Seznamka
Tomáš František Bayer
Autor: archiv autora
Události posledních dní nám víc než kdy jindy vykreslují mimořádně záslužnou práci Lékařů bez hranic. Nejde jen o situaci na Ukrajině, tito lékaři pomáhají i v mnoha jiných regionech. Pro organizaci pracuje i Tomáš Šebek, který se ve svém fejetonu v Respektu označil za bezbožného chirurga. Jde v tomto případě samozřejmě o nadsázku, nicméně pokládám ji za vcelku trefnou v kontextu, co se tímto pojmem obvykle označuje. A jak praví klasik, čtěme Bibli, tam to všechno je.
Kniha žalmů jako leitmotiv
Pokud už termín bezbožník použijeme, je potřeba chápat, v jakém kontextu je chápán ve Starém zákoně, a zde je Kniha žalmů významné vodítko. Několik příkladů:
Žalm 35:
Zlovolní svědkové povstávají, ptají se mne na to, o čem nevím.
12 Za dobro mi odplácejí zlobou, stojím tu jak osiřelý.
13 Já, když byli nemocni, jsem chodil v rouchu žíněném a pokořoval jsem se postem. Ale moje modlitba se mi do klína vrátí.
14 Choval jsem se, jako by byl postižen můj druh či bratr, byl jsem sehnut, sklíčen smutkem jak truchlící matka.
15 Avšak při mém pádu s radostí se shlukli; shlukli se proti mně, aniž jsem co tušil, sami zbiti drásali mě , nedali si pokoj.
Ž 50, 16-21 jsem zmiňoval již minule:
Ale svévolníkovi Bůh praví: „Nač odříkáváš má nařízení, proč si bereš do úst moji smlouvu?
17 Ty přec nenávidíš kázeň, ty má slova za sebe jen házíš.
18 Spatříš zloděje a běžíš k němu, s cizoložníky máš podíl.
19 Ústa propůjčuješ k zlému, svůj jazyk jsi spřáhl se lstí.
20 Usedneš a mluvíš proti bratru, kydáš hanu na syna své matky.
Obecně je v Knize žalmů termín bezbožník či svévolník použit pro každého, kdo jedná nezodpovědně či věrolomně. Žalm 37, 21: Svévolník si půjčuje a k splácení se nemá, spravedlivý se však slituje a dává.
Kdo je bezbožník a kdo ne
Je potřeba si na prvním místě uvědomit, že termín "bezbožník" či svévolník neoznačuje nekonfesního člověka, tak jak tyto kategorie chápeme dnes. Zatímco v historii církve, která nebyla vždy pozitivní, víra mnohdy zdegenerovala do primitivního ztotožnění s formální konfesí, Starý zákon - a Kniha žalmů obzvláště - nám ukazuje, o co svěžejší vhled do reality měl starověký Izraelita. Vidíme, jak je pohled žalmisty svěží oproti dobám, kdy církev pro mocenské pokušení upadla do stavu, kdy její předáváni evangelia bylo prakticky nefunkční, žalmistův příklad ukazuje podstatu věci. Bezbožník či svévolník (v tomto případě synonyma) není ten, kdo není ztotožněn s určitým názorem či paradigmatem, nýbrž ten, kdo se chová nezodpovědně, věrolomně či je netečný k potřebě bližního neřkuli bohatne na cizím neštěstí.
Výstup pro současnost
Události dnešních dní, kdy skutečně účinná pomoc přichází od lidí zcela nekonfesních, poskytuje nám, křesťanům, významnou zpětnou vazbu. Vidíme zde, že nejen nekonfesní spoluobčané, nýbrž i ti, kdo víru či náboženskou příslušnost striktně odmítají, nás mnohdy předhánějí v tom, co je přislíbeno v Mt 25,34. Všichni, kdo pomáhají jakýmkoli způsobem Ukrajině nebo jen pomáhají čelit dezinformační mašinérii, mají k pojmu "bezbožník", jak je popisováno v knize žalmů, opravdu na míle daleko. Naopak vidíme, jak mnozí, hluboce zakotvení v církevních či dogmatických strukturách, podléhají destruktivní propagandě vládnoucích kruhů.
V co věřím
Stejnojmenná kniha Hanse Künga, ke které se velice rád vracím, mi ve světle současné genocidy na Ukrajině vrhá na otázky víry nové světlo. Dnes vidíme víc než kdykoli jindy podstatu víry na lidech, kteří projevují neuvěřitelnou solidaritu a dokáží pomáhat v míře, které se neblížím ani náhodou. Jestliže se víra projevuje především tím, že si kladu otázku, jak mohu pomoci, pak se víc než kdy jindy projevuje to, že nevěřím v žádnou "nadpřirozenou bytost někde nahoře" ani obsedantního sexuálního voyera, který by s utkvělou obsesí sledoval, co lidské bytosti provádějí v posteli, a roztápěl pekelné kotle těm, kdo si počínají jinak než podle představ obsesí diktovaných.
Pašijový epilog
Pátek předcházející Květné neděli, který býval před úpravou liturgického kalendáře věnován Panně Marii bolestné, mám neodmyslitelně spojen s poutním místem Podsrp na jihovýchodním okraji Strakonic. Jakkoli je mi dané poutní místo známo, letos jsem si víc než v předchozích letech všiml zdejší oltářní sochy. Oproti jiným barokním vyobrazením Panny Marie Bolestné zde socha v oltářním retáblu nemá ruce bezmocně zkřížené na prsou či vztažené ke kříží, ale v poloze ukazující rozevřenou náruč. Rozevřenou náruč, kterou můžeme předávat dál konkrétní pomocí válečným uprchlíkům v situaci, kdy si každý soudný uvědomuje, že mnohé věroučné spory byly mnohdy válkou extrémně žabomyší v porovnáním s tím, co pozorujeme dnes. A vidíme pomoc velkého procenta vesměs nekonfesních dobrovolníků, kteří však nejsou bezbožní ani náhodou.
Autor je přírodovědec, pracuje jako technik geofyzikální observatoře. Je spolupracovníkem Environmentální sekce Skupiny pro sociální otázky při ČBK, spolupracuje s Environmentální sekcí České křesťanské akademie a sdružením A Rocha.
