Ministr zahraničí Petr Macinka (MOTO)
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons
Praha – Na pražské Svatovojtěšské konferenci, která se hlásí ke křesťanskému dědictví a dlouhodobě se těšila podpoře kardinála Dominika Duky, se o víkendu setkali členové české vlády s představiteli evropské radikální a krajní pravice. Mezi zahraničními hosty byli bývalý italský generál potrestaný za výroky o menšinách, někdejší místopředseda slovenské Kotlebovy strany nebo rumunský nacionalista se zákazem vstupu na Ukrajinu. Pořádající spolek Patrimonium Sancti Adalberti spolupracoval také s organizacemi působícími v prostředí rakouské krajní pravice a nezveřejňuje své účetní závěrky.
Pátý ročník konference se uskutečnil v Praze 23. a 24. října pod heslem „Společně silnější“. Vystoupili na něm ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) a předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD). Mezi hlavními zahraničními řečníky byli politici z Itálie, Rakouska, Slovenska, Polska a Rumunska. Jejich účast potvrzuje také reportáž italského serveru Nuovo Giornale Nazionale.
Pořadatelé chtějí vytvořit širší prostor hospodářské, politické a bezpečnostní spolupráce zemí střední a jihovýchodní Evropy. Předseda Patrimonia Tomáš Kulman v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz představil projekt spolupráce dvanácti států, které by podle něj společně reprezentovaly přibližně 140 milionů obyvatel. Takový blok by mohl podle organizátorů účinněji prosazovat zájmy regionu vůči velkým světovým mocnostem.
Spolek svou činnost spojuje s ochranou křesťanských kořenů Evropy, tradičního pojetí rodiny a národní suverenity. Ve svých programových textech zdůrazňuje kulturní a historickou odlišnost střední Evropy a kriticky se vymezuje vůči západoevropskému multikulturalismu a progresivní politice.
Významný prostor na letošní konferenci dostali politici, které média a odborníci řadí k evropské radikální či krajní pravici. Někteří z nich mají za sebou působení v extremistických organizacích nebo kontroverze spojené s rasistickými výroky.
Italský generál potrestaný za výroky o menšinách
Jedním z hlavních zahraničních hostů byl italský europoslanec Roberto Vannacci, bývalý armádní generál, který letos založil vlastní krajně pravicové uskupení Futuro Nazionale.
Vannacci vyvolal v roce 2023 rozsáhlou kontroverzi knihou Il mondo al contrario (Svět naruby), v níž označoval homosexuály za nenormální, zpochybňoval italskou identitu lidí černé pleti a vyjadřoval se kriticky vůči migraci a menšinám. Jeho výroky veřejně odsoudil také tehdejší italský ministr obrany Guido Crosetto.
V únoru 2024 byl Vannacci v disciplinárním řízení potrestán jedenáctiměsíční suspendací z vojenské služby. Podle ministerstva obrany svými výroky porušil zásadu politické neutrality ozbrojených sil a poškodil pověst armády. Správní soud v listopadu téhož roku jeho odvolání zamítl a trest potvrdil.
Italské úřady se zabývaly také podezřeními souvisejícími s Vannacciho působením na velvyslanectví v Moskvě, kde zastával funkci vojenského přidělence. Řízení týkající se údajného neoprávněného čerpání příplatků však bylo odloženo. V dubnu 2025 bylo odloženo také vyšetřování podezření z nepravdivých údajů v úředních dokumentech.
Vannacci odmítal kritiku svých výroků jako zásah do svobody projevu. Jeho politická činnost nicméně nadále vyvolává kontroverze kvůli nacionalistické rétorice, postojům k menšinám a vztahu k italské krajní pravici.
Slovenský europoslanec s minulostí v Kotlebově straně
Dalším hostem byl slovenský europoslanec Milan Uhrík, předseda hnutí Republika. Jeho politická kariéra je úzce spojena s Ľudovou stranou Naše Slovensko Mariana Kotleby, kterou odborníci dlouhodobě řadili k neofašistickému a neonacistickému prostředí.
Uhrík zastával funkci místopředsedy Kotlebovy strany a působil také ve vedení Banskobystrického samosprávného kraje v době, kdy jej vedl právě Kotleba. V roce 2021 z ĽSNS odešel spolu s dalšími představiteli a podílel se na vytvoření hnutí Republika.
Nové uskupení se začalo prezentovat jako širší národně konzervativní alternativa a od otevřeně extremistické rétoriky svého předchůdce se snaží distancovat. Podle politologa Tomáše Nociara z Univerzity Komenského však Republika vzešla z neofašistického prostředí a její proměna souvisela také se snahou získat širší voličskou podporu.
„Republika vzešla z neofašistického podhoubí. Momentálně se ale snaží přetransformovat na populistickou radikální pravici,“ uvedl Nociar v roce 2023 pro Český rozhlas.
Na pokračující ideové vazby vedení Republiky na někdejší Kotlebovu stranu upozornila také zářijová analýza serveru iROZHLAS.cz. Politoložka Aneta Világi z Univerzity Komenského v ní připomněla, že Uhrík při vzniku nového hnutí sám zdůrazňoval především změnu způsobu politické komunikace, nikoliv svých názorů.
Mezi další politiky, kteří přešli z Kotlebovy strany do Republiky, patřil Milan Mazurek. Slovenský Nejvyšší soud jej v roce 2019 pravomocně odsoudil za rasistické výroky namířené proti Romům.
Na konferenci vystoupila také rakouská politička Susanne Fürst ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ), která patří k významným představitelkám rakouské nacionalistické pravice a spolupracuje také s německou Alternativou pro Německo (AfD).
Rumunský nacionalista se zákazem vstupu na Ukrajinu
Mezi zahraničními hosty byl rovněž George Simion, předseda rumunské nacionalistické Aliance pro sjednocení Rumunů (AUR). V květnu 2025 se probojoval do druhého kola rumunských prezidentských voleb, v němž prohrál s Nicușorem Danem.
Simion dlouhodobě prosazuje sjednocení Rumunska a Moldavska. Jeho politické aktivity však vyvolaly konflikty se sousedními státy. Moldavské úřady mu v roce 2024 prodloužily zákaz vstupu na své území o dalších pět let. Vstup mu zakázala také Ukrajina.
Ukrajinské úřady své rozhodnutí zdůvodnily Simionovými veřejnými postoji a aktivitami, které podle nich zpochybňují územní celistvost země a legitimitu jejích hranic. Podrobnosti zveřejnila v listopadu 2024 rumunská tisková agentura Agerpres na základě dokumentu poskytnutého ukrajinskými úřady rumunské vládě.
Během rumunských prezidentských voleb Simion podporoval krajně pravicového politika Călina Georgesca, kterému nebylo umožněno znovu kandidovat po anulování předchozího prezidentského hlasování. Po své porážce Simion napadl výsledek voleb a tvrdil, že hlasování ovlivnily podvody a zahraniční zásahy. Pro svá obvinění však nepředložil přesvědčivé důkazy.
Přestože Simion čelí kritice kvůli svým nacionalistickým postojům a konfliktům se sousedními zeměmi, opakovaně deklaroval podporu členství Rumunska v NATO.
Účast těchto politiků je významná také vzhledem k přítomnosti vrcholných představitelů české vlády. Organizátoři totiž konferenci nepředstavují jako setkání evropské krajní pravice, ale jako iniciativu zaměřenou na hospodářskou, bezpečnostní a kulturní spolupráci evropských států.
Kardinál Duka jako dlouholetý patron konference
Svatovojtěšská konference má od svého vzniku úzké vztahy s částí českého katolického prostředí. Významným podporovatelem pořadatelského spolku byl někdejší pražský arcibiskup Dominik Duka, který první ročník konference v roce 2022 osobně zahájil a nad dalšími přebíral záštitu.
Pořadatelé Dukovu podporu otevřeně připomínají. Bývalý ministr dopravy a jeden z organizátorů Zdeněk Žák jej před letošní konferencí označil za tradičního patrona setkání a dlouholetého zastánce středoevropské spolupráce. Spolek letos Dukovi udělil Cenu svatého Vojtěcha in memoriam. Druhým laureátem se stal rakouský šlechtic a podnikatel Leo von Hohenberg, pravnuk následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este.
Slavnostnímu předávání cen podle reportáže italského serveru Nuovo Giornale Nazionale předsedal pražský pomocný biskup Zdenek Wasserbauer. Nešlo přitom o jeho první účast. Již při loňském ročníku se podle pořadatelů podílel na předávání ceny jako zástupce tehdy hospitalizovaného kardinála Duky.
Z dostupných informací není zřejmé, zda Wasserbauer na letošní konferenci vystupoval z oficiálního pověření pražského arcibiskupství, nebo se jí účastnil na osobní pozvání organizátorů. Samotná přítomnost biskupa neznamená, že by arcibiskupství schvalovalo politické postoje jednotlivých řečníků.
Vazby spolku na církevní prostředí se neomezují pouze na účast duchovních. Patrimonium má od července 2025 registrované sídlo na adrese Thákurova 676/3 v pražských Dejvicích, v areálu Arcibiskupského kněžského semináře. Změnu sídla potvrzují údaje veřejného rejstříku.
Svatý Vojtěch jako symbol současného politického programu
Křesťanská symbolika není v případě Patrimonia pouze součástí názvu. Spolek představuje svatého Vojtěcha jako historickou postavu, jejíž odkaz má být inspirací pro současnou spolupráci středoevropských států.
V oficiálním představení Svatovojtěšských konferencí organizátoři uvádějí, že proces budování národních států ve střední a východní Evropě byl před tisíci lety přímo spojen s nenásilnou christianizací a osobností svatého Vojtěcha.
Takové pojetí ovšem přenáší současné politické kategorie do prostředí raného středověku, kdy dnešní národní státy ještě neexistovaly. Zároveň ukazuje, jakým způsobem organizátoři využívají historický a náboženský odkaz svatého Vojtěcha k formulování svého politického programu.
Křesťanské dědictví se tak v pojetí Patrimonia stává součástí projektu, který zdůrazňuje národní suverenitu, konzervativní společenské hodnoty a kritický postoj k některým směrům evropské integrace.
Kontakty sahají do prostředí rakouské krajní pravice
Zahraniční spolupráce Patrimonia se neomezuje na parlamentní politické strany. V dubnu 2024 spolek uspořádal ve Vídni seminář věnovaný budoucnosti střední Evropy. Akce se uskutečnila v historické budově Ferdinandihof ve spolupráci s rakouskou Ligou svatého Jiří a časopisem Abendland.
Pořadatelé o události sami informovali na svých internetových stránkách. Na semináři vystoupili mimo jiné bývalý náměstek ministra zahraničí Petr Drulák, konzervativní publicista Michal Semín, právník Zdeněk Koudelka a bývalý ministr dopravy Zdeněk Žák.
Úvodního slova se ujal předseda Ligy svatého Jiří Norbert van Handel, rakouský právník, podnikatel a politický poradce. Ferdinandihof však podle rakouského Dokumentačního archivu rakouského odboje (DÖW), odborné instituce zabývající se výzkumem nacismu a pravicového extremismu, patří k významným místům setkávání vídeňské krajní pravice.
Archiv ve své zprávě o pravicovém extremismu v Rakousku za rok 2024 popisuje Ferdinandihof jako prostor využívaný různými uskupeními a osobnostmi rakouské radikální pravice, včetně politického a mediálního prostředí napojeného na FPÖ.
Budovu provozuje Ronald Schwarzer, který se podle DÖW dlouhodobě pohybuje v rakouském nacionalistickém prostředí. Ferdinandihof hostil také akce osobností spojovaných s krajně pravicovou publicistikou a identitářským hnutím.
Rakouský dokumentační archiv letos v dubnu znovu označil Ferdinandihof za jedno z ústředních míst veřejných aktivit vídeňské extrémní pravice.
Samotné uspořádání semináře v těchto prostorách nedokazuje, že by Patrimonium podporovalo identitářské hnutí nebo sdílelo postoje všech dalších organizací, které Ferdinandihof využívají. Dokládá však, že pořadatelé české konference pro jednu ze svých zahraničních aktivit využili prostory dlouhodobě spojené s rakouskou krajně pravicovou scénou.
Spolek nezveřejňuje účetní závěrky, kontakty má i na Orbánovo prostředí
Otázky vyvolává také financování Patrimonia, které pořádá mezinárodní konference za účasti významných evropských politiků a spolupracuje s organizacemi v několika zemích. Spolek založený v květnu 2020 dosud nezveřejnil ve veřejné sbírce listin žádnou účetní závěrku. Podle dostupných rejstříkových údajů jsou ve sbírce listin vedeny pouze dva dokumenty, oba z roku 2020: zakladatelské dokumenty a stanovy spolku.
Na neprůhledné financování Patrimonia již dříve upozornil investigativní server HlídacíPes.org. Spolek podle něj nezveřejňuje ani konkrétní seznam svých dárců. Na vlastních internetových stránkách Patrimonium obecně uvádí, že prostředky získává z darů českých právnických osob, spolků, nadací, nadačních fondů a identifikovaných českých fyzických osob. Současně deklaruje, že neusiluje o financování ze zahraničí.
Patrimonium však rozvíjí kontakty s organizacemi blízkými bývalé vládní straně Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána. Jeho představitelé v minulosti jednali s think-tankem Alapjogokért Központ a účastnili se aktivit Mathias Corvinus Collegium (MCC), vzdělávací a výzkumné instituce tehdy podporované maďarskou vládou.
HlídacíPes.org letos v únoru přinesl také konkrétní zjištění o zahraniční finanční spoluúčasti. Zástupce Patrimonia Martin Kahoun serveru potvrdil, že se MCC podílelo na nákladech cesty představitelů spolku na debatu v maďarském Miskolci.
Tato informace dokládá finanční podporu konkrétní zahraniční aktivity, nikoli financování pražské konference. Ukazuje však, že část zahraničních aktivit spolku byla hrazena také s přispěním instituce podporované maďarskou vládou, přestože Patrimonium deklaruje snahu nevyužívat zahraniční financování.
HlídacíPes.org rovněž dříve zjistil, že se na jedné z publikací Patrimonia objevilo logo společnosti ZVVZ, která patří do podnikatelského portfolia Ivana Zacha, majitele televizní skupiny Prima. Společnost se tehdy k případné podpoře spolku odmítla vyjádřit.
CNN Prima News letošní konferenci věnovala rozsáhlé zpravodajské pokrytí včetně rozhovorů s jejími organizátory a účastníky. Podle italského zpravodajství politickou panelovou diskusi moderoval také komentátor Petr Holec.
Křesťanské dědictví a spolupráce evropské pravice
Patrimonium Sancti Adalberti se v posledních letech stalo jedním z míst setkávání českého národně konzervativního prostředí, politiků ANO a SPD a představitelů zahraničních nacionalistických a pravicově populistických stran. S jeho činností jsou spojováni také bývalý diplomat Petr Drulák či konzervativní publicista Michal Semín.
Letošní konference ukázala rozsah těchto kontaktů. Na jednom setkání vystoupili členové české vlády, představitelé evropských nacionalistických stran i politici, jejichž minulost zahrnuje působení v extremistických organizacích nebo kontroverzní výroky vůči menšinám.
Pro české církevní prostředí byla podstatná především dlouhodobá podpora Patrimonia ze strany kardinála Duky a opakovaná účast pražského pomocného biskupa Wasserbauera. Organizátoři přitom svůj politický projekt výslovně spojují s křesťanským dědictvím a odkazem svatého Vojtěcha.
