Seznamka
Po životních nárazech v období studia se mi slovo „přítel“ začalo trochu mlžit a spojení „nejlepší přítel“ zcela rozptýlilo. V životě to tak bývá, že jsou chvíle, kdy lidi ztrácíte za obzorem, aby se po letech znovu objevili, nebo abyste potkali jiné.
Před několika dny jsem našel v e-mailové poště dopis od mého nejlepšího přítele z mládí. Dlouho jsme se neviděli, a přesto mi měl co říci. Jako by hodiny, dny a roky, kdy jsme nebyli spolu v kontaktu, byly zapomenuty a my měli spoustu témat ke psaní. Přitom veškerá komunikace byla otevřená bez pocitu, že by nás její výsledek mohl zklamat. Prostě přátelská.
Každý den prožívám stovky situací, kdy hledám jasný cíl, který bych rád vždy viděl na konci každé své pouti. Možná právě přátelství je tím jasným bodem na konci nejasné cesty. Můžete být sebeúspěšnější byznysmen, lékař nebo politik, nemáte-li však nikoho, u koho můžete duši složit, cítíte prázdno, které ničím nezakryjete.
S mým synem si často na dobrou noc opakujeme, že se máme rádi. Pevně doufám, že mu to „láskování“ vydrží dlouho. Přiznám se, že mě mrazí z představy, kdy vztah rodič - dítě se stane nepřátelstvím. Vždyť kde jinde máme hledat první i poslední útočiště, než ve své rodině.
A možná proto jsem se rozhodl napsat tento článek o věcech, které všichni víme, ale málokdy si je připomínáme. Francouzký autor Antoine de Saint-Exupéry píše, že milovat znamená dívat se stejným směrem. Přátelství by možná přirovnal ke kapce vody pro poutníka ve vyprahlé poušti. Možná kapce jediné, která má ze vztahů společně s rodinou v životě opravdový smysl.
Přeji hezký den a veselou mysl!
