových radikálů sešlo v centru Prahy k pochodu Starým židovským městem. Magistrát akci zakázal. Extremisté nedostali povolení ani k náhradní trase přes Hradčany. Střetu s anarchisty, kteří si dali sraz v centru metropole, policie zabránila. Nepovolený sraz tak podle iDNES proběhl bez větší bitvy.
foto: Wikipedia commons a archiv Židovského muzea
Sestaveno s využitím informací Wikipedie, portálu věnovanému dokumentaci holokaustu a zpravodajství iDNES.cz
