Pražský arcibiskup oslaví 75. narozeniny a poslal papeži svou demisi

Domácí zpravodajství / vlu / ČTK / 27. srpna 2023 12:28

Praha - Pražský arcibiskup Jan Graubner po roce ve své funkci poslal papeži Františkovi svůj rezignační dopis. Řekl to v  rozhovoru s  ČTK.  Musí tak učinit všichni biskupové při dovršení 75  let, Graubner své jubileum oslaví 29.  srpna. Ve funkci je připraven pokračovat, dokud bude potřeba. Graubner se loni počátkem července stal 37.  pražským arcibiskupem poté, co se několik let čekalo na nástupce kardinála Dominika Duky, jenž tuto funkci zastával 12  let.

Duka odeslal svou demisi v  roce 2018  a  záhy ho papež František vyzval, aby ve svém úřadu pokračoval. Jeho nástupce oznámil až loni. „Poslal jsem ho (rezignační dopis) prostřednictvím apoštolského nuncia v  Praze a  ten mi písemně potvrdil jeho odeslání. Zároveň mi řekl, že musím mít trpělivost, protože napřed musí řešit jiná místa. Slíbil jsem, že pokud mi zdraví dovolí, jsem ochoten pokračovat, dokud bude třeba,“ řekl ČTK Graubner.

Brněnský rodák Graubner (narozen 29. srpna 1948) vyrostl ve Strážnici na Slovácku jako jedno z pěti dětí v živnostenské rodině. Svůj vztah k Bohu získal Jan Graubner především od matky a rozhodnutí stát se knězem v něm uzrálo už v dětství. Gymnázium ho „nepřevychovalo“, ovšem před seminářem musel ještě na rok do továrny, aby se takzvaně „kádrově vylepšil“. V roce 1968 se na původ už neptali a cesta ke Graubnerovu teologickému studiu v Olomouci již byla otevřená. Kněžské svěcení přijal velký příznivec reforem druhého vatikánského koncilu z let 1962 až 1965 v červnu 1973. Působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. Od roku 1982 byl osm let farářem ve Vizovicích a současně administrátorem v Provodově a Horní Lhotě u Luhačovic.

I v podmínkách normalizačního režimu dokázal být Graubner úspěšným farářem, zvláště oblíbený byl u mládeže. Na druhou stranu měl v něčem snazší práci díky tomu, že jeho dosavadní moravská provincie je tradičně více nábožensky založená než ateističtější Čechy. Po listopadu 1989 mu to výrazně pomohlo při cestě do vyšších církevních kruhů, na jaře 1990 patřil do první vlny nově vysvěcených biskupů a po smrti arcibiskupa Františka Vaňáka převzal tehdy čtyřiačtyřicetiletý kněz v listopadu 1992 olomouckou arcidiecézi. Krátce poté se podílel na přípravě úspěšné návštěvy papeže Jana Pavla II. v Olomouci v roce 1995 a zasloužil se o úpravy poutního místa na Velehradě.

V úřadu se ale musel vyrovnat i s opakovanou kritikou nejen ze strany médií, ale i řadových věřících. Skvrna podezření na něm ulpěla v případu faráře Františka Merty, který v 90. letech minulého století zneužíval ministranty a později byl odsouzen k podmíněnému trestu. Trestní oznámení na něj policie odložila, a arcibiskup vždy tvrdil, že žádná provinění kněží nezakrývá. „Je potřebné rozlišovat, jaká byla situace tehdy a teď, jaké byly směrnice, pravidla, zákony tenkrát a teď. Samozřejmě, z dnešního pohledu by bylo potřebné některé věci dělat jinak. Tehdy ale všechno řešila policie a prokuratura, takže nikdo nemůže říkat, že by šlo o zametání pod koberec,“ řekl loni Českému rozhlasu.

Podle serveru Seznamzpravy.cz jím vedená diecéze zároveň investovala před několika lety 100 milionů korun do problematického krachujícího fondu Arca. Diecéze bude peníze komplikovaně dostávat zpět, zatím se jí to nepodařilo.

Dlouholetý olomoucký arcibiskup a metropolita moravský Jan Graubner bývá považován za jednoho z předních představitelů konzervativního křídla římských katolíků v ČR. Sám se přitom za konzervativce nepovažuje.

Pražským arcibiskupem byl jmenován 13. května 2022. Intronizován byl 2. července.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře