Papež Lev XIV.
Autor: Wikipedia.org / flickr.com
Saurimo (Angola) – Papež Lev XIV. dnes při návštěvě severovýchodní Angoly, oblasti bohaté na diamanty, kritizoval vykořisťování přírodních zdrojů, korupci a nerovnost, které podle něj připravují obyvatele o podíl na bohatství jejich země, která je dvakrát větší než Francie. Informuje o tom agentura AFP.
Během liturgie pod širým nebem ve městě Saurimo, které leží nedaleko největšího angolského diamantového dolu Catoca, papež uvedl, že mnoho lidí je frustrováno násilím, zneužíváno mocnými a okrádáno bohatými. Dodal také, že „když nespravedlnost kazí srdce, chléb všech se stává vlastnictvím několika málo lidí“.
Angola patří k předním africkým producentům ropy a diamantů, přesto podle údajů Světové banky žije zhruba třetina obyvatel pod hranicí chudoby. Papežova návštěva je součástí jedenáctidenní cesty po Africe, během níž Lev XIV. navštíví čtyři země.
Při další liturgii, kterou papež slavil spolu s téměř stovkou tisíc věřících v neděli v Kilambě asi 25 kilometrů od hlavního města, označil Angolu za „krásnou, leč zraněnou zemi“. Angolany vyzval, aby společně vybudovali zemi, kde budou jednou provždy překonány staré rozpory a kde se vytratí nenávist a násilí. Kritizoval též „sociální a ekologické katastrofy“ způsobené tím, co nazval logikou drancování nerostného bohatství země.
Po vyhlášení nezávislosti v roce 1975 vypukla v Angole občanská válka, která trvala až do roku 2002. Zemřelo v ní přes půl milionu lidí.
Na závěr bohoslužby odsoudil současnou eskalaci války na Ukrajině a vyzval, aby utichly zbraně a šlo se cestou dialogu. Ocenil též příměří mezi Izraelem a Libanonem o ukončení bojů mezi izraelskými silami a šíitským hnutím Hizballáh, které má podporu Íránu. Příměří označil za důvod k naději.
Již při předchozích zastávkách, tedy v Alžírsku a Kamerunu, papež kritizoval korupci, tyranii a vykořisťování, čímž podle AFP ustoupil od svého dosavadního zdrženlivějšího stylu.
Podle agentury AP ale Lev XIV. tato témata zdůrazňuje dlouhodobě, větší publicitu však získávají až nyní. Vatikánští představitelé uvádějí, že papež připravuje projevy s předstihem tak, aby odrážely místní situaci a reálie. Podle nich nereaguje na aktuální politické spory, ale navazuje na tradiční důraz církve na mír, spravedlnost a ochranu slabých.
Přesto jsou jeho výroky v zahraničí často vykládány i v širším geopolitickém kontextu, zejména ve Spojených státech. Sám papež během nynější cesty odmítl možnost, že by jeho výroky měly být chápány jako součást osobního sporu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Ten se vyostřil po veřejných výměnách mezi Vatikánem a Trumpovou administrativou, zejména kvůli papežovým výzvám k míru na Blízkém východě a odmítání vojenské eskalace vůči Íránu. Následné slovní útoky amerického prezidenta na papeže pak vyvolaly reakce části evropských i amerických politiků, kteří je označili za nepřiměřené vůči hlavě katolické církve.
Trump minulý týden do Vatikánu vzkázal, že by mu Lev XIV. měl být vděčný za zvolení papežem, a prohlásil, že hlava katolické církve je „slabá vůči kriminalitě“. Rovněž prohlásil, že papež je katastrofální pokud jde o zahraniční politiku. Papež poté uvedl, že se Trumpovy administrativy nebojí a že bude nadále vystupovat proti válce a bude se snažit prosazovat mír.
Šéf Bílého domu svou kritiku papeže následně zopakoval. V příspěvku na své sociální síti Trump uvedl, že by papeži měl někdo říct o zabíjení demonstrantů v Íránu a že je nepřijatelné, aby Írán měl jadernou zbraň. Teherán dlouhodobě tvrdí, že o atomovou bombu neusiluje.
