Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet
Christnet

Německý řád usiluje o navrácení majetku marně už od poloviny 90. let

Domácí zpravodajství / / ČTK / 14. července 2023 15:34
Německý řád usiluje o navrácení majetku marně už od poloviny 90. let

Hrad Bouzov
Autor: Wikipedia.org / Harold / Creative Commons

Praha - Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (známý jako Řád německých rytířů, nyní Německý řád) dlouhodobě usiluje o vrácení nemovitého majetku na severu Moravy a ve Slezsku, kde v minulosti řád intenzivně působil a dnes se tam věnuje duchovní službě i aktivitám ve školství a zdravotnictví. Rozsáhlý majetek, který zahrnoval historické památky, polnosti nebo lesy, řád sídlící od 19. století v Bruntále, vlastnil do druhé světové války.

Představitelé řádu, který po listopadu 1989 obnovil činnost, se už v polovině 90. let minulého století přihlásili o hrady Bouzov a Sovinec. V lednu 1998 pražský městský soud konstatoval, že soudy nikdy pravomocně nerozhodly o zrádcovství řádu, a konfiskace jeho majetku tudíž byla neplatná. Řád se tak o majetek soudil dále.

V květnu 2006 ale situaci zkomplikoval verdikt olomouckého okresního soudu, podle něhož současný Německý řád není právním nástupcem toho původního. Neúspěchem skončila o rok později i kasační stížnost řádu, podaná u Nejvyššího správního soudu (NSS), ve které se doručení rozhodnutí o navrácení majetku z roku 1948. Tento verdikt potvrdil i Ústavní soud (ÚS).

Snaha Německého řádu o navrácení majetku tím ale neskončila, v listopadu 2013 požádal o vydání hradů Bouzov a Sovinec, lázní Karlova Studánka nebo zhruba 13.500 hektarů pozemků v rámci církevních restitucí. Tehdejší první náměstek ministra kultury František Mikeš krátce poté řekl, že Německý řád nemá na vydání hradu Bouzov a dalšího majetku nárok. Vzhledem k tomu, že řád pozbyl vlastnictví už před únorem 1948, odmítl Národní památkový ústav v květnu 2014 památku vydat v církevních restitucích. Následnou žalobu zamítl okresní soud a poté i olomoucká pobočka krajského soudu.

Stížnost řádu odmítl v září 2019 i Ústavní soud, a justice tak nechala památku ve vlastnictví státu. Z usnesení plyne, že se řád po druhé světové válce nedomáhal vrácení hradu, který zabavili už po roce 1938 nacisté, zákonem předepsaným způsobem. Řád následně oznámil, že bude o vrácení majetku usilovat i nadále, včetně případné stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva. Zástupci řádu se snažili během uplynulých dekád uplatnit nové důkazy. Tvrdí, že členové řádu nebyli kolaboranti, ale naopak byli perzekvováni. Odmítají i argument, že řád není právním nástupcem původního vlastníka.

Řád se domáhá navrácení svého majetku také dalšími žalobami, opakovaně se také obrací na Ústavní soud, který jen za poslední rok a půl rozhodoval o osmi podáních souvisejících s nároky Německého řádu. Všechny odmítl, vesměs pro zjevnou neopodstatněnost. Zamítl i další ze stížností Německého řádu, které se týkají nevydání pozemků na Bouzově, ty tak zůstávají státu. Podle ústavních soudců nelze prolomit rozhodné datum pro restituce, kterým je 25. únor 1948. Podle soudce zpravodaje Ludvíka Davida by sice řád měl podle „historické spravedlnosti“ na majetek nárok, ale ÚS se musí držet české restituční spravedlnosti.

Současný řád, který působí v Německu, Itálii a zemích někdejší habsburské monarchie, navazuje na činnost společenstva, jež koncem 12. století založili v Palestině němečtí kupci. Původně špitální řád se postupně stal jedním z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku, od 13. století ovládal značnou část baltského pobřeží. Jeho úpadek začal po bitvě u Grunwaldu roku 1410, kde rytíři podlehli polsko-litevským vojskům, později jeho činnost omezila reformace. O majetek přišel řád už krátce po odtržení Sudet, v říjnu 1938. Z rozhodnutí Adolfa Hitlera byl řád zrušen jako nepřátelský říši. Hrad Bouzov získal šéf SS Heinrich Himmler, jednotky SS na Sovinci internovaly zajaté francouzské důstojníky.

Už po válce se představitelé řádu snažili o navrácení majetku, na který byla nejprve uvalena národní správa a nakonec jej stát zabavil. Tehdejší Nejvyšší správní soud sice v únoru 1948 rozhodl, že majetek má připadnout opět řádu, existují ale pochybnosti, zda verdikt vstoupil v platnost. Žádosti řádu o navrácení majetku značná část veřejnosti vnímá s nevolí, což se datuje až do 40. let. Už po válce například skupina poslanců národních socialistů žádala vládu, ať navrácení majetku nedopustí. Poslanci včetně Milady Horákové tehdy mimo jiné tvrdili, že vedoucí činitelé a zaměstnanci řádu ve Slezsku vstoupili do řad hnutí Konrada Henleina. Definitivní konec nadějí na navrácení majetku přinesl komunistický převrat.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Přispět nám můžete i v kryptoměnách:

Bitcoin

Ethereum

Litecoin

Související zprávy a články

Nenalezeny žádné záznamy.
Nenalezeny žádné záznamy.

Diskuze k zprávě

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Studium IES
Timotej.cz

Bankovní spojení

Podpořte nás přes transparentní účet bez poplatků: 2900316130/2010

QR platba – Podpořte magazín Christnet.eu

Rubriky

Anketa

Obáváte se negativního vlivu umělé inteligence?
Ano
48%
 
Spíše ano
18%
 
Ne
30%
 
Nevím
4%
 
(Počet hlasů celkem: 178)