Přeskočit na obsah
Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet
Uzly 4.díl

Benediktini zvažují vstupné na Ostaši. Nápor turistů podle nich ničí přírodu

Domácí zpravodajství / vlu / Vlastní zpráva /
Benediktini zvažují vstupné na Ostaši. Nápor turistů podle nich ničí přírodu

Ostaš
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons

Broumovsko – Broumovští benediktini zvažují zavedení vstupného do skalního města na hoře Ostaš nedaleko Police nad Metují. Oblast podle údajů kláštera navštíví téměř 100 tisíc lidí ročně. Turisté poškozují pískovcové skály a lesní cesty, jejichž údržbu musí opatství jako vlastník pozemků financovat. Zpoplatnění podporuje také zástupce státní ochrany přírody. Zatím však není jasné, kdy a za jakých podmínek by se vstupné mohlo vybírat.

Stolová hora Ostaš patří k oblíbeným turistickým cílům Broumovska. Zatímco před dvaceti lety sem podle benediktinů mířili především místní obyvatelé, dnes přijíždějí návštěvníci z celého Česka i sousedního Polska. Přírodní rezervace přitom zabírá pouhých 30 hektarů a je přibližně padesátkrát menší než nedaleké Adršpašsko-teplické skály.

Podle reportáže Českého rozhlasu z 9. listopadu sleduje Benediktinská hospodářská správa návštěvnost poslední dva roky pomocí kamery, která dokáže rozlišovat opakované průchody turistů. Podle ředitele správy Petra Bláhy výsledky potvrzují vysokou návštěvnost lokality.

Největším problémem je podle něj poškozování turistických stezek a pískovcových útvarů. Cesty, které byly ještě před deseti lety široké přibližně jeden metr, se místy rozšířily na čtyři až šest metrů. K erozi přispívají také návštěvníci, kteří používají protiskluzové návleky na obuv s ocelovými hroty.

„Skály jsou rozdrápané. Eroze se zrychlila sedmimílovými kroky,“ popsal Bláha Českému rozhlasu.

Rostoucí návštěvnost znamená pro benediktiny také vyšší náklady na údržbu. Přibližně před pěti lety nechalo opatství jednu z cest opravit za zhruba milion korun. Nyní je podle Bláhy nutná další oprava, jejíž náklady odhaduje na 400 tisíc korun.

Klášter přitom z turistického ruchu v rezervaci nemá přímé příjmy. Návštěvníci sice platí parkovné, parkoviště však leží na pozemcích jiných vlastníků. Benediktini tak podle Bláhy nesou náklady spojené s vlastnictvím a údržbou pozemků, aniž by měli odpovídající prostředky z jejich turistického využívání.

Bláha zdůrazňuje, že cílem není návštěvníky z Ostaše vyhánět. Současný stav, kdy opatství hradí opravy poškozených cest bez příjmů z turistického ruchu, však považuje za ekonomicky dlouhodobě neudržitelný.

Záměr podporuje také Petr Kuna z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Podle něj nadměrná návštěvnost poškozuje místní přírodní prostředí a vybírání vstupného by mohlo pomoci omezit tlak na rezervaci. Získané prostředky by zároveň mohly sloužit k údržbě turistických cest a další návštěvnické infrastruktury.

Zpoplatnění však zatím zůstává ve fázi úvah. Není rozhodnuto, kdy by se vstupné mohlo začít vybírat, kolik by návštěvníci platili ani kterých částí Ostaše by se opatření týkalo. Nejasný zůstává také konkrétní způsob jeho zavedení.

Ostaš je chráněným územím od roku 1956. Podle oficiální evidence Agentury ochrany přírody a krajiny jsou předmětem ochrany nejen zdejší pískovcové útvary, ale také přírodě blízké lesní a skalní ekosystémy. Rezervace je součástí Chráněné krajinné oblasti Broumovsko a ptačí oblasti Broumovsko.

Případné zavedení vstupného by otevřelo otázku, jak skloubit veřejnou přístupnost chráněné krajiny s její ochranou a s náklady, které návštěvnost přináší vlastníkům pozemků. Broumovští benediktini upozorňují, že dosavadní způsob financování údržby Ostaše pro ně není dlouhodobě udržitelný.

 

Diskuze k zprávě

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?