Ostravsko-opavský biskup Martin David
Autor: Člověk a víra / Dominik David
Ostrava – Pastorační rady nemají být uzavřenými kluby ani skupinami lidí, kteří knězi na všechno přikyvují. Ostravsko-opavský biskup Martin David chce, aby se věřící více podíleli na životě svých farností a nebáli se kriticky diskutovat. Od ledna 2027 mají mít pastorační radu všechny farnosti jeho diecéze. V pastýřském listu, který se v neděli 8. listopadu čte při bohoslužbách, biskup zdůrazňuje, že samotné zřízení rad nestačí. Mají být otevřené různým názorům, naslouchat i lidem stojícím na okraji farního společenství a společně hledat jeho budoucí směřování.
„Nemají být skupinou farníků, kteří vše zajišťují a druzí jen přihlížejí. Ani nemají být uzavřeným klubem či skupinkou přikyvujících. Naopak. Mají reagovat i na hlasy těch, kteří do zvolené pastorační rady nepatří a umět unést i kritický pohled,“ píše biskup Martin David v pastýřském listu zveřejněném na webu diecéze.
David chce, aby se pastorační rady staly místem, kde mohou věřící otevřeně mluvit o tom, co ve farnosti funguje, co se nedaří a jak by se měla do budoucna rozvíjet. Nemají se omezovat na organizování slavností, poutí nebo dalších farních akcí. Jejich úkolem má být především hledání společného směřování.
„Nejde však pouze o to, aby každá farnost splnila určitý organizační požadavek. Nejde ani o to, aby ve farnostech vznikly rady pouze formálně. Přeji si, aby se pastorační rady staly skutečným místem, kde věřící spolu se svým knězem hledají, naslouchají a rozlišují, jak má naše církev žít a sloužit v dnešní době,“ zdůrazňuje biskup.
Rady budou povinné, ale jejich fungování závisí na lidech
Zavedení pastoračních rad ve všech farnostech není novým záměrem. David jej oznámil už v září 2025, kdy upozornil, že v některých farnostech rady dobře fungují, jinde existují pouze formálně a v mnoha dalších dosud nejsou.
Od ledna 2027 se mají stát povinnou součástí života všech farností diecéze, podobně jako ekonomické rady. Biskup však nyní upozorňuje, že jejich zřízení samo o sobě nezaručuje změnu.
Pastorační rady by se podle něj měly zabývat také otázkami, které mohou být pro farnosti nepříjemné. Koho se jim daří oslovovat? Kdo v jejich společenství chybí? Na koho zapomínají? A co by se mělo změnit, aby dokázaly lépe odpovídat na potřeby lidí?
Biskup proto vyzývá k zapojení žen a mužů různých generací, zkušeností a schopností. Členové rad by podle něj neměli zastupovat jen aktivní jádro farnosti, ale měli by naslouchat i lidem, kteří stojí na jejím okraji nebo se běžného farního života neúčastní.
Farář zůstává odpovědný, ale nemá být na všechno sám
Větší zapojení laiků ovšem neznamená, že pastorační rady převezmou řízení farností. Podle církevního práva mají poradní hlas a odpovědnost za vedení farnosti zůstává faráři.
David přesto zdůrazňuje, že kněží nemají o životě farnosti rozhodovat izolovaně. Pastorační rada má být prostorem skutečného dialogu, v němž se mohou setkávat různé názory a zkušenosti.
„Pastorační rada ale není cílem sama o sobě. Je jedním z prostředků, jak se učit být církví společně v duchu synodálního procesu,“ vysvětluje biskup.
Jeho výzva souvisí s širší proměnou, o kterou katolická církev usiluje v rámci synodálního procesu zahájeného papežem Františkem. Ten zdůrazňuje společné naslouchání, spoluodpovědnost a větší zapojení všech pokřtěných do života a poslání církve.
Ostravsko-opavská diecéze již v uplynulých měsících uspořádala vzdělávací kurz Tvoříme farnost, zaměřený na přípravu současných i budoucích členů pastoračních rad. Další podporu chce poskytovat prostřednictvím společných setkání, vzdělávání a sdílení zkušeností.
Od ledna 2027 tak mají všechny farnosti diecéze získat prostor pro širší zapojení věřících do svého života a směřování. Zda se však pastorační rady stanou místem, kde mohou laici skutečně ovlivňovat budoucnost svého společenství, nebo zůstanou jen formální povinností, bude záviset především na ochotě farářů a samotných farníků spolupracovat a naslouchat si.
