Olomoucký arcibiskup Josef Karel Matocha
Autor: Wikipedia.org / R. Smahel / Creative Commons
Olomouc – Rehabilitací někdejšího olomouckého arcibiskupa Josefa Karla Matochy, o které dnes rozhodl okresní soud, se podařilo dosáhnout spravedlnosti i na poli civilního práva, uvedl arcibiskup Josef Nuzík. Po desítkách let tak soud oficiálně uznal nezákonnost jeho dlouholeté internace a napravil křivdu spáchanou na biskupovi, který v izolaci komunistického režimu strávil 11 let až do své smrti, řekl na dotaz ČTK mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.
„Rozhodnutí soudu se opírá o zákon o soudní rehabilitaci a potvrzuje, že arcibiskup Matocha byl v letech 1950 až 1961 obětí nezákonného zbavení osobní svobody. Přestože nebyl nikdy formálně odsouzen, jeho nucený pobyt v Arcibiskupském paláci v Olomouci pod neustálým dohledem Státní bezpečnosti byl uznán za formu věznění,“ uvedl k výroku soudu Gračka.
Nuzík rozhodnutí soudu přivítal. „Tato rehabilitace je důležitým znamením nejen pro církev, ale pro celou společnost, že na hrdinství a utrpení lidí, kteří se nenechali zlomit, se nesmí zapomenout,“ uvedl arcibiskup.
Podle něj se po mnoha letech podařilo dotáhnout tento procesní krok a dosáhnout spravedlnosti i na poli civilního práva. „Arcibiskup Matocha je v našem paláci i v srdcích věřících neustále přítomen – hosté, kteří k nám přicházejí, jsou často pohnuti, když si uvědomí, že tyto krásné prostory byly 11 let jeho vězením,“ dodal Nuzík.
Tehdejší arcibiskup byl uznávaným profesorem křesťanské filozofie se dvěma doktoráty z římských studií. „Poté, co jej papež Pius XII. v březnu 1948 nečekaně jmenoval olomouckým arcibiskupem, překvapil veřejnost ohnivým slováckým temperamentem i mimořádným pastoračním nasazením při vizitacích diecéze. Během svého krátkého působení v úřadě stihl zahájit proces blahořečení arcibiskupa Stojana a v roce 1949 tajně vysvětil na biskupa Františka Tomáška,“ doplnil mluvčí olomouckého arcibiskupství.
Jeho aktivní službu násilně ukončila komunistická moc v roce 1950, kdy byl internován ve své rezidenci a izolován od světa. Pod dozorem StB strávil 11 let, až do své smrti 2. listopadu 1961, k níž přispělo záměrné odepření nezbytné lékařské péče. „To, že soud dnes uznal nezákonnost této internace, bereme jako zadostiučinění,“ dodal Gračka.
