Ilustrační foto
Autor: Unsplash.com / Allef Vinicius
Praha – Biskup a synodní rada Starokatolické církve dnes vydali prohlášení, ve kterém se zapojují do debaty o snaze legalizovat vztah osob stejného pohlaví jako manželství a ratifikovat Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Starokatolíci zopakovali své kladné stanovisko k ratifikaci tzv. Instabulské smlouvy i podporu legislativnímu zakotvení rovných práv pro svazky osob stejného pohlaví, magazín Christnet o tom informoval člen rady Petr Jan Vinš. Prohlášení v závěru apeluje na všechny křesťany, aby v debatách „na tato náročná společenská témata zachovávali především ducha lásky, ke kterému nás vyzývá Pán, a to i vůči těm, kteří zastávají jiné názory.“
„Domníváme se, že pokud v debatě o těchto otázkách zaznívá křesťanský hlas, měl by být vedený v první řadě Ježíšovým přikázáním lásky, kterým nás vybízí milovat druhého jako sebe sama,“ stojí v úvodu textu s odkazem na 31. verš 12. kapitoly Markova evangelia.
„Starokatolická církev v ČR, vědoma si křesťanské odpovědnosti zastávat se slabších a utlačovaných, již dříve doporučila příslušným státním institucím ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, která je známa také jako Istanbulská úmluva. Starokatolická církev nesdílí obavy některých křesťanů z tzv. ‚genderové ideologie‘ a lituje toho, když je legitimní a přínosná debata o roli mužů a žen ve společnosti ideologicky zplošťována, deformována a zneužívána způsobem, který může být pro řadu lidí, včetně mnoha věřících, zraňující.“
Církev se již v roce 2022 na synodu usnesla na zavedení obřadu žehnání partnerství osob téhož pohlaví. Nyní podpořila i legislativní zakotvení rovných práv pro svazky osob stejného pohlaví: „K tomuto rozhodnutí nás vede i to, že v našich církevních obcích mezi sebou máme stejnopohlavní páry, včetně těch, které vychovávají děti, a zakoušíme každodenně skutečnost, že mohou být zdrojem Božího požehnání pro sebe navzájem, pro své děti, církev i společnost,“ vysvětlují představitelé Starokalické církve a dodávají, proč snahu po trvalých svazcích vnímají pozitivně: „Touhu osob, žijících ve stejnopohlavním partnerství, po trvalém, právně zakotveném, případně i církví požehnaném svazku nevnímáme jako ohrožení tzv. ‚tradiční rodiny‘, ale naopak jako krok, který stojí na tradičních a bytostně křesťanských hodnotách vzájemné odpovědnosti a závazku.“
