Seznamka
Ilustrační foto - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou
Autor: Wikipedia.org / Anna Prokopová / Creative Commons
Základní informace o majetkovém vyrovnání státu s církvemi (30. června končí půlroční lhůta, v níž měly být uzavřeny poslední dohody o vydání majetku):
- Restitucím církevního majetku se věnovaly prakticky všechny polistopadové vlády, do konce ale jednání dovedl až koaliční kabinet ODS, TOP 09 a VV, sestavený po volbách v roce 2010. V létě se 2012 vláda s církvemi dohodla na vypořádání, kdy bude vráceno 56 procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun. Sněmovna předlohu schválila v půlce července 2012 a v platnost vstoupila začátkem roku 2013. Loni v červnu pak restituce obstály i u Ústavního soudu.
- První tři pozemky vydal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových loni v červnu, hlavní vlna žádostí o vydání nemovitostí i věcí movitých přišla s koncem roku. Celkem podaly církve 5198 výzev k vrácení majetku, které se týkají 112.564 pozemků a 1835 staveb. Kvůli velkému počtu žádostí už musel Státní pozemkový úřad přijmout desítky nových úředníků, původní počet 1200 zaměstnanců se má navýšit asi o deset procent.
- Zákon stanoví půlroční lhůtu, do které by úřady měly o vydání věcí rozhodnout, ať už kladně, či záporně (lhůta začíná běžet u každé žádosti zvlášť). I kvůli velkému počtu žádostí ale stát termíny nedodržuje, třeba pražské arcibiskupství si v polovině března postěžovalo, že úřady nedodržely půlroční lhůtu skoro u třetiny žádostí, které podalo. Příslušné státní instituce často postrádají u žádostí dokumenty, které by nároky církví podpořily, a měsíce tak zabere jejich dohledávání.
- Vydány ale někdy zatím nebyly ani věci, o jejichž vlastnictví není sporu. Například augustiniáni stále čekají na Rubensovy obrazy Svatý Augustin a Umučení svatého Tomáše, které jsou v Národní galerii (NG). Zmíněné obrazy, které řeholníci chtějí i nadále nechat vystavené v NG, nejsou jedinou známou památkou, o které církve žádají. Brněnské biskupství například dostává zpátky chrám na Zelené hoře, památku zapsanou na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
- Na stejném prestižním seznamu je i zámek v Kroměříži, nárokovaný olomouckým arcibiskupstvím. Z významných nemovitých památek církve žádají také o Sázavský klášter nebo klášter Porta Coeli v Předklášteří na Brněnsku.
- S některými nároky církve u úřadů neuspěly. Nejznámějším příkladem je žádost Německého řádu o vydání hradu Bouzov včetně mobiliáře, které Národní památkový ústav (NPÚ) odmítl vyhovět s tím, že konfiskován na základě Benešových dekretů, a tudíž se na něj současný zákon nevztahuje. Řád již oznámil, že se obrátí na soud. Neúspěšně skončila i žádost litoměřického biskupství se žádostí o restituci kaple svaté Anny v Mnichově Hradišti, do které byly uloženy ostatky vojevůdce Albrechta z Valdštejna.
- Kromě vydání nemovitých a movitých věcí mají církve na základě zákona a následných smluv, podepsaných s vládou, nárok na finanční vyrovnání. Během 30 let získá 16 církví (původně 17, Bratrská jednota baptistů se ale rozhodla, že finanční náhradu nechce) po započtení inflace kolem 80 až 90 miliard korun. Na druhou stranu se ale postupně snižuje státní příspěvek na financování církví, které by v roce 2030 měly fungovat už zcela nezávisle na státu.
- Výše náhrad se dlouhodobě nelíbí sociálním demokratům, kteří nepodpořili ani přijetí zákona (jimi ovládaný Senát v srpnu 2012 normu odmítl a ta prošla až po opakovaném hlasování ve Sněmovně). Po loňských předčasných volbách se pak ČSSD spolu s koaličním hnutím ANO pokoušela přimět zástupce církví ke snížení finančních náhrad za nevydaný majetek, ovšem neúspěšně. Církve nicméně souhlasily s tím, že ministerstvo kultury bude zveřejňovat zprávy o jejich hospodaření.
- Po neúspěchu společné snahy sociálních demokratů a ANO chtěl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) otevřít téma na vládě. Kvůli nesouhlasu lidovců ale vládní vyjednávací tým vůbec nevznikl, nyní o vytvoření sestavy pro jednání s církvemi uvažuje šéf Asociace krajů Michal Hašek (ČSSD). Poslanci sociální demokracie navíc nedávno ve Sněmovně předložili návrh zákona, který by ovlivnil i postup vydávání majetku tím, že prodlužuje lhůty pro rozhodnutí úřadů.
