Dnes ráno zemřel Václav Havel, poslední prezident Československa (1989–1992) a první prezident České republiky (1993–2003), světoznámý český humanista, dramatik, esejista, mluvčí Charty 77, disident a kritik komunistického režimu.

Dopoledne o smrti bývalého prezidenta informoval na sociální síti Facebook Vladimír Hanzel, který byl v letech 1990–2003 prezidentovým tajemníkem a ředitelem jeho sekretariátu. Zprávu pak potvrdila Havlova tajemnice Sabina Tančevová. „Jeho odchod je velká škoda,“ řekl V České televizi premiér Petr Nečas.

Havel se letos obtížně zotavoval z březnového zánětu dýchacích cest. V létě byl v ústraní doma v Praze, poslední měsíce trávil vesměs na své chalupě v Hrádečku u Trutnova. Na čerstvém vzduchu a v klidu venkova bylo Havlovi lépe. V Praze se naposledy objevil minulý týden na schůzce s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou.

Havlovi se podařilo vymanit náš stát z vlivu Sovětského svazu a vrátit ho do mezinárodní politiky

Letos v říjnu se Havel dožil 75 let. Měl dlouhodobé potíže s respiračním systémem, který byl oslaben častými záněty, dřívějším kouřením a také rakovinou, kvůli níž mu lékaři před lety odstranili půl pravé plíce. Havel trpěl i jinými zdravotními potížemi, jako je třeba srdeční arytmie. Několikrát byl ohrožen na životě, zejména kvůli potížím s plícemi a kvůli proděravění tlustého střeva.

Václavu Havlovi se jako prezidentovi podařilo po Sametové revoluci úspěšně vrátit Československo do mezinárodní politiky a přispět k jeho západní orientaci. Nadstandardní vztahy se Západem ukazují i státní návštěvy z té doby. Již roku 1990 Československo navštívili papež Jan Pavel II. i prezident USA George Bush. Ještě důležitější bylo vymanění se z vlivu Sovětského svazu, symbolizované odchodem sovětských vojenských posádek a zánikem politických struktur sovětského bloku. Stát pod Havlovým vedením pracoval na získání členství v západních organizacích a podílel se na vzniku nových regionálních vztahů, zejména Visegrádské skupiny.

Ocenění

Václav Havel byl nositelem státních vyznamenání řady zemí světa, mnoha cen za uměleckou tvorbu i občanské postoje a desítek čestných doktorátů. Václav Havel byl několikrát navržen na Nobelovu cenu míru. Dne 24. května 1997 obdržel na Pražském hradě jako první Čestnou medaili T.G. Masaryka za věrnost jeho odkazu a jeho uskutečňování od Masarykova demokratického hnutí, které v roce 1989 pomáhal založit.

Dominik Duka: Zemřel člověk, který žil pro tuto zemi a její demokratický rozvoj

K úmrtí Václava Havla vydal prohlášení i pražský arcibiskup Dominik Duka. V něm jménem České biskupské konference i jménem církve, "do jejíhož společenství křtem i svátostí biřmování a přijetím Eucharistie zesnulý patřil a která mu je také vděčna za možnost života ve svobodě a za obnovu celocírkevního života."

Dominik Duka v prohlášení mimo jiné uvedl: "Zemřel muž, kterému náš národ vděčí za návrat suverenity a svobody v naší vlasti. Zemřel člověk, který žil pro tuto zemi a její demokratický rozvoj. Rovněž tak vděčíme jeho postoji za to, že nikdo nemusí mít pocit, že za návrat svobody a demokracie zaplatil tento národ násilím, proléváním krve a nastolením pomsty. Zemřel ten, který věděl, co je ztráta svobody, popírání důstojnosti člověka, co je útlak a vězení. Jsem přesvědčen, že všichni, napříč celou společností bez ohledu na politické, či náboženské přesvědčení jsme povinni mu vzdát čest a dík."

Dle přání pražského arcibiskupa by se dnes měly k uctění památky Václava Havla rozeznít všechny zvony všech kostelů a kaplí v naší zemi, a to v 18.00 hod.

Foto: Wikipedia.org; Hrad.cz