Jemné mrholení, šero, vůně spadaného rozmočeného listí.T o vše nám připomíná, že je tady čas dušiček.

Bylo navečer a já měla vyřídit naprosto nedůležitou záležitost.Šla jsem zamyšlená a studený vítr mě bodal do tváře. Okolí jsem příliš nevnímala. Jak jsem se lekla, když se na mě uprostřed ztmavlé a ztichlé ulice,zašklebila oranžová příšera. Byla to dýně. Najednou jako bych se ocitla v jiném světě. Nešla jsem podél silnice, ale procházela jsem se v říši strašidel, blikajících kostlivců, a zvadlých věnců. Číhali na mě z výloh, oken, ode dveří. Dokonalá invaze. Čekala jsem, kdy všechny tyhle dekorace slétnou na moji hlavu a začnou mě rdousit. Ohlížela jsem se, zda nezahlédnu koledníky a jejich pejsky v haloweenských převlecích.

Tenhle svátek je u lidí opravdu oblíbený.Mají pocit, že se můžou dotknout něčeho vyššího. Něčeho nadpozemského.Muži a ženy, jež se zabývají okultismem a paranormálními jevy čekají na tento den celý rok.Jsou to pro ně druhé Vánoce.Pokud je vůbec slaví.

Tito ,,čarodějové“ a ,,čarodějky“oblečeni v rituálních kápích s pohanskými motivy se začnou hromadně stahovat na katolické hřbitovy jako černé vrány, a pokoušejí se komunikovat se zemřelými. Jako by všichni nebožtíci měli 2. listopadu na povel vstávat z mrtvých. Co tomu říkají asi samotné duše? Celý rok čekají na tento den, a následně týden s nadějí , že je naše modlitby alespoň na chvíli oblaží a posunou blíže k Bohu. A místo toho, jsou svolávány zpět na zemi.

Co kdyby si Bůh opravdu umínil a nějakou obzvláště hříšnou duši poslal do jejich kruhů.

Co by dělali? Chytili by si ji do hrníčku a potom zkoumali, a nutili ji, aby jim vyprávěla jaké je to na onom světě? Nebo by se začali třást, křičet, plakat, utíkat? To spíše...Zvláštní je, že po duších, božích výtvorech prahnou, a často v Boha nevěří. Je s podivem, kolik lidí si ťuká na čelo se slovy:,,A ty si myslíš, že to tvoje modlení jim nějak pomůže? “takové tmářství.,,Podívejte na to co se děje ve světě“. ,,Proč nějaká tvá duše neřekne Bohu ať zasáhne.“,, Jste jako malé děti co věří na strašidla.“.

Doma si pak čtou duchařské historky , vyřežou nějakou pěkně velkou dýni, či si pustí nějaký pořádný haloweenský horor, při kterém jim běhá mráz po zádech.Nebo sledují vykloněni z oken světelné průvody maškar doplněné ohňostrojem. Přitom tyhle oslavy by mohly být dost matoucí například pro člověka který byl dlouho nemocný a spal. Probudil by se a mohl by si myslet, že už je masopust.

Spokojeně tak relaxují při pohanském svátku se splněnou křesťanskou povinností, jejíž podstatu odmítají. Věnec je na hrobě. Náhrobek umytý. Okolí uspokojeno. Zbytek hřbitovních svíček se může využít příští rok. Dokonale přizpůsobeni světu, na který nadávají při televizních novinách.