Toto je veřejná reakce na Semínům článek z 10. ledna 2002 .

Vážený pane Semíne,

přečetl jsem si Váš článek (podobně jako již jeden ke konci loňského roku) k situaci na KTF UK. Ve článcích konstatujete, že ve sporu o KTF jde o střet aristotelsko-tomistické metody s antimetafyzickým a subjektivistickým přístupem ke skutečnosti (jak ve filozofii tak v teologii). Nevím, z jaké pozice k situaci na KTF UK přistupujete a nakolik jste poměry na KTF UK zažil na vlastní kůži, já však jako bývalý student KTF UK jsem přesvědčen o tom, že spor se nevede na úrovni intelektuální či vědecké.

Důvod, proč zodpovědná církevní autorita (Velký kancléř - kard. Vlk, biskup Duka, Kongregace pro katolickou výchovu a její prefekt kard. Grocholewski, apoštolský vizitátor KTF v r. 2000 Angelo Scola, nyní patriarcha benátský) a taktéž zodpovědné orgány státní (rektorát Univerzity Karlovy, akreditační komise MŠMT) byly se situací na KTF nespokojeny, nebyl v žádném případě v tom, že by se na fakultě učila tomistická filozofie a teologie. Nedostatky byly spatřovány tyto:

  • nedostatek kvalifikovaných vědeckých pracovníků,
  • minimální publikační činnost,
  • nekomunikace s ostatními fakultami Univerzity, dalšími teologickými fakultami v ČR i dalšími teologickými fakultami v zahraničí
  • faktická nemožnost na fakultě studovat pro toho, kdo není kandidátem kněžství.

Jistě Vám je známo, že fakulta má v současné době pouze 4 habilitované pracovníky, a že většina oborů (resp. celou škálu předmětů v rámci jediné discipliny) je vyučována jediným vyučujícím. Fundamentální teologii vyučuje jediný člověk - Zdeněk Klindera, ThD, dogmatickou teologii opět jediný prof. Václav Wolf, ačkoli se zmíněné obory skládají vždy z několika kursů.

V tomto situace na KTF byla opravdu neúnosná. Byl jsem svědkem několika zasedání AS KTF a mj. zasedání AS KTF s vicekancléřem fakulty, biskupem Dukou, v lednu 2001, kdy biskup Duka seznámil senát s řešením situace, navrženým Kongregací pro katolickou výchovu, a kdy s ním akademický senát odmítl jakkoli jednat.

Jistě nelze dominikána Duku podezřívat z toho, že by chtěl z katolické fakulty vyhnat nauku svého řádového bratra. Situaci uvádím pro ilustraci toho, že se nejednalo o střet "ideologických" zájmů, ale o problém ve fungování orgánu fakultní samosprávy.

Vaše obava, že se na KTF přestane vyučovat nauka sv. Tomáše je tedy neopodstatněná. Žádný solidní teolog dnes nemůže andělského učitele přeskočit pro jeho nepopíratelný vliv na formulaci katolické nauky. Dáte mi však jistě zapravdu, že v základním kursu teologie je namístě seznámit studenty i s jinými teology než se sv. Tomášem.

Proč by vyučující nemohl teologii učit podle něj - měl by však mít na paměti, že existuje mnoho dalších teologů, kteří měli na katolickou teologii pozitivní vliv; a pokud tento kladný vliv nemají, má možnost konfrontovat se s nimi a před studenty nezamlčovat jejich existenci (toto není fiktivní situace, ale obsah látky několika teologických traktátů, ze kterých jsem posléze na KTF skládal zkoušky).

Jako teolog mohu mít v obrovské oblibě aristotelsko-tomistickou metodu, nemohu však před studentem zamlčet vývoj teologie od sv. Tomáše až do současnosti, v dnešní situaci církve nemohu pominout vývoj teologie 20. století, ať už s ním souhlasím nebo ne. Pokud s tímto vývojem nesouhlasím, a při jménech de Lubac, Daniélou, Rahner, Congar, von Balthasar, Kasper mě polévá studený pot a začínám skřípat zuby, jistě není vhodným způsobem, jak se s nimi vyrovnat to, že jejich teologii odbydu dvěma větami, ve kterých je shodím, ale musím k nim přistoupit s přístupem více vědeckým než jsou ony zmiňované dvě věty.

Další otázkou přetřásanou médii je, že na KTF UK nemohou prý studovat laici a ženy. Teoreticky je pravda, že toto tvrzení není pravdivé. Na fakultě studují laici, už jen proto, že z hlediska církevního práva jsou všichni seminaristé, dosud nevysvěcení na jáhny, laiky. Proto většina studentů na KTF jsou laici - současní nebo bývalí seminaristé. V mém ročníku nestudovaly ženy, je ovšem pravda, že před třemi lety navštěvovala naše přednášky i jedna řeholnice. Slyšel jsem však svědectví různých lidí, kteří chtěli studovat katolickou teologii a ke studiu nebyli připuštěni.

O důvodech se můžeme přít a dohadovat, avšak v době, kdy já jsem vstupoval na KTF tvořila 40% váhy přijímacího řízení zkouška z latiny (je sporné, do jaké míry by měla být právě znalost latinského jazyka již předem vstupenkou ke studiu teologie, zvláště když je výuce latiny věnována pozornost během prvních tří ročníků denního studia), zbylých 60% tvořil motivační pohovor!

Sám proces přijímání studentů se mi tedy jeví velmi subjektivistickým. To nechme stranou, ale zamysleme se, proč by katolickou teologii nemohl studovat kdokoli, kdo k tomu má intelektuální výbavu, proč by se kterýkoli laik nemohl seznámit třeba právě s tomistickou teologií? KTF UK je veřejná vysoká škola, která se
musí řídit vysokoškolským zákonem a právo studovat na ní má ipso facto kterýkoli občan ČR, který splňuje kritéria daná vysokoškolským zákonem a přijímacím řádem fakulty.

Církevní škola nemá právo zavírat se před svými potenciálními studenty, kteří by ve své většině určitě byli katolickými křesťany a lidmi dobré vůle církvi sloužit a proniknout více do její nauky.

V současné době studuji na Papežské lateránské univerzitě a nemohu si nevšimnout, že složení studentů je zcela rozdílné od složení studentů na pražské KTF UK. Kromě studentů římského semináře a seminaristů papežských kolejí (kterou je např. i české Nepomucenum) přednášky navštěvuje mnohem více řeholnic a také studentů, kteří si chtějí rozšířit své teologické obzory nebo proto, že další vzdělání potřebují pro svou konkrétní službu v církvi.

Nikoho ani nenapadne, že by to mohlo být jinak, a uvědomme si, že zrovna Lateránská univerzita není svázána italskými zákony, protože se nachází na vatikánském území, a církev je tedy tou autoritou, která na univerzitě rozhoduje. Bez problémů zde fungují samosprávné studentské orgány a situace voleb do akademického
senátu univerzity nebyla v žádném případě tak vypjatá jako všechny podobné volby do studentských orgánů na KTF, které jsem zažil.

Jak jsem se snažil ukázat, se zavedením nucené správy na KTF UK se nad ní nazačala stahovat mračna progresismu ani liberální teologie. Spor o ní není sporem o podobu teologie vyučované budoucím kněžím. Proto vyjadřuji svou naději, že za dané situace má Katolická teologická fakulta naději stát se fungující vysokou školou podle zákonů ČR a školou vyhovující nárokům katolické církve (jmenovitě dokumentu Sapientia christiana).

S pozdravem,
David Vopřada

Autor je bývalým studentem KTF UK. V současné době studuje na Papežské lateránské univerzitě