Kostel sv. Víta v Českém Krumlově
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons
Brno/Třeboň (Jindřichohradecko) – Katolická církev uspěla v dlouholetém soudním sporu o šest jihočeských rybníků. Ústavní soud ve středu 21. října vyhověl stížnosti českokrumlovské prelatury a zrušil předchozí rozhodnutí obecných soudů. Případem se tak bude znovu zabývat Okresní soud v Českých Budějovicích. Pozemky, které kdysi patřily církvi, získala při privatizaci společnost Rybářství Třeboň. Rozhodnutí však neznamená, že se rybníky církvi vracejí. Soudy musí nejprve objasnit, zda stát majetek konfiskoval už v roce 1945, nebo zda o něj církev přišla až po komunistickém převratu v únoru 1948.
„Zvítězila snaha o férový přístup před sofistikovaným odůvodňováním zjevné nespravedlnosti,“ komentoval rozhodnutí advokát farnosti Jakub Kříž. Rybářství Třeboň zatím výsledek podrobněji nekomentovalo. „Seznamujeme se s nálezem ÚS a čekáme na právní analýzu našeho právního zástupce,“ řekl ČTK předseda představenstva a generální ředitel společnosti Josef Malecha.
Podle nálezu Ústavního soudu obecné soudy dostatečně neprokázaly, že poválečná konfiskace skutečně vyvolala právní účinky ještě před únorem 1948. Samotná konfiskační vyhláška Okresní správní komise v Kaplici z roku 1945 totiž nemůže být dostatečným důkazem, že stát pozemky platně získal na základě Benešova dekretu.
Ústavní soud také upřesnil rozložení důkazního břemene. Církev musí prokázat, že jí byl majetek odňat v období komunistického režimu. Pokud však druhá strana tvrdí, že stát pozemky získal už před únorem 1948, musí doložit okolnosti, které restituční nárok vylučují.
Spor o majetek zabavený před více než 75 lety
Spor se týká rybníků Slepičník, Smrk, Cikán, Prelátský, Herdovský a Vlachnovický na Českobudějovicku. Pozemky jsou dnes v katastru nemovitostí zapsány jako vlastnictví společnosti Rybářství Třeboň.
Římskokatolická farnost, prelatura Český Krumlov, se zatím nedomáhá přímo vydání rybníků. Nejprve chce soudně dosáhnout určení, že pozemky stále patří státu. Teprve poté by na ně mohla uplatnit restituční nárok podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.
Podle prelatury byly pozemky při privatizaci státního rybářského podniku převedeny do soukromých rukou v rozporu s tehdejšími právními předpisy. Na historický církevní majetek odňatý po únoru 1948 se totiž vztahovalo takzvané blokační ustanovení, které mělo zabránit jeho privatizaci do doby, než stát rozhodne o majetkovém vypořádání s církvemi.
Rybářství Třeboň naopak poukazovalo na okolnosti privatizace rozsáhlého majetku a na svou dobrou víru. Společnost argumentovala také tím, že vlastnické právo k pozemkům získala vydržením.
Soudy musí znovu prozkoumat poválečnou konfiskaci
Obecné soudy v posledním kole řízení dospěly k závěru, že stát se vlastníkem pozemků stal už 23. června 1945 na základě dekretu prezidenta republiky o konfiskaci zemědělského majetku. Pozemky sice fakticky převzal až v říjnu 1948, podle soudů však šlo pouze o dokončení dřívější konfiskace.
Ústavní soud nyní tento právní závěr odmítl jako nedostatečně podložený. Podle nálezu nebylo řádně prokázáno, že se na majetek českokrumlovské prelatury skutečně vztahovala konfiskace podle dekretu z roku 1945.
Pro konfiskaci majetku právnické osoby podle příslušného ustanovení dekretu bylo nutné rozhodnutí příslušného orgánu o tom, že šlo o zrádce či nepřítele Československa nebo subjekt podporující nacistický režim. Takové rozhodnutí však v dosavadním řízení nebylo doloženo.
„Jádrem je otázka, zda českokrumlovská farnost byla zrádcem a nepřítelem československého národa, což je zcela zjevný nesmysl. Nic tomu nenasvědčuje. Nemám sebemenší pochybnost, že pokud jde o tuto otázku, věc bude posouzena ve prospěch klienta,“ uvedl advokát Jakub Kříž.
Spor se před Ústavní soud dostal již podruhé. V roce 2020 soud vyhověl stížnosti společnosti Rybářství Třeboň a zrušil tehdejší rozhodnutí obecných soudů, která určovala jako vlastníka pozemků stát. Soudům tehdy vytkl mimo jiné nedostatečné posouzení okolností privatizace a možné dobré víry společnosti.
Po vrácení případu obecné soudy žalobu prelatury zamítly. Nyní však Ústavní soud zrušil rozsudky okresního a krajského soudu i následné usnesení Nejvyššího soudu. Případ se proto znovu vrací k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích.
Ústavní soudci se neshodli na odůvodnění
O vyhovění stížnosti rozhodlo všech 15 ústavních soudců jednomyslně. Osm z nich však nesouhlasilo s některými částmi odůvodnění nálezu. Sedm soudkyň a soudců připojilo společné odlišné stanovisko, samostatné stanovisko vypracoval soudce Tomáš Langášek.
Přestože obě stanoviska souhlasí se zrušením napadených rozhodnutí, liší se v pohledu na posuzování poválečných konfiskací, rozložení důkazního břemene a důvody porušení práva farnosti na soudní ochranu.
Langášek zároveň vyjádřil pochybnost, zda nynější rozhodnutí přinese potřebné vyjasnění dosavadních sporů o církevní restituce. Podle něj ani nový nález neposkytuje univerzální odpověď na všechny otázky spojené s poválečnými konfiskacemi a restitučními nároky.
Katolická církev tak dosáhla dalšího otevření sporu, nikoliv konečného rozhodnutí o navrácení majetku. Zda bude možné šest jihočeských rybníků skutečně restituovat, ukáže až pokračování soudního řízení.
