Biskup Andrzej Jeż
Autor: Wikipedia.org / Creative commons
Tarnów (Polsko) – Polský soud nepravomocně odsoudil katolického biskupa Andrzeje Jeże za to, že včas neoznámil úřadům sexuální zneužívání nezletilých dvěma kněžími své diecéze. Biskup dostal trest dvou let omezení svobody, během nichž má čtvrtina jeho platu směřovat organizaci pomáhající dětem. Podle polské justice jde o první proces tohoto druhu s úřadujícím biskupem v zemi. Jeż vinu odmítá a jeho obhájci se proti rozsudku odvolají.
Soud ve městě Tarnów na jihu Polska vynesl rozsudek ve čtvrtek 29. října po osmiměsíčním procesu. Podle polské tiskové agentury PAP uznal biskupa vinným v obou bodech obžaloby. Jeż podle soudu nesplnil zákonnou povinnost neprodleně informovat orgány činné v trestním řízení o sexuálních trestných činech, kterých se měli dopouštět dva kněží tarnovské diecéze.
Soud biskupovi uložil dva roky omezení svobody. Po tuto dobu má být každý měsíc odváděno 25 procent jeho příjmů polské nadaci Dajemy Dzieciom Siłę, která pomáhá dětem ohroženým násilím a zneužíváním. Zaplatit má také peněžitou sankci ve výši 20 000 zlotých, určenou fondu pomoci obětem trestných činů. Rozsudek není pravomocný.
Mluvčí tarnovského soudu Małgorzata Stanisławczyk-Karpielová označila podle agentury PAP proces i rozsudek za precedenční. Dosud se podle ní před polským soudem nezodpovídal takto vysoce postavený představitel katolické církve z trestného činu souvisejícího s výkonem své funkce.
Případy dvou kněží sahají několik let do minulosti
Obžaloba se týkala kněží Stanisława P. a Tomasze K. Podle prokuratury měl biskup věrohodné informace o sexuálním zneužívání dětí mladších 15 let, příslušné úřady však neinformoval v zákonem požadované lhůtě.
V případě Stanisława P. začalo vnitrocírkevní vyšetřování již v roce 2000. V roce 2013 následovaly církevní sankce včetně dlouhodobého zákazu vykonávání většiny kněžských činností a práce s dětmi. Biskupství však podle obžaloby oznámilo případ prokuratuře až v roce 2020, poté, co na něj veřejně upozornil jiný duchovní.
Druhý případ se týká Tomasze K., jehož jednání bylo podle vyšetřovatelů spojeno se sexuálním zneužíváním nezletilých přinejmenším od roku 2018. Prokuratura obdržela oznámení od biskupství v roce 2021.
Vyšetřování Stanisława P. polské úřady v roce 2022 zastavily kvůli promlčení stíhaných skutků. Trestní řízení s Tomaszem K. podle polských médií nadále pokračuje. V případě Stanisława P. hovořili vyšetřovatelé o desítkách poškozených.
Polská prokuratura upozornila, že včasné oznámení mohlo zabránit promlčení některých trestných činů. Argumentovala přitom změnou trestního zákoníku z roku 2017, která zavedla trestní odpovědnost za neoznámení některých závažných trestných činů, včetně sexuálního zneužívání dětí. Za porušení této povinnosti hrozí v Polsku až tři roky vězení.
Biskup vinu odmítá, diecéze se odvolá
Andrzej Jeż během procesu odmítal, že by se dopustil trestného činu. Prodlevy při oznamování vysvětloval nejasnostmi v právních předpisech a specifickými okolnostmi jednotlivých případů. Jeho obhajoba požadovala zproštění viny a argumentovala také tím, že postih biskupa, který nakonec případy oznámil, by mohl odradit další církevní představitele od spolupráce s úřady.
Tarnovská diecézní kurie v oficiálním prohlášení vydaném po rozsudku uvedla, že s rozhodnutím soudu nesouhlasí. Obhájci si vyžádají písemné odůvodnění rozsudku a následně podají odvolání.
Tarnovské biskupství zároveň zdůraznilo, že v obou případech nakonec podalo příslušná trestní oznámení a že informace o jednání kněží měly také další osoby a státní instituce. Vyjádřila rovněž hlubokou lítost nad utrpením lidí poškozených sexuálními trestnými činy.
Důvěra v polskou katolickou církev klesá
Rozsudek přichází v době, kdy se polská katolická církev dlouhodobě vyrovnává s případy sexuálního zneužívání nezletilých duchovními a s kritikou způsobu, jakým její představitelé na oznámení reagovali.
Jak připomněla agentura Reuters, v roce 2024 rezignovali v souvislosti s pochybeními při řešení případů sexuálního zneužívání jeden polský biskup a jeden arcibiskup. Dosavadní postihy církevních představitelů za zanedbání povinností však přicházely především ze strany Vatikánu.
Rozsudek nad Jeżem tak představuje významný precedens v uplatňování trestní odpovědnosti církevních představitelů před civilními soudy.
Podle průzkumu agentury IBRiS z roku 2025, na který upozornila Reuters, klesl podíl Poláků důvěřujících katolické církvi z 58 procent v roce 2016 na 35 procent. Přestože katolická víra zůstává pro značnou část polské společnosti důležitou součástí národní identity, případy sexuálního zneužívání duchovními a reakce církevních institucí patří k tématům, která její důvěryhodnost oslabují.
