Rozpočtový výbor přerušil debatu o zdanění náhrad církvím

Komunisté uvádějí, že stát by mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Poslanec KSČM a zástupce předkladatelů Vladimír Koníček již dříve řekl, že hodnota nevráceného majetku byla výrazně nadhodnocená a církve navíc podávají v případě některých nemovitostí žaloby na určení vlastnictví.

Jeden z kritiků návrhu, Miroslav Kalousek (TOP 09), použil jako přirovnání situaci, kdyby poslanci Koníčkovi ukradl auto, byl by dopaden, auto by bylo Koníčkovi vráceno, ale finanční úřad by po něm chtěl zaplatit daň z příjmů. Kalousek za nanejvýš alarmující označil situaci, že vláda podle jeho informací má varování o protiústavnosti návrhu, ale vláda si "s ústavou vytře stůl" a vydá k návrhu doporučující stanovisko. Vláda si podle jeho slov dělá z ústavy trhací kalendář.

S Kalouskem ale nesouhlasil Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Podle něj je zbytečné používat takto silný kalibr a slova o protiústavnosti. Tvrzení o protiústavnosti podle Ferjenčíka neobstojí. Jiří Dolejš (KSČM) prohlásil, že do rozhodnutí Ústavního soudu nemůže nikdo říkat, jak bude znít jeho verdikt. "Protiústavnost může konstatovat pouze a výhradně Ústavní soud," přidala se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Kalousek stejně jak sociální demokrat Roman Onderka navrhovali návrh KSČM zamítnout. Onderka vznesl myšlenku, zda by se od finanční náhrady církvím neměla odečítat hodnota majetku, který církve vysoudily.

"Ten návrh skutečně není o tom, jestli máte rádi církev, nebo nemáte rádi církev, ale o tom, jestli v tomto státě platí nějaká právní jistota," řekl dnes členům výboru generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš. Rada je podle něj tímto návrhem velmi znepokojena, protože podle jejího názoru narušuje základní zásady tohoto státu.

Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi schválený v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS) počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona už od roku 2013.