Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Kutné Hoře-Sedlci
Autor: Wikipedia.org / Lynx1211 / Creative Commons
Kutná Hora – Návštěvníci katedrály Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Kutné Hoře-Sedlci si mohou do 26. listopadu prohlédnout výstavu Koloběh zániku autorek Olgy Aliy Krulišové a Jany Mořkovské Pavlišové. Expozice, kterou tvoří velkoformátové černobílé fotografie, pracuje s historií chrámu jako s metaforou. Fotografie zachycující prach, popel, struktury a světlo mají obrazovou vrstvu narušenou propalováním, uvedla Římskokatolická farnost Kutná Hora-Sedlec v tiskové zprávě.
Příběh sedlecké katedrály je pro výstavu více než jen kulisou. Původní chrám za husitských válek vyhořel a následovalo dlouhé období chátrání. Na počátku 18. století podstoupil zásadní proměnu pod vedením Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Santiniho přestavba vtiskla chrámu novou podobu a proměnila jeho pohnutou historii v nový začátek.
Právě principem zániku starého se výstava zabývá. Rozpad a ztrátu nevnímá jako protiklad vzniku, ale jako jeho součást. Autorky tento proces propojují také s lidskou zkušeností vyčerpání, ztráty nebo vyhoření. Nezajímají se však o samotný stav útlumu, ale o okamžik, kdy se v něm začíná rodit možnost další proměny.
„Příběh sedlecké katedrály ukazuje, že zánik nemusí znamenat definitivní konec. Místo, které prošlo zničením i dlouhým obdobím chátrání, získalo díky Santiniho přestavbě novou podobu a nový život. Právě tato proměna je podle mě blízká i tématu výstavy - tomu, že někdy může něco nového vzniknout až ve chvíli, kdy se původní podoba rozpadne,“ uvedla ředitelka organizační složky sedlecké farnosti Radka Krejčí.
Autorky do obrazů fyzicky zasahují propalováním. Narušením původní struktury odkrývají další vrstvy a grafické detaily, které vycházejí mimo jiné z mikroskopických detailů fotografovaných motivů. Destrukce v tomto případě není jen způsobem, jak obraz poškodit. Stává se průhledem, kterým se do původní struktury dostává světlo a vzniká nový obraz, uvedla farnost.
Olga Alia Krulišová a Jana Mořkovská Pavlišová se poznaly za studií na střední umělecké škole v Jihlavě a později se jejich tvůrčí cesty znovu propojily při vysokoškolském studiu v Ústí nad Labem. Společně se věnovaly rozsáhlým intermediálním projektům, například videoinstalacím Sestry Romanovovy nebo Gavrilův princip. Pro jejich tvorbu je charakteristická práce s konkrétním místem a jeho podmínkami. Koloběh zániku vytvořily přímo pro prostor sedlecké katedrály.
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele je první stavbou katedrálního typu nejen v Česku, ale i ve velké části střední Evropy. Začali ji stavět koncem 13. století cisterciáci, kteří v Sedlci založili zřejmě mezi roky 1142 až 1143 svůj první klášter v Čechách.
