Přeskočit na obsah
Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet
Uzly 3.díl

Čtyřicet let po historickém setkání Jana Pavla II. se v Assisi znovu modlí za mír

Ze světa / vlu / Vlastní zpráva / 26. října 2026 14:07
Čtyřicet let po historickém setkání Jana Pavla II. se v Assisi znovu modlí za mír

Bazilika svatého Františka v Assisi
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons

Assisi (Itálie) – Zatímco svět čelí válkám a rostoucímu mezinárodnímu napětí, do italského Assisi se sjely stovky představitelů světových náboženství, aby společně hledali cesty k míru. Křesťané, muslimové, židé, buddhisté i zástupci dalších tradic zde připomínají čtyřicet let od historického setkání, které v roce 1986 svolal papež Jan Pavel II. Třídenního shromáždění se podle organizátorů účastní zástupci z 53 zemí, mezi pozvanými je také ekumenický patriarcha Bartoloměj I. Papež Lev XIV. měl přijet na úterní závěr, kvůli rekonvalescenci po operaci však musel cestu zrušit.

Setkání nazvané Neozbrojený a odzbrojující mír pořádá od 25. do 27. října katolická Komunita Sant'Egidio ve spolupráci s místní diecézí a františkánskými komunitami. Podle informací zveřejněných Vatikánem organizátoři očekávají 384 představitelů náboženství, kultury a veřejných institucí z 53 zemí. Program zahrnuje 24 diskusních fór, která se věnují ozbrojeným konfliktům, jadernému odzbrojení, migraci, demokracii, klimatické krizi i možnostem, jak mohou náboženství přispět k řešení mezinárodních sporů.

Nedělní zahájení v nedalekém městě Bastia Umbra přivedlo na jedno místo řadu významných náboženských i veřejných osobností. Podle oficiálního programu mezi řečníky byli zakladatel Komunity Sant'Egidio Andrea Riccardi, předseda Italské biskupské konference kardinál Matteo Zuppi, francouzský vrchní rabín Haïm Korsia, politolog Olivier Roy či indonéský ministr náboženských záležitostí Nasaruddin Umar.

Účastníci se v pondělí zabývají mimo jiné otázkou, zda a jak mohou náboženské komunity napomáhat smíření tam, kde politická jednání selhávají. Diskuse se věnují vztahu modlitby a míru, hrozbě jaderných zbraní, odpovědnosti jednotlivců za společnost i možnostem spolupráce mezi křesťanskými církvemi. Další témata se týkají budoucnosti Středomoří, migrace nebo soužití různých náboženských a kulturních komunit.

Vyvrcholením setkání bude úterní program před bazilikou svatého Františka. Jednotlivé náboženské komunity se nejprve pomodlí za mír odděleně podle vlastních tradic. Poté se jejich představitelé společně shromáždí a obrátí se na světovou veřejnost s mírovou výzvou. Mezi účastníky úterního programu má být také konstantinopolský ekumenický patriarcha Bartoloměj I., který podle programu vystoupí na fóru věnovaném úloze ekumenického patriarchátu.

Papež musel návštěvu zrušit, účastníkům pošle poselství

Původně měl do Assisi přicestovat také papež Lev XIV. a zúčastnit se závěrečného programu. Vatikán však v pátek 23. října oznámil, že na doporučení lékařů cestu zrušil.

Papež se zotavuje po operaci z 13. října, při níž mu lékaři odstranili dolní lalok pravé plíce. Přestože podle Vatikánu rekonvalescence probíhá velmi dobře, lékaři mu vzhledem ke krátké době od zákroku nedoporučili plánovanou cestu vrtulníkem. Účastníkům proto zašle poselství.

Papež se k setkání přihlásil také při nedělní polední modlitbě Anděl Páně. Věřící vyzval, aby se k modlitbám za mír duchovně připojili. Připomněl přitom, že války vedle smrti a ničení přinášejí také další chudobu.

Před čtyřiceti lety šlo o průlom

Assisi má v dějinách mezináboženského dialogu mimořádné místo. Dne 27. října 1986 sem papež Jan Pavel II. pozval představitele křesťanských církví a dalších světových náboženství ke dni modliteb za mír. V době studené války, kdy svět žil pod hrozbou jaderného konfliktu, šlo o neobvyklý krok.

Papež tehdy přivedl na jedno místo představitele tradic, které se v mnoha otázkách zásadně liší. Jeho cílem nebylo vytvořit společné náboženství ani sjednotit jejich víru. Účastníci se modlili podle vlastních tradic a společně vyjádřili odhodlání usilovat o mír.

Jan Pavel II. ve svém projevu k účastníkům setkání zdůraznil, že rozdílná náboženská přesvědčení nesnižují význam společného úsilí o mír. Setkání podle něj ukázalo, že vedle politických jednání a diplomatických kompromisů má při hledání míru své místo také duchovní rozměr.

Právě s touto iniciativou se začal spojovat pojem „duch Assisi“. Vyjadřuje přesvědčení, že rozdílná náboženská přesvědčení nemusí bránit spolupráci při hledání míru a ochraně lidského života.

Setkání z roku 1986 nezůstalo ojedinělou událostí. Komunita Sant'Egidio na něj od následujícího roku navazuje pravidelnými mezinárodními mírovými setkáními, která se konají v různých městech. Do Assisi se náboženští představitelé opakovaně vraceli. V roce 2016 zde například třicáté výročí historické události připomněl papež František.

Od společných modliteb k mírovým dohodám

Komunita Sant'Egidio, která letošní shromáždění pořádá, se neomezuje pouze na mezináboženská setkání. Katolické společenství založené v roce 1968 v Římě je známé pomocí lidem žijícím v chudobě, migrantům a lidem bez domova, ale také svou mírovou diplomacií.

Jedním z jejích nejvýznamnějších úspěchů byla účast na zprostředkování mírové dohody v Mosambiku v roce 1992. Dohoda, uzavřená po dlouhých jednáních v Římě, ukončila občanskou válku, která zemi sužovala více než patnáct let. Sant'Egidio se následně zapojovalo také do dalších mírových iniciativ.

Čtyřicet let od setkání Jana Pavla II. se svět potýká s jinými konflikty, otázka však zůstává podobná: jak zabránit tomu, aby náboženské, kulturní a politické rozdíly vedly k násilí. Organizátoři letošního shromáždění chtějí připomenout, že dialog nemusí být pouze symbolickým gestem, ale může přispívat i ke konkrétním krokům vedoucím ke smíření.

Podrobnosti a program setkání v Assisi zveřejňuje Komunita Sant'Egidio na stránkách pořadatelů.

 

Diskuze k zprávě

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?