Papež Lev XIV.
Autor: Cbcew.org.uk / M. Mazur
Washington/Vatikán – Papež Lev XIV. se stal prvním papežem v historii, který hlasoval v amerických všeobecných volbách. Chicagský rodák, který si ponechal americké občanství, odevzdal korespondenční hlas před volbami konanými 3. listopadu. Vatikán neuvedl, kterým kandidátům dal hlas. Papež svůj krok spojil s přesvědčením, že účast v demokratickém procesu je právem i povinností občanů.
Vatikán hlasování potvrdil v pátek 30. října poté, co o papežově žádosti o korespondenční hlasovací lístek informoval deník Chicago Sun-Times. Lev XIV., občanským jménem Robert Francis Prevost, si o lístek požádal 3. října u volebního úřadu v okrese Will County ve státě Illinois. Podle Vatican News tisková kancelář Svatého stolce uvedla, že papež dlouhodobě využívá svého volebního práva jako americký občan. Hlasoval také v době, kdy žil v Peru. Vatikán současně zdůraznil jeho přesvědčení, že občané mají právo i povinnost účastnit se demokratických procesů.
Podle agentury Reuters jde o historicky první případ, kdy úřadující papež hlasoval v amerických volbách. Lev XIV. je zároveň prvním papežem narozeným ve Spojených státech. Kardinálové jej zvolili do čela katolické církve v květnu 2025.
Veřejné volební záznamy podle Chicago Sun-Times ukazují, že Prevost hlasoval v několika předchozích prezidentských i kongresových volbách. V minulosti se účastnil také primárek obou hlavních amerických stran. V letech 2008 a 2010 hlasoval v demokratických primárkách, zatímco v letech 2012, 2014 a 2016 využil republikánské primárky. V Illinois přitom voliči nemusejí být registrováni jako příznivci konkrétní strany. Z účasti v primárkách proto nelze vyvozovat papežovy politické preference.
Papežův hlas přichází v době, kdy se Spojené státy připravují na volby, které rozhodnou o rozložení sil v Kongresu ve druhé polovině funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Voliči v Illinois vybírají mimo jiné nástupce dlouholetého demokratického senátora Dicka Durbina a rozhodují o dalším mandátu guvernéra J. B. Pritzkera.
Hlasování přichází také po sérii veřejných sporů mezi papežem a americkým prezidentem. Lev XIV. opakovaně kritizoval zacházení s migranty ve Spojených státech a americkou politiku vůči Íránu. Trump letos na jaře papeže označil za slabého v otázce kriminality a kritizoval jeho zahraničněpolitické postoje. Papež následně prohlásil, že se Trumpovy administrativy nebojí. Podle agentury AP však jejich veřejný spor v posledních měsících polevil.
Lev XIV. v souvislosti s válečnými konflikty opakovaně zdůrazňuje potřebu diplomacie a odmítá náboženské ospravedlňování násilí. V dubnu označil Trumpovu hrozbu zničením íránské civilizace za nepřijatelnou. Odmítl se také připojit k americké iniciativě nazvané Rada míru pro Gazu.
Vatikán však v pátečním oznámení papežovy politické postoje s jeho hlasováním nijak nespojil. Zdůraznil pouze jeho dlouhodobou občanskou účast a přesvědčení o významu demokratického rozhodování. Koho Lev XIV. volil, zůstává neveřejné.
