Individualismus je překážkou evangelizace

Pavel Černý
Autor: archiv autora

Církev a evangelizace

Není pochyb o tom, že Bible vidí evangelizaci jako poslání církve. Mnoho křesťanů cítí, že pro evangelizaci svého okolí mnoho nedělá, a někteří stále hledají různé důvody, jak hlásání evangelia slovy i životem přeznačit, redefinovat nebo se z něj prostě vykroutit. Kolik je možné číst o tom, že evangelizace v naší době není vhodná, že slov už bylo dost a že nesmíme evangeliem provokovat. Dokud papež Jan Pavel II. jasně neřekl, že re-evangelizace Evropy je úkolem všech křesťanů, byla evangelizace v některých kruzích považována téměř za neslušné slovo. Díky Bohu, že to tak nechápali křesťané v prvotní církvi, protože to by se k nám evangelium těžko dostalo. Je povzbudivé, že iroskotská, francká a bavorská misie či Konstantin a Metoděj neměli takový přístup ke sdílení evangelia, jaký vyjadřují některá anti-evangelizační vyjádření dnešních křesťanů.

Ray Ortlund, americký pastor a teolog, ve své knize „Evangelium: Jak církev vykresluje krásu Krista“ formuloval malou rovnici. Jestliže zvěsti evangelia chybí evangelijní život, potom nám zůstane pokrytectví. Jestliže evangelijnímu životu chybí zvěst evangelia, bude chybět síla. Když ale dáme dohromady zvěst evangelia plus evangelijní život, výsledkem bude jasnější obraz Krista. Tomuto schématickému pojetí nelze upřít jistou pravdivost. Pokud pouze zvěstujeme evangelium a nežijeme ho v praxi, něco zásadního zde chybí, a pokud se snažíme evangelium žít a zůstáváme beze slov, opět něco podstatného a důležitého chybí. Úkolem Kristových učedníků je evangelium dosvědčovat slovy i životem, mluvit i evangelium společně žít. To je nesmírně velký nárok a mnozí zápas o takové svědectví vzdávají a hledají různé výmluvy, proč to dnes není vhodné a možné.

Role církve a jednotlivce

Evangelium zvěstovat a žít, to není jen úkol pro jednotlivce. Církev je důležitým nástrojem, kterým Pán Bůh chce uskutečnit svůj záměr v tomto světě. Již do zahrady Eden Hospodin postavil člověka jako společenství muže a ženy (Gn 1,27). Starý zákon zachycuje, jak Bůh vyvolil celý Izrael, aby byl společně světlem národům (Iz 49,6). A v Novém zákoně je zřejmé, že církev je povolána, aby jako rod vyvolený, královské kněžstvo a národ svatý rozhlašovala mocné skutky (1Pt 2,9). A v novém stvoření očištěná nevěsta – církev - bude svědkem Hospodinovy slávy (Zj 21,9-11). Tento trend Písma svatého narušuje náš individualismus. My v Evropě jsme přímo promořeni individualismem. Uplatňujeme svůj individualismus doma, v zaměstnání i v církvi. Individualismus prosakuje i do naší evangelizace, kdy stavíme různá pojetí a různé způsoby proti sobě. 

Je samozřejmé, že jednotlivci mají své úkoly tam, kam je Bůh s evangeliem vede do nejrůznějších oblastí života. Jsou také křesťané s výrazným charismatem evangelizace. Přes to všechno evangelizace není pouze záležitostí jednotlivců, ale celé církve, celého Kristova těla. Křesťané jsou Kristovými vyslanci, kteří mají připomínat a reprezentovat svého Zachránce svým bližním a celým národům. Tento úkol nelze zvládnout individuálně. K evangeliu patří společenství, komunita těch, kteří společně slouží a společně Krista žijí a zvěstují. Vzájemně si pomáhají, společně vykládají Boží slovo, společně u stolu slaví eucharistii, společně pracují i odpočívají. Církev nemá být setkáním nezávislých individualistů! Církev je tělo, živý organismus, nevěsta Kristova. To je společenství, ve kterém se projevuje moc Božího slova, protože evangelium je ilustrováno a zpřítomňováno životem ve společenství.

Prolomení hradeb individualismu

Zdá se, že evropské křesťanství čeká zápas o prolomení hradeb individualismu a otevření se harmonické souhře Kristových učedníků. Jistě to zde na Zemi nebude dokonalý orchestr, ale výsledkem může být hudba, jež se dá poslouchat a která vyjadřuje nejen evangelijní zvěst, ale také evangelijní život. Krásu a slávu Kristovu nemůže vykreslit jednotlivec. K tomu je zapotřebí svědectví církve, ze kterého - i přes útoky zla - bude vyzařovat svědectví komunity Kristovy lásky. Evangelizace není svěřena pouze několika sólistům, ale všem učedníkům. Evangelium je verbální zvěstí a zároveň i svědectvím a projevem života společenství církve. Kristova láska láme lidský individualismus.

Mezititulky redakční.

Pavel Černý je emeritní předseda Rady církve bratrské a Ekumenické rady církví v ČR.