Praha – Ústavní soud (ÚS) obnovil řízení o stížnosti ženy, která přibližně před deseti lety podala trestní oznámení na katolického kněze, týkalo se sexuálního zneužívání. Policie oznámení opakovaně odložila. Žena v roce 2021 neuspěla ani s ústavní stížností. Své tehdejší odmítavé usnesení však nyní ÚS zrušil, a to kvůli zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Teď bude ÚS rozhodovat znovu. ČTK to zjistila z usnesení v databázi soudu.
Nedávno se ÚS stejným případem zabýval v jiné, odškodňovací linii. Dal ženě novou šanci na odškodnění za to, že policie neprovedla účinné vyšetřování trestního oznámení. Justice žalobu o 500 000 korun zamítla, protože nárok považovala za promlčený. V této linii bude znovu rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 2, patrně však počká na nový nález ÚS a další vývoj v trestní linii.
Na základě trestního oznámení začala policie vyšetřovat sexuální zneužívání, kterého se údajně v letech 2002 až 2014 dopouštěl římskokatolický kněz. Začalo, když bylo ženě 17 let, končilo, když jí bylo 30. Policie oznámení třikrát odložila s vysvětlením, že jednání nenaplnilo skutkovou podstatu znásilnění ani sexuálního nátlaku.
Státní zastupitelství později sice uznalo, že kněz se dopustil sexuálního nátlaku, ale případ už znovu neotevřelo, protože v mezičase uplynula promlčecí doba. Ženinu stížnost proti odložení kauzy v minulosti odmítl ÚS, našla však zastání u štrasburského soudu, podle kterého české orgány dostatečně nezohlednily například ženin odpor, její zranitelnost, psychický stav, vývoj vztahu s knězem a její závislost na něm.
Česko musí podle rozsudku štrasburského soudu ženě nahradit nemajetkovou újmu 25 000 eur, tedy přibližně 608 000 korun podle aktuálního kurzu. Žena pak také podala návrh na obnovu řízení u ÚS, který návrhu vyhověl, ještě to však automaticky neznamená, že stížnosti, kterou původně odmítl, tentokrát vyhoví. Bude se však okolnostmi znovu důkladně zabývat.
V aktuálním usnesení poukázal například na to, že v minulosti státní zastupitelství částečně uznalo, že policie chybovala, nevedlo to však k jasnému pojmenování protiprávního jednání a určení viníka, což u ženy mohlo vedle dílčí satisfakce vyvolat i pocit frustrace.
ÚS nebyl při rozhodování jednotný. Čtyři soudci a soudkyně z patnáctičlenného pléna uplatnili odlišné stanovisko. Domnívali se, že obnova řízení není přípustná, žena již dostala spravedlivého zadostiučinění, navíc se změnila právní úprava, která nově umožňuje efektivnější postih typově podobného jednání.
„Spravedlnost pro oběti nesmí být nespravedlností vůči obviněným,“ stojí ve stanovisku soudců Tomáše Langáška, Josefa Fialy, Dity Řepkové a Jana Wintra. Soudcem zpravodajem usnesení přijatého většinou soudců byl Jiří Přibáň.



