Pravník Jakub Kříž
Autor: Společnost pro církevní právo
Praha – Pražský arcibiskup Stanislav Přibyl se v dopise premiérovi Andreji Babišovi zastal advokáta Jakuba Kříže, jehož jmenování do Rady vlády pro lidská práva vyvolalo kritiku lidskoprávních organizací. Podle arcibiskupa média zkreslují Křížův profesní obraz, když zdůrazňují především jeho spolupráci s Hnutím pro život a Aliancí pro rodinu. Přibyl přitom s advokátem dlouhodobě profesně spolupracoval. Oba se podíleli na přípravě smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem. Kříž se také výrazně angažoval ve sporech na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy.
O dopise, jehož znění má k dispozici, informoval v úterý 20. října Deník N. Přibyl se na premiéra obrátil několik dní poté, co média informovala o Křížově jmenování do vládního poradního orgánu. Dopis pojal jako poděkování.
Arcibiskupovi podle Deníku N vadí především způsob, jakým média advokáta představují. Vytýká jim uvádění nepravdivých informací a zužování Křížova profesního obrazu na spolupráci s organizacemi prosazujícími konzervativní postoje v otázkách rodiny, reprodukčních práv a sexuality.
Kříže jmenovala do Rady vlády pro lidská práva vláda 21. září. Jeho jmenování vyvolalo protesty části lidskoprávních organizací, které zpochybňují jeho vhodnost pro působení v orgánu zabývajícím se ochranou základních práv a svobod.
Společně obhajovali smlouvu se Svatým stolcem
Profesní spolupráce Přibyla a Kříže sahá několik let zpátky. Oba byli členy expertní skupiny, která se podílela na vyjednávání smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem, podepsané v říjnu 2024. O měsíc později dokument společně obhajovali v rozhovoru pro Katolický týdeník. Odmítali zejména výhrady, podle nichž smlouva přiznává katolické církvi nová privilegia.
Kříž tehdy argumentoval, že dokument především potvrzuje práva již zakotvená v českém právním řádu. Přibyl zdůrazňoval, že smlouva nepředstavuje zvýhodnění katolické církve vůči ostatním náboženským společenstvím.
Ústavní soud však 1. dubna 2026 zveřejnil nález, podle něhož jsou dva články smlouvy v rozporu s ústavním pořádkem. Výhrady se týkaly úpravy zpovědního tajemství a zpřístupňování církevního kulturního dědictví. Soud mimo jiné konstatoval, že napadená ustanovení narušují princip rovnosti náboženských subjektů. Rozhodnutí znemožnilo ratifikaci smlouvy v dosavadní podobě.
Kříž dlouhodobě poskytuje právní služby církevním institucím. V minulosti zastupoval také někdejšího pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Jeho advokátní kancelář Lexius dříve pro pražské arcibiskupství zajišťovala vnitřní oznamovací systém určený k podávání oznámení o možném protiprávním jednání. Podle aktuálních informací na webu arcibiskupství tuto činnost nyní vykonává advokát Filip Seifert.
Ve sporech na teologické fakultě podporoval její vedení
Jakub Kříž působí od roku 2018 na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, kde se odborně věnuje především právní úpravě vztahů mezi státem a náboženskými společnostmi. Vedle akademické činnosti se opakovaně zapojoval do sporů o vedení fakulty.
Po kontroverzním propuštění historika Tomáše Petráčka v roce 2023 se veřejně postavil za tehdejšího děkana Vojtěcha Novotného a proděkana Jakuba Jinka. Kritizoval také rektorku Univerzity Karlovy Milenu Králíčkovou, která se způsobem Petráčkova propuštění nesouhlasila.
„Kvůli několika křiklounům jste se zachovala nespravedlivě a zbytečně jste se zapletla do nesmyslného politického boje,“ napsal jí tehdy Kříž.
Po Novotného rezignaci v lednu 2024 Kříž připustil, že by mohl sám kandidovat na děkana. Nakonec se o funkci neucházel. Nově zvolený děkan Jaroslav Brož jej následně navrhl na proděkana pro organizaci a legislativu, po kritice však nominaci stáhl.
Kříž později podpořil také samotného Brože. V lednu 2025 byl jedním z pěti vyučujících, kteří v otevřeném dopise akademickému senátu odmítli důvody navrhovaného děkanova odvolání. Signatáři zároveň obvinili některé pedagogy z manipulace se studenty a vytváření tlaku na jejich zapojení do protestů proti vedení fakulty.
Výhrady se netýkají pouze spolupráce s konzervativními organizacemi
Kříž je podle dřívějších zjištění Deníku N také členem Opus Dei, osobní prelatury katolické církve, která klade důraz na prožívání křesťanské víry v každodenním a profesním životě. O jeho členství se mluvilo již v roce 2022, kdy Kříž kandidoval na zástupce veřejného ochránce práv.
Advokát spolupracuje také s Hnutím pro život a Aliancí pro rodinu. V zářijovém rozhovoru pro Český rozhlas potvrdil, že obě organizace patří mezi jeho klienty. Odmítl však, že by jejich právní zastupování mělo být překážkou pro jeho členství v Radě vlády pro lidská práva.
V rozhovoru Kříž současně zdůraznil, že se lidskoprávním otázkám věnuje také akademicky a jako advokát se podílel na obhajobě Roberta Tempela. Ten byl původně odsouzen na doživotí za dvojnásobnou vraždu na Sokolovsku, v roce 2021 však byl po zásazích Evropského soudu pro lidská práva a českého Ústavního soudu pravomocně zproštěn obžaloby pro nedostatek důkazů. Ve vězení strávil téměř 20 let, část této doby ovšem oprávněně vykonával tresty za dřívější loupeže. Po jejich odpykání zůstal za mřížemi ještě přibližně pět let v souvislosti s nezákonným odsouzením za vraždy. Na opakované otázky moderátora, zda by podpořil plošný zákaz interrupcí, Kříž jednoznačně neodpověděl.
Výhrady lidskoprávních organizací se přitom netýkají pouze Křížových profesních vazeb. Amnesty International spolu s dalšími organizacemi upozorňuje také na jeho vlastní veřejně zastávané postoje.
Organizace 5. října zveřejnily přehled jeho textů a vystoupení, v nichž se například stavěl proti zpřístupnění manželství párům stejného pohlaví nebo příznivě hodnotil možnost zrušení amerických soudních precedentů zaručujících ústavní ochranu přístupu k interrupcím.
Podle kritiků tyto postoje vyvolávají pochybnosti o jeho vhodnosti pro působení ve vládním poradním orgánu. Kříž takové hodnocení odmítá. Namítá, že jeho kritici zkreslují jeho profesní profil a přisuzují mu postoje organizací, které právně zastupuje.
O veřejné funkce v oblasti ochrany práv se ucházel již dříve. V roce 2022 neúspěšně kandidoval na zástupce veřejného ochránce práv, přičemž už tehdy jeho nominace vyvolala protesty části občanských organizací. V lednu 2026 byl znovu navržen, tentokrát na funkci samotného ombudsmana. Ani při této volbě v Senátu neuspěl.
