Sázavský klášter
Autor: Klaster-sazava.cz
Sázava (Benešovsko) – Sázavský klášter na Benešovsku si loni prohlédlo zhruba 11.400 platících návštěvníků, což je podobný počet jako předloni. Ve srovnání s lety před pandemií covidu-19 je to stále o deset procent méně, uvedla na dotaz ČTK kastelánka Jaroslava Matoušová.
Výrazně se podle ní zvýšil zájem o vzdělávací aktivity s tvořivými dílnami pro školní mládež a rodiny s dětmi a o takzvané videoaudioprohlídky, což jsou samostatné prohlídky s mobilní aplikací. Hojnou účast měl i srpnový festival Květinový den.
Letos má klášter v plánu obnovu vyhlídkové neorenesanční věže a gotického sklepení pro budoucí zpřístupnění veřejnosti a chce pokračovat v přípravách na otevření svatoprokopské jeskyně a okolních dosud nepřístupných zahrad. Archeologický výzkum v těsné blízkosti jeskyně svatého Prokopa nedávno objevil výjimečně dobře dochované pozůstatky středověkého domu. Klášter počítá s pořádáním příležitostných prohlídek v okolí jeskyně. Plánuje také rozšíření vzdělávacích interaktivních prohlídek pro školáky.
Sázavský areál má z historických důvodů několik vlastníků. Od 60. let minulého století část, která patří státu, spravuje památkový ústav. V restitucích byly navráceny budova fary a kostel sv. Prokopa Římskokatolické farnosti Sázava - Černé Budy a menší část konventu, prelatura a část zahrad benediktinskému opatství v Praze Emauzích. Benediktini ale dnes klášter neobývají. Areál, který spravuje farnost, se opravuje.
Poutník Prokop založil v Sázavě na začátku 11. století družinu, kterou později kníže Oldřich povýšil na konvent řehole sv. Benedikta. V roce 1032 byly také postaveny první částečně soukromé klášterní budovy. Téměř tři čtvrtiny století v Sázavě žili slovanští mniši, představovala tehdy jedinečné středisko staroslověnského písemnictví a liturgie. V roce 1096 se v klášteře usídlili pražští latinští mniši, zůstal ale centrem duchovní i literární vzdělanosti a rozvoje uměleckých řemesel. Osud kláštera se uzavřel v roce 1785, kdy ho Josef II. zrušil.
