Po útocích jsme zažili provinilé ticho i podporu, říká rabín Štrasburku Weill

Ze světa / / ČTK / 26. listopadu 2023 21:48

Štrasburk (Francie) - Ticho je horší než antisemitismus a proto početnou židovskou komunitu ve Štrasburku po útoku Hamásu na Izrael ranilo, že některé významné osobnosti mlčely. Vrchní rabín ve Štrasburku Harold Weill to uvedl v rozhovoru s ČTK. V napjaté atmosféře posledních týdnů ho naopak potěšilo, že na pochodu proti antisemitismu se v tomto francouzském městě před dvěma týdny sešlo na 8000 lidí, z nichž naprostá většina nebyli Židé.

V ulicích města, které je sídlem Evropského parlamentu, bez strachu či ostychu chodí Židé s jarmulkami na hlavě a některým dokonce zpod oblečení vykukují třásně z modlitebního šálu talitu. Ulice židovské čtvrti zejména v ranních hodinách brázdí rodiče, kteří vedou své děti do školy. Stejně jako ostatní obyvatelé města tak mnozí činí na kole, děti v dřevěných vozíčcích před kolem, jiní chodí pěšky. Jedinou odlišností od ostatních obyvatel jsou v této čtvrti černé klobouky a pláště nebo jarmulky - mužské židovské pokrývky hlavy.

"Lidé s kipou (jarmulkou) jsou v ulicích Štrasburku odjakživa. Židovská komunita v Alsasku je velmi stará, více než 1000 let, Židé už jsou tady jakousi součástí kulturního dědictví města. Lidé si tu zvykli žít velmi svobodně, nosit kipu a nikoho to nešokuje, protože místní jsou zvyklí žít společně s židovskou komunitou," říká Weill, který stojí v čele židovské komunity departementu Bas-Rhin od roku 2017.

Přesná statistika o velikosti židovské komunity ve zhruba čtvrtmilionovém Štrasburku neexistuje, protože sčítání lidí podle náboženství je ve Francii zakázáno, zdůrazňuje rabín. Podle jeho odhadů a podle počtu lidí zapsaných na židovské obci ve městě žije asi 20.000 Židů a jejich počet nestále stoupá. Podle Weilla je Štrasburk "jedna z posledních komunit v Evropě, která má pozitivní demografii".

Jeho slova potvrzuje i zvuk dětských hlasů ve dvou třídách mateřské školy, která je přímo v budově Velké synagogy míru, stejně jako základní škola pro stovku dětí. Ve Štrasburku a okolí je více než 30 synagog a modliteben a desítka škol, do nichž dochází 2000 dětí, vyjmenovává Weill.

"Po útocích ze 7. října prudce vzrostl počet antisemitských činů po celé Francii a stejně prudce jejich počet vzrostl i v Alsasku. Nebyl tady menší nárůst než jinde, ale nepřekvapilo mě to. Máme poměrně přesnou představu o tom, kdo za těmito činy stojí, a víme, že funguje přímá úměra: jakmile je napětí na Blízkém východě, tak vždy stoupne počet antisemitských činů," říká Weill.

Rabín ale zároveň dodává, že tentokrát to v něčem jiné je. "Lidé teď byli více podezřívaví, měli trochu větší strach, změnili své návyky a o antisemitských aktech se tentokrát také více informovalo v médiích," říká Weill a zdůrazňuje, že medializace konfliktu je přiměřená jeho rozsahu a antisemitismus nezpůsobuje. "Každodenní život Židů ve Štrasburku se ale zásadně nezměnil, nejsou zavření doma. Pokračují v normálním životě, jaký vedli před 7. říjnem," popisuje atmosféru v židovské čtvrti Weill.

V roce 1940 nacisté vypálili původní štrasburskou synagogu, která stála na břehu řeky Ill, jež protéká centrem města kanály. O rok později byly trosky budovy strženy a otevření nové synagogy se komunita dočkala v roce 1958. Budova ale rozrůstající se komunitě postupně nestačila a tak v ní nakonec je synagog celkem pět. Poslední z nich, sefardská, se přistavovala v roce 1998 a při vstupu do ní je jasně patrný přechod do jiné budovy.

"Veškerá výzdoba je dílem místních umělců a někteří z nich jsou dnes opravdu slavní," říká Weill, když hrdě ukazuje na barevné vitráže zobrazující 12 kmenů Izraele. Hojně využívaný komplex budov, kterým denně podle rabína projde 1000 lidí, potřebuje také údržbu. "V malé aškenázské synagoze byly opotřebované židle; je jich 186. A jeden vyhlášený místní řemeslník, který ani sám není židovského vyznání, nám zdarma nabídl svou práci, aby komunitu podpořil v těžkých časech. Začal před týdnem a přečalounit všechny dřevěné židle mu prý bude trvat asi měsíc," říká Weill, který během rozhovoru představuje ostatní zaměstnance židovské obce a ukazuje další a další místnosti, v nichž sídlí také židovské rádio nebo kde se vydávají místní noviny.

Bezpečnost židovské obce a jejích objektů vždy zajišťuje ochranka, po nedávných útocích Hamásu se k ní přidali i policisté, armáda a četnictvo. Podle Weilla je to jasný důkaz, že si stát uvědomuje, jak složitá a nebezpečná je aktuální situace. O budoucnost židovské komunity ve Štrasburku se ale rabín nebojí. Do města přicházejí stále nové rodiny, které přitahuje příjemná velikost města, dostupnost židovských škol a košer obchodů nebo i možnost na většinu míst dojet na kole. Sám rabín Weill se na růstu židovské komunity hojně podílí, má totiž šest dětí.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře