Berlín – Členem katolické církve v Německu s právem na církevní pohřeb, zpověď či křest dětí může být jen ten, kdo jí platí církevní daň. Nedávné nařízení německých biskupů, které posvětil i Vatikán, nyní potvrdil také Spolkový správní soud v Lipsku, podle něhož nelze placení daně a příslušnost k církvi oddělit.
O to se už několik let snažil emeritní profesor církevního práva Hartmut Zapp, který v roce 2007 ohlásil úřadům vystoupení z církve a ukončil placení církevní daně. Chtěl však, ale by dál považován za jejího příslušníka s právem na všechny katolické obřady.
Zapp argumentoval, že opustil církev jako "korporaci veřejného práva", zůstal ale "členem společenství víry". To však německá katolická církev neuznala a za pravdu jí dal i nejvyšší správní soud v zemi. Jeho verdikt přivítal předseda německé biskupské konference Robert Zollitsch. "Církev je společenstvím víry, které v Německu existuje jako korporace veřejného práva. Obojí nelze oddělit. Rozsudek potvrzuje naši linii, a dal tak právní jistotu," prohlásil freiburský arcibiskup.
Katolická církev stejně jako další uznávané konfese žije v Německu hlavně z výnosu církevní daně. Tu platí lidé, kteří se k nějaké konfesi přihlásí. Pokud na místním finančním úřadě ohlásí, že svou církev opouštějí, jsou nadále placení daně zproštěni. Její sazba tvoří osm nebo devět procent z odvodu daně z příjmu fyzických osob.
Německá římskokatolická církev se v posledních letech potýká s odlivem členům. V roce 2010, kdy zemí otřásl skandál s odhalením dřívějšího zneužívání dětí v katolických zařízeních, z jejích řad odešlo přes 180.000 věřících, loni jich bylo více než 126.000. Celkem se u západních sousedů Česka ke katolické církvi hlásí přes 24 milionů lidí.
Podle oficiálních statistik získala v roce 2010 díky církevní dani pět miliard eur (dnes téměř 125 miliard Kč). Protestantské církve, které mají v Německu dohromady podobný počet členů, si připsaly 4,3 miliardy eur (107 miliard Kč).
