Jak by se dala ve stručnosti shrnout tato nauka?
Především musíme říci, že v tomto bodu není žádná dogmatická definice, není tu pro všechny zavazující učení církve. Víme, že po mnoho staletí se soudilo, že tyto děti odcházejí do Limbu, kde zakoušejí přirozenou radost, ale nemají patření na Boha. Tato víra je dnes, na základě vývoje nejen teologického, ale i magisteriálního, v krizi. Nyní tedy studujeme tento problém, abychom osvětlili to, co Církev může říci, s vědomím, že v této věci definitivní názor nebyl vysloven.
V tomto kontextu se bere do úvahy vůle Boží ke spasení všech lidských bytostí a jediné prostřednictví Krista, vedle svátostí Církve v řádu spásy...
To jsou fundamentální základy, ze kterých musíme vycházet. Samozřejmě musíme vycházet z toho, že Bůh chce spasit všechny lidi a nechce vyloučit nikoho. Ale také z toho, že Kristus zemřel za všechny lidi a že Církev je znamením spásy, jak učí II.Vatikánský koncil. Pokud vycházíme z těchto principů, problém se formuluje jiným způsobem, než jak jsme byli dosud zvyklí - že ke spáse je nezbytně zapotřebí svátosti křtu.
Myslíte si, že k tomuto tématu vydáte nějaký dokument?
Je těžké být prorokem! Zatím studujeme toto téma. Doufáme, že se nám podaří dospět k nějakému dokumentu, který bude schválen kompetentními autoritami. Zatím se nedá říct víc.
Tématu se ve svém komentáří věnuje i Petr Cekota.
