Rodina jako obraz Trojice se stala po druhém Vatikánském koncilu relativně hojně užívaným obrazem, ale ne vždy je zcela jasný jeho konkrétní význam. V následujícím textu se pokusíme ukázat některé aspekty, které je možné v tomto kontextu zmínit, jako jakési obrazy Trojice v rodině.

"My, Ježíšovi učedníci, jsme brzy zapomněli na to, že my nejsme Ježíš, že my nedisponujeme plností pravdy, že jsme nanejvýš na Ježíšově cestě pravdy - a že i my tudíž potřebujeme navzájem dialogickou souhru. Že jednota církve ani teologie nemá být jednotou uniformní a totalitní, ideologickou, nýbrž jednotou organickou, jak učil sv. Pavel: oko nemůže nahradit ucho a ruka nemůže říci noze: nepotřebuji tě v tvé odlišnosti," zdůrazňuje Tomáš Halík ve svém kázání.

Je velice zajímavé sledovat vývoj představ o vztahu křesťanství a práce. U pouštních otců i svatého Pavla máme jasný důraz kladený na fyzickou aktivitu, kterou postupně vystřídala preferovaná činnost intelektuální. V raném novověku a ostatně i v dnešních dnech je pak možné se setkat s názorem, že je důležitější se modlit nežli pracovat. V tomto kontextu je jistě velice poučné se podívat na to, co k této problematice říká konstituce Gaudium et spes.