Papež Lev XIV. a Bartoloměj I. připomněli 1700 let od nicejského koncilu

Ze světa / kir / ČTK, red. / 1. prosince 2025 18:38

Istanbul - Papež Lev XIV. se v rámci své návštěvy Turecka setkal s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem I. v Izniku, kde si společně připomněli 1700. výročí konání nicejského (též nikajského) koncilu, informuje agentura AP. Iznik, někdejší Nikáj, je místo, kde se v roce 325 křesťanští biskupové shodli na základních principech křesťanské víry. Představitelé dvou větví křesťanské víry se na místě společně pomodlili za opětovné sjednocení křesťanů. Modlitba se uskutečnila u archeologických vykopávek starověké baziliky svatého Neofyta na břehu jezera Iznik. Při bohoslužbě se střídaly katolické a pravoslavné chvalozpěvy.

Papež na místo přiletěl vrtulníkem z Istanbulu, kde se mimo jiné v katedrále Svatého Ducha setkal se zástupci turecké katolické komunity. V Istanbulu se modlil i v katedrále Arménské apoštolské církve. Učinil tak na podporu jednoty křesťanů a křesťanských menšin v Turecku, napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Turecko a Arménie se v poslední době pokoušejí o usmíření. Vztahy mezi Arménií a Tureckem jsou historicky napjaté kvůli masovému vraždění Arménů v Osmanské říši v době první světové války, které si vyžádalo až 1,5 milionu obětí. 

Kromě Lva XIV. a patriarchy Bartoloměje I., který je považován za čestného vůdce pravoslavného světa, byli modlitbě v Izniku přítomni také duchovní z řecké pravoslavné, protestantské a anglikánské církve.

„Musíme rázně odmítnout využívání náboženství pro ospravedlňování války, násilí či jakékoli formy fundamentalismu a fanatismu,“ uvedl papež při setkání v Izniku. Podle něj náboženství musí ukazovat, že existuje „univerzální bratrství mužů a žen nezávisle na etnickém původu, národnosti, víře a osobním pohledu“.

Podobně se vyjádřil i patriarcha Bartoloměj I. v rozhovoru, který vydala agentura AFP. Bartoloměj I. znovu kritizoval špičky ruské pravoslavné církve za podporu válce na Ukrajině. „Duchovní vůdci v Rusku nemohou slepě sledovat nelidské zájmy a barbarskou politiku svých politických vůdců. Nemohou ani nerozvážně souhlasit či dokonce posvěcovat krveprolití na Ukrajině,“ řekl Bartoloměj I.

Kamenné základy starodávné baziliky, u kterých se obřad konal, byly odhaleny teprve před několika lety. Pravděpodobně jde o místo, kde se nicejský koncil před 1700 lety uskutečnil.

Turecko má 85 milionů obyvatel, z nichž většina jsou sunnitští muslimové. Ke katolicismu se hlásí jen asi 33.000 obyvatel. „Síla církve nespočívá v jejích zdrojích ani strukturách, a ani plody jejího poslání nezávisí na počtech, ekonomické síle nebo společenském vlivu,“ uvedl papež v projevu.

Zároveň ocenil, jak církev pracuje s nově příchozími migranty. „Významná přítomnost migrantů a uprchlíků v této zemi staví církev před výzvu přivítat je a sloužit těm nejzranitelnějším,“ řekl Lev XIV.

Nicejský koncil se konal v době, kdy byla západní a východní církev stále sjednocena. Církev se rozdělila během velkého schizmatu v roce 1054, což byl rozkol způsobený mimo jiné neshodami ohledně primátu papeže. I dnes však katolické i pravoslavné církve a většina protestantských církví přijímá nicejské vyznání víry. V originálním řeckém znění je v textu vyznání víry formulace o vycházení Ducha svatého pouze z Otce.  Proto je v současnosti v řečtině i v pravoslavných církvích vynecháváno slovo Filioque, tedy že Duch svatý vychází z Otce i Syna. To se později prosadilo v západní církvi. K východní tradici textu vyznání víry se ale hlásí i některé církve na západě, například starokatolické církve.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře