V Praze a Terezíně proběhly pietní akce k 80. výročí první deportace Židů do Terezína

Domácí zpravodajství / / /lkt/ ČTK, ČT 24, Litoměřický deník / 26. listopadu 2021 11:55

PRAHA, TEREZÍN - V rámci pietních akcí k 80. výročí zahájení deportací Židů z českých zemí a vzniku ghetta Terezín se ve středu 24. listopadu konal symbolický Pochod živých se svíčkami. Desítky účastníků vzpomínky, kterou pořádal Památník Terezín, vyrazily po 16. hodině od nádraží v Bohušovicích na dvoukilometrovou cestu k bývalé železniční vlečce v Terezíně. Touto cestou chodily tisíce deportovaných Židů, než došlo na podzim 1942 ke zprovoznění vlečky. Následoval pietní program s položením květin a zapálením svíček. Se zhudebněnými básněmi Hanuše Hachenburga vystoupily děti z pražské Přírodní školky.

Kolem šedesáti lidí se večer sešlo také na Masarykově nádraží v Praze, odkud před 80 lety vyjel do Terezína první železniční transport Židů. Šimon Krbec, výkonný ředitel Centra studií genocid, upozornil na špatný stav pevnosti Terezín: "Důstojnost obětí holokaustu je dnes, po 80 letech, zpochybňována. Hlavní pevnost Terezín, nejvýznamnější památka dějin holokaustu na našem území, je v dezolátním stavu a její záchrana je v tuto chvíli v nedohlednu." Několik budov se nachází v havarijním stavu, některým budovám a částem opevnění hrozí zřícení. Vzhledem k tomu, že Terezín je v současné době městskou památkovou rezervací a kulturní památkou zapsanou na tzv. indikativním seznamu UNESCO, demolice nebo destrukce pevnosti by podle ředitele Centra studií genocid znamenala nenahraditelnou škodu. David Stecher, potomek obětí holokaustu a bývalý ředitel Českého centra v Tel Avivu, označil současný stav Terezína za ostudný. Poukázal také na zneužívání symbolů genocid, odsoudil zvláště nošení židovské hvězdy na akcích odpůrců očkování. O nezbytnosti úprav Terezína mluvila i starostka Prahy 2 a kandidátka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS).

Nutnost připomínat oběti nacistické perzekuce zmínila místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN). Místopředseda senátu Jiří Růžička (TOP 09) k tomu dodal: "Připomínáme si to, že v nenávisti, šíření strachu, ideologiích, které nás ženou někam do nenávratna, se pohybujeme dnes a denně. Není to věc stará, nejsou to věci, které patří historii." Na současný stav kasárenských objektů v Terezíně upozornila i výstava S.O.S. Terezín, kterou bylo možné shlédnout na Masarykově nádraží.

Ghetto Terezín vzniklo v Protektorátu Čechy a Morava 24. listopadu 1941. Prvními deportovanými byli pražští Židé, kteří do Terezína odjeli z Masarykova (tehdy Hybernského) nádraží. Jednalo se o takzvané Aufbaukomando (komando výstavby) o počtu 342 mužů, jejichž úkolem bylo připravit ghetto pro další transporty. Ty začaly do vznikajícího ghetta přijíždět od 30. listopadu 1941. Na konferenci ve Wannsee v lednu 1942 nacisté rozhodli deportovat do Terezína zejména starší Židy nejen z protektorátu, ale i z jiných evropských zemí.

V rámci takzvaného konečného řešení židovské otázky skončilo v terezínském ghettu od listopadu 1941 do dubna 140 tisíc židovských vězňů. 35 tisíc zemřelo přímo v Terezíně. Od ledna 1942 začaly odjíždět transporty z ghetta na východ. Proběhlo celkem 63 transportů smrti, poslední odjel v říjnu 1944. Nacisté deportovali do vyhlazovacích a koncentračních táborů více než 87 tisíc lidí, přežilo pouze 3800.

Mezi 20. dubnem a 6. květnem 1945 přibylo do Terezína asi 15 tisíc lidí z takzvaných evakuačních transportů z různých koncentračních táborů. Jednalo se o židovské i nežidovské vězně, osoby ze smíšených manželství a židovské míšence. Od prosince 1941 do května 1945 tak prošlo židovským ghettem v Terezíně celkem 155 tisíc Židů z Čech i Evropy, z toho jich zemřelo 118 tisíc.
V ghettu pobývali například spisovatelé Karel Poláček, Arnošt Lustig, Norbert Frýd či Ivan Klíma, dirigent Karel Ančerl, operní pěvec Karel Berman, hudební skladatelé Hans Krása, Viktor Ullmann a Pavel Haas, režisér Dušan Klein, filozof Karel Kosík, politik Egon Lánský, herec Zdeněk Ornest, rakouský spisovatel Hans Günther Adler, rabín Richard Feder a ještě v dětském věku fotograf Jan a malíř Kája Saudkovi.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře