Olomouc
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons
Olomouc – Olomoucké arcibiskupství loni dosáhlo z hospodářské činnosti zisku téměř 207 milionů korun, meziročně o 92 milionů více. Zatímco jeho podnikání a investice vytvářejí prostředky na financování církevního provozu, hlavní činnost zůstává ztrátová. Arcidiecéze se zároveň potýká s dlouhodobým poklesem účasti na bohoslužbách a úbytkem kněží a připravuje proměnu sítě více než čtyř set farností. Vyplývá to z výroční zprávy za rok 2025.
Podle výroční zprávy Arcibiskupství olomouckého dosáhly výnosy z hospodářské činnosti 600 milionů korun, zatímco náklady činily 393,4 milionu. Čistý zisk po zdanění tak vzrostl na 206,8 milionu korun. Hlavní činnost, do níž spadá pastorace, mzdy duchovních, opravy kostelů nebo provoz církevních institucí, naopak skončila ztrátou 117 milionů korun.
Po započtení obou oblastí vykázalo samotné arcibiskupství celkový přebytek přibližně 90 milionů korun.
K hospodářskému výsledku přispěly také prodeje majetku a investic. Za prodaný majetek arcibiskupství utržilo 155,9 milionu korun a dalších 50 milionů získalo prodejem cenných papírů a podílů. Proti těmto výnosům však stály účetní náklady na prodaný majetek a investice, takže jejich skutečný příspěvek k výsledku byl výrazně nižší. Součástí hospodářské činnosti jsou také pronájmy nemovitostí a pozemků nebo lesní hospodářství.
Největší nákladovou položkou hlavní činnosti jsou mzdy kněží a pracovníků pastoračních center. Loni dosáhly 201,5 milionu korun. Státní příspěvek na provoz přitom činil 82,1 milionu korun a v rámci majetkového vyrovnání církví se postupně snižuje. V posledním roce jeho vyplácení, tedy v roce 2029, má olomoucké arcibiskupství obdržet 49,3 milionu korun.
Církev proto hledá také další zdroje financování. Prostřednictvím fondu Donátor, do něhož mohou věřící pravidelně přispívat především na zajištění mezd duchovních, získala arcidiecéze loni 19,6 milionu korun. Do září letošního roku se zapojilo téměř sedm tisíc dárců, kteří od zahájení projektu přispěli celkem 29 miliony korun.
Ekonomické změny přicházejí v době, kdy v arcidiecézi dlouhodobě klesá účast na nedělních bohoslužbách a ubývá také kněží. Z celkem 418 farností má vlastního sídlícího duchovního pouze 177, zbývajících 241 spravují kněží, kteří do nich dojíždějí. Nedělních bohoslužeb se pravidelně účastní přibližně 60 tisíc lidí. Za posledních třicet let se jejich počet snížil téměř o polovinu.
Arcibiskup Josef Nuzík proto koncem roku 2025 zahájil projekt Propojení, který má hledat nový způsob fungování farností a duchovní správy. Počítá s větší spoluprací kněží a laiků, propojováním farností i přehodnocením využití kostelů, far a dalšího církevního majetku.
Konkrétní podoba nové sítě zatím není rozhodnuta. V roce 2027 mají vznikat návrhy nového uspořádání, v následujícím roce se mají projednávat a schvalovat a od roku 2029 postupně zavádět do praxe.
Vedle finančních výsledků výroční zpráva zachycuje také náboženský život v regionu. V roce 2025 bylo uděleno 2988 křtů, 704 párů uzavřelo církevní sňatek a 1060 lidí přijalo svátost biřmování. V arcidiecézi působilo 223 místních diecézních kněží, z nichž 206 bylo v aktivní službě. Pomáhali jim také kněží z jiných diecézí, řeholníci a trvalí jáhni.
Olomoucká arcidiecéze zahrnuje celý Zlínský kraj, většinu Olomouckého kraje a části Jihomoravského a Pardubického kraje. Na jejím území žije téměř 1,36 milionu obyvatel.
Výroční zpráva tak ukazuje, že hospodářská činnost umožňuje arcibiskupství financovat část ztrátové hlavní činnosti. Dlouhodobý pokles účasti na bohoslužbách, úbytek kněží a blížící se konec státního provozního příspěvku zároveň urychlují hledání nové podoby fungování farností v olomoucké arcidiecézi.
