Padesátka signatářů dopisu kritizuje mši u Zemana - Dukův tajemník kritiku odmítá

Domácí zpravodajství / juml / ČTK/red / 22. listopadu 2015 20:15

Praha - Zhruba pět desítek lidí se podepsalo pod otevřený dopis kardinálu Dominiku Dukovi, v němž ho kritizují za páteční bohoslužbu, kterou sloužil v lánském kostele za prezidenta Miloše Zemana a za vlast. Text otevřeného dopis dnes zaslaly ČTK jeho iniciátorky Ludmila Böhmová a Anna Remešová, studentky římskokatolického vyznání.

Signatáři z jiných církví

Mezi signatáři jsou například studenti, ale i teolog Ivan Štampach (který se s Římskokatolickou církví rozešel). Značnou část signatářů tvoří evangeličtí teologové (někteří z Evangelické teologické faktulty v Praze - například Pavel Keřkovský) či protestantští křesťané, například aktivistka a politička Rut Kolínská či husitský farář Aleš Jaluška. U řady signatářů není uvedeno ani vyznání, ani povolání.

K dopisu se podle jeho iniciátorek přidali i křesťané z jiných církví, protože podle nich Duka poškozuje v české společnosti obraz křesťanství jako celku. Text dopisu zmiňuje například Dukovu přítomnost při otevírání kontroverzního tunelu Blanka nebo reklamu na limuzínu jako akce, které jsou podle nich v rozporu s voláním papeže Františka po chudé církvi pro chudé.

Mluvčí Arcibiskupství pražského Aleš Pištora řekl v podvečer ČTK, že se mu vyjádření kardinála Duky dnes již nepodaří získat.

Symbolické spojování církve a prezidentského úřadu

Signatářům se nelíbí hlavně symbolické spojování katolické církve s prezidentským úřadem a poukazují na to, že mše následovala jen několik dní poté, co prezident promluvil 17. listopadu na shromáždění za přítomnosti představitelů Bloku proti islámu. "Arcibiskupství už sice ujišťovalo veřejnost, že odsloužená mše neměla být politickým gestem. To nás ale příliš nepřesvědčuje. Ve světle posledních událostí lze tento symbolický akt těžko chápat jinak než jako podporu prezidenta a jeho politiky," komentují událost iniciátorky dopisu.

"Mše, jež se konala v Lánech, je podle Hradu první bohoslužbou tohoto typu od roku 1921. Je proto velmi těžké se zbavit dojmu, že se spíše než o přímluvnou modlitbu jedná o prapodivný kalkul. Souvislost lánské bohoslužby s červencovým memorandem o převodu majetku ze státu na církev zmiňuje ostatně samo arcibiskupství. Ve svém výsledku to působí jako politické gesto," píše se dále v dopise.

Memorandum o spolupráci Hradu a církve

Zeman a Duka v červenci podepsali memorandum o převedení Jiřského kláštera a Nového probošství církvi. Stát by se tak mělo do konce ledna. Podmínkou dohody je, že obě památky budou do pěti let opraveny a církev se vzdá nároků na další budovy v areálu Hradu.

Duka: Mše byla naplánována několik měsíců dopředu

Kardinál Duka na svém facebookovém profilu v pátek upřesnil, že se nejedná o mši na počest Miloše Zemana a byla naplánována několik měsíců dopředu: "Chceme zdůraznit, že mše se na počest nikoho živého neslouží, kněz či biskup má tzv. intenci, tedy úmysl, vyjádřený v přímluvách, např. za vlast, národ, nebo za zdraví a podobně. Nepochybujeme, že pokřtěný a biřmovaný pan prezident Zeman jistě ocení přímluvu za zlepšení zdraví a za to, aby s rozmyslem reprezentoval tento stát. Návštěva v Lánech byla dohodnuta před několika měsíci, navíc jde o mši pro veřejnost, které se pan prezident zúčastní jako kterýkoliv jiný občan."

V pátečním prohlášení na stránkách arcibiskupství pak kardinál Duka uvedl, že za důležitější než médii zmiňované pocty považuje schopnost zachovat si v současné situaci zdravý rozum.

Dukův tajemník Badal: Kritika je neoprávněná

Kritiku signatářů protestního dopisu považuje hlava české katolické církve za neoprávněnou. ČTK to dnes řekl kardinálův tajemník Milan Badal. Bohoslužba byla jen součástí dlouho předem domluvené schůzky prezidenta Miloše Zemana a kardinála Duky. Schůzka se podle Badala týkala zejména dvouapůlleté snahy o dohodu v rámci majetkového vyrovnání státu a církve.

"Je zřejmé, že schůzku na této úrovni nelze domluvit ze dne na den," oponuje Badal kritikům, kteří poukazují na to, že se schůzka i bohoslužba konala jen několik dní poté, co prezident promluvil 17. listopadu na shromáždění za přítomnosti představitelů Bloku proti islámu. "Lidé, kteří méně přemýšlejí, si to spojují s kritikou prezidenta," řekl s poukazem na otevřený dopis, který zhruba pět desítek lidí zaslalo o víkendu Dukovi.

Podle Badala nelze mši vnímat jako podporu Zemanovy politiky. Uvedl, že kardinál Duka se snaží o dobré sousedské vztahy se všemi. V případě Václava Havla to bylo jiné, znali se, protože spolu byli ve vězení. I s jeho nástupci se snaží mít dobré sousedské vztahy, uvedl Badal.

To, že při schůzce v Lánech došlo i na bohoslužbu, bylo podle Badala jen "třešničkou na dortu", využití možnosti k tomu, aby kardinál poznal tamní farnost a lidé se mohli přijít podívat do kostela. Podobně významná bohoslužba se v lánském kostele konala poprvé od roku 1921, kdy jej stát zakoupil. Badal připomněl, že byla veřejně přístupná a prezident se jí zúčastnil v tomto duchu.

 

Plné znění dopisu najdete na serveru Umlaufoviny.com

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře