Praha – Téměř tři tisíce let staré nápisy odhalují nové podrobnosti o životě, náboženství a mocenských zápasech na starověkém Blízkém východě. Českému vědci Janu Duškovi z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy se podařilo nově přečíst a vyložit některé dosud obtížně srozumitelné pasáže. Jeho výzkum přibližuje také historické prostředí, v němž se utvářely biblické tradice.
Výsledky mnohaletého bádání představil Dušek ve čtvrtek 5. listopadu v Praze. Dvě nové odborné monografie, které vyšly v létě u zahraničních nakladatelství Peeters a Brill, přinášejí nové překlady a výklady starověkých nápisů z oblasti dnešní Sýrie a Turecka.
Zvláštní pozornost věnoval český badatel dvěma nápisům z 8. století před naším letopočtem, které se dochovaly na monumentálních sochách boha Hadada a krále Panamuwy II. Díky podrobnému studiu originálů a historických fotografií se mu podařilo nově interpretovat pasáže, kterým dosavadní badatelé nedokázali spolehlivě porozumět.
Texty vypovídají například o tom, kdo mohl nastoupit na královský trůn, jak panovníci zajišťovali stabilitu svých království nebo jaké vztahy udržovali s mocnou Novoasyrskou říší. Přibližují tak svět politických a náboženských představ, který tvořil širší historické pozadí biblických tradic.
Těmto nápisům se věnuje monografie The Inscriptions from Gerçin, vydaná nakladatelstvím Brill.
Druhá práce, dvousvazková monografie Old Aramaic Inscriptions and Their Contexts, přináší nové komplexní zpracování většiny známých staroaramejských nápisů z 9. a 8. století před naším letopočtem. Dušek je podrobil jazykové, archeologické i historické analýze a doplnil novými překlady a komentáři.
Významný přínos představuje také studium nápisů ze syrského Sefire. Dušek využil dosud nepublikované archivní dokumenty, díky nimž se podařilo po téměř sto letech alespoň částečně objasnit okolnosti jejich archeologického nálezu.
„Starověké nápisy nám umožňují nahlédnout do světa, který známe především z historických a biblických textů. I po téměř třech tisících letech v nich můžeme díky novým analýzám objevovat dosud neznámé souvislosti,“ uvedl Dušek.
Český vědec se dlouhodobě zabývá severozápadní semitskou epigrafikou, tedy studiem starověkých nápisů. Jeho práce ukazuje, že i archeologické památky, které odborníci zkoumají více než sto let, mohou přinášet nové poznatky. Pro biblisty jsou tyto prameny důležité zejména proto, že umožňují lépe porozumět politickému, jazykovému a náboženskému prostředí, v němž se formovaly biblické tradice.




