149. plenární zasedání ČBK
Autor: cirkev.cz
Praha – Česká biskupská konference a pražské arcibiskupství připravují na leden příštího roku mezinárodní konferenci věnovanou ochraně nezletilých a zranitelných osob v katolické církvi. Do Prahy má přijet přibližně osmdesát delegátů a odborníků ze střední a východní Evropy. Nový apoštolský nuncius Eugene Martin Nugent tento týden českým a moravským biskupům připomněl, že kající gesta musí doprovázet konkrétní činy, transparentnost a péče o oběti. Jeho výzva přichází po letech kritiky přístupu církevních představitelů k sexuálnímu zneužívání. Ještě před dvěma lety přitom Česká biskupská konference odmítala požadavky obětí na nezávislé vyšetřování.
Konference se uskuteční od 28. do 30. ledna 2027. Jejími pořadateli jsou Česká biskupská konference (ČBK) a Arcibiskupství pražské. Hlavním řečníkem má být maltský arcibiskup Charles Jude Scicluna, který se dlouhodobě zabývá vyšetřováním případů sexuálního zneužívání v katolické církvi. Scicluna působí jako adjunktní sekretář Dikasteria pro nauku víry, do jehož kompetence spadá také řešení nejzávažnějších případů sexuálního zneužívání nezletilých duchovními.
O přípravách konference jednali biskupové během 149. plenárního zasedání ČBK, které se od pondělí do středy konalo v Johannisthalu nedaleko německého Řezna. Podle oficiální zprávy ČBK patřila ochrana nezletilých a zranitelných osob mezi důležitá témata jednání.
Konference byla oznámena již v srpnu. Podle organizátorů má navázat na obdobné setkání, které se pro země střední a východní Evropy uskutečnilo v roce 2021 ve Varšavě ve spolupráci Papežské komise pro ochranu nezletilých a Polské biskupské konference. Do příprav pražského setkání se zapojila také členka papežské komise Ewa Kusz.
Nuncius: Církev musí začít u sebe
Plenárního zasedání se poprvé účastnil nový apoštolský nuncius v České republice Eugene Martin Nugent. V projevu k biskupům ocenil mimo jiné práci Charity, katolických škol a pomoc uprchlíkům. Zároveň navázal na říjnovou kající pouť pražské arcidiecéze do Hájku u Červeného Újezda, kterou svolal arcibiskup Stanislav Přibyl jako prosbu za odpuštění hříchů spáchaných na církevní půdě.
Nugent podle ČBK zdůraznil, že pokud chce církev přispívat ke smíření ve společnosti, musí začít sama u sebe, přiznat vlastní selhání a přijmout za ně odpovědnost.
„Zvláště v souvislosti s případy zneužívání připomněl, že kající gesta musí doprovázet konkrétní činy, transparentnost, spravedlnost a péče o oběti,“ uvedla ČBK ve zprávě ze zasedání.
Téma má v české katolické církvi zvláštní naléhavost. V minulých letech se na veřejnost dostala řada případů sexuálního zneužívání. Kritika přitom směřovala nejen k pachatelům, ale také ke způsobu, jakým církevní instituce reagovaly na oznámení a jak přistupovaly k lidem, kteří na zneužívání upozorňovali.
ČBK před dvěma lety odmítala nezávislé vyšetřování
Přístup české katolické církve k případům sexuálního zneužívání vyvolával dlouhodobou kritiku za působení pražských arcibiskupů Dominika Duky a Jana Graubnera. Oba stáli také v čele České biskupské konference. Duka jí předsedal v letech 2010 až 2020, Graubner předtím v letech 2000 až 2010 a znovu od roku 2020.
Výrazný spor vyvolala v únoru 2024 petice obětí požadující vytvoření nezávislé komise, která by zmapovala rozsah sexuálního násilí v české katolické církvi a získala přístup do církevních archivů.
Tehdejší vedoucí tiskového střediska ČBK Monika Klimentová požadavek odmítla. Podle jejího vyjádření pro ČTK se církev ochranou nezletilých pečlivě zabývala a postupy při řešení případů byly transparentní a schválené Svatým stolcem.
„Náš způsob řešení celé této problematiky byl také konzultován se Svatým stolcem, který naše postupy schválil. Momentálně není důvod pro zřízení komise, která by tyto případy mapovala,“ uvedla Klimentová.
Odmítla rovněž znovu otevírat otázku odpovědnosti Jana Graubnera za jeho postup v případu kněze Františka Merty, který v 90. letech sexuálně zneužíval ministranty a později byl odsouzen k podmíněnému trestu. Graubner jako tehdejší olomoucký arcibiskup čelil kritice, že proti Mertovi dostatečně nezasáhl, přestože měl o jeho jednání informace. Graubner obvinění ze zakrývání zneužívání odmítal.
Klimentová připomněla, že trestní oznámení týkající se Graubnerova postupu policie odložila. „Údajné obvinění z toho, že kryl případy sexuálního zneužívání, prověřily již před lety Policie ČR i státní zastupitelství a jako bezpředmětné případ odložily. Nevidíme tedy důvod se tímto dále zabývat,“ uvedla v únoru 2024.
Takové stanovisko vyvolalo nesouhlas spolku Někdo Ti uvěří, který pomáhá lidem se zkušeností se zneužíváním v náboženském prostředí. Podle spolku oficiální reakce ČBK vytvářela dojem, že systém prevence a pomoci obětem je dostatečně nastavený a funkční, což neodpovídalo jeho zkušenostem.
Předseda spolku Jiří Kylar upozornil, že někteří kněží nevědí, jak s oběťmi zacházet, a další se obávají obracet na své představené. Spolek kritizoval také nedostatek informací o fungování církevního kontaktního centra pro oběti a absenci systému práce s pachateli a farnostmi, v nichž působili.
„Nadále se naopak setkáváme s oběťmi, které uvádějí, že k nim ze strany katolické církve v České republice nebylo přistupováno korektně,“ uvedl spolek ve svém stanovisku z 12. února 2024.
Oběti se obrátily na nuncia. Biskupové později připustili chyby
V únoru 2025 se zástupci obětí obrátili přímo na tehdejšího apoštolského nuncia Juda Thaddea Okola. Předali mu petici s přibližně dvěma tisíci podpisy a žádali vytvoření nezávislé vyšetřovací komise, zpřístupnění církevních archivů a vyvození odpovědnosti vůči biskupům, kteří podle nich nezabránili dalšímu působení pachatelů.
Zástupce obětí Jan Rozek tehdy ČTK uvedl, že jejich žádostem o setkání nevyhověli ani Jan Graubner, ani jeho předchůdce Dominik Duka.
Česká biskupská konference přitom již v roce 2019 zřídila kontaktní místo pro oběti a postupně přijímala další preventivní opatření. Jejich účinnost i přístup k poškozeným však zůstávaly předmětem kritiky.
V únoru 2025 sami biskupové připustili, že jejich reakce na případy zneužívání v minulosti ne vždy odpovídaly očekávaným standardům. Odmítli však, že by šlo o úmyslné zakrývání případů, a nedostatky vysvětlovali především nezkušeností. Spolek Někdo Ti uvěří v reakci namítl, že sexuální zneužívání není novým jevem, a kritizoval přenášení odpovědnosti na ty, kdo na případy upozorňují.
Další posun nastal letos 2. června, kdy ČBK uzavřela memorandum o spolupráci se spolkem Někdo Ti uvěří. Jeho cílem je zlepšit prevenci sexuálního zneužívání, podporu obětí a komunikaci mezi církevními institucemi a nezávislými odborníky.
Pražský arcibiskup Stanislav Přibyl, který dokument podepsal jako místopředseda ČBK a předseda její komise pro prevenci a ochranu před zneužíváním, tehdy připustil, že církev řadu věcí neudělala dobře a ztratila důvěru mnoha obětí. Zdůraznil také potřebu spolupráce s nezávislými odborníky.
Pražské arcibiskupství čelí také případu bývalého výkonného ředitele
Otázky důvěryhodnosti církevních institucí letos znovu otevřel také případ bývalého výkonného ředitele pražského arcibiskupství a jáhna Antonína Jurigy. Policie jej v srpnu obvinila mimo jiné ze znásilnění, týrání, vydírání a nebezpečného vyhrožování.
Podle policejního obvinění, z něhož citovaly Seznam Zprávy, se část údajných skutků měla odehrávat přímo v budově pražského arcibiskupství. Juriga byl v srpnu vzat do vazby. Jeho advokát Vladimír Pelc tehdy odmítl obvinění komentovat.
Juriga byl podle srpnových informací rovněž prověřován kvůli podezřením souvisejícím s hospodařením arcibiskupství. V této části případu tehdy obvinění vzneseno nebylo. Uváděné skutky nebyly pravomocným rozsudkem prokázány.
Pražský arcibiskup Stanislav Přibyl po zveřejnění případu zahájil přípravné řízení podle církevního práva a deklaroval spolupráci s policií. Na začátku září zároveň pozval věřící na kající pouť do Hájku, která se uskutečnila 5. října. Arcibiskup ji označil za společnou modlitbu za odpuštění hříchů spáchaných na církevní půdě. Pouť nebyla výslovně spojena pouze s Jurigovým případem.
Vedle ochrany nezletilých se biskupové v Johannisthalu zabývali také ekonomickými a personálními otázkami, digitalizací církevní administrativy a přípravami na Světové dny mládeže, které se uskuteční v srpnu 2027 v jihokorejském Soulu. Jednali rovněž o přípravách Roku svatého Jana Nepomuckého v roce 2029 a o možnostech spolupráce s papežskou nadací Pomoc církvi v nouzi (ACN).
