Kostel Navštívení Panny Marie v běloruských Alkovichi
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons
Minsk – Běloruský katolický kněz Anatol Parachněvič, který veřejně odsuzoval ruskou invazi na Ukrajinu a organizoval pomoc jejím obyvatelům, byl odsouzen ke třem letům vězení. Šestašedesátiletý duchovní, kterého lidskoprávní organizace označují za politického vězně, stanul před soudem v neveřejném procesu. Podrobnosti obvinění ani důvody rozsudku úřady nezveřejnily. Kněz, který během vazby prodělal infarkt, se proti rozsudku odvolal.
Rozsudek vynesl během října okresní soud ve Vilejce v Minské oblasti. Podle běloruského katolického serveru Katolik.life byl Parachněvič odsouzen za údajnou urážku představitelů státní moci a extremismus. Soud mu kromě tříletého trestu uložil také pokutu 2250 běloruských rublů, což odpovídá přibližně třem týdnům průměrné mzdy v zemi.
Původně byl duchovní vyšetřován kvůli podezření z vlastizrady, za kterou v Bělorusku hrozí sedm až patnáct let vězení. Podle dostupných informací však vyšetřovatelé nakonec použili jiná ustanovení trestního zákoníku. Přesné znění obvinění ani skutky, za které byl kněz odsouzen, nejsou veřejně známé. Parachněvič vinu odmítá a rozsudek považuje za nespravedlivý.
Podle organizace Forum 18, která se zabývá náboženskou svobodou, odmítla pracovnice soudu sdělit podrobnosti rozsudku. Na otázku, proč informace nemůže poskytnout, odpověděla, že je to zakázáno. Vysvětlení neposkytl ani běloruský vládní zmocněnec pro náboženské a národnostní záležitosti Oleg Djačenko, který při dotazu novinářů zavěsil telefon.
Odvolání kněze potvrdil minský oblastní soud i mluvčí běloruské katolické biskupské konference Jurij Jasevič. Katolická církev k procesu a odsouzení nevydala oficiální stanovisko. Podle Katolik.life se za duchovního postavili jeho farníci, kteří sepsali společnou žádost o propuštění.
Parachněvič působil více než dvacet let jako farář v obci Alkovichi na severozápadě Běloruska. Podle agentury Associated Press otevřeně kritizoval ruskou agresi proti Ukrajině, odsuzoval zapojení Běloruska do války a ve svých kázáních vyzýval k míru a pokání.
„Odpustí nám to někdy naše vlastní svědomí?“ ptal se věřících v jednom ze svých kázání věnovaných válce. Spolu s dalšími místními obyvateli také organizoval humanitární pomoc Ukrajincům.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko umožnil v únoru 2022 ruským jednotkám využít území své země k útoku na Ukrajinu. Bělorusko se tak stalo důležitým zázemím ruské invaze, přestože se jeho vlastní armáda do rozsáhlých bojových operací přímo nezapojila.
Bezpečnostní složky Parachněviče zadržely 16. března letošního roku. Maskovaní příslušníci prohledali jeho dům i kostel a odnesli klíče od chrámu. Farníci se proto následující neděli nemohli zúčastnit bohoslužby. Klíče jim úřady později vrátily.
Od zadržení zůstává kněz ve vězení, kde podle lidskoprávní organizace Vjasna prodělal infarkt. Jeho současné místo zadržování úřady nezveřejnily.
Organizace Vjasna zařadila Parachněviče mezi politické vězně již v červnu. Její právník Pavel Sapelka podle AP upozornil, že běloruské úřady systematicky pronásledují lidi, kteří mají vliv na veřejné mínění. Parachněviče označil za oblíbeného duchovního, jehož kázání poslouchaly tisíce lidí.
Odsouzení kritizovala také běloruská opoziční vůdkyně v exilu Svjatlana Cichanouská. Obvinění proti knězi považuje za politicky motivovaná. Podle ní běloruské úřady pokračují v represích a novými politickými vězni nahrazují ty, které v posledních měsících propustily.
Pronásledování duchovních v Bělorusku zesílilo po prezidentských volbách v roce 2020, jejichž oficiální výsledky byly široce zpochybňovány a které vyvolaly rozsáhlé protivládní protesty. Lukašenkův režim demonstrace násilně potlačil. Terčem represí se stali také katoličtí, pravoslavní a protestantští duchovní, kteří protesty podporovali, kritizovali policejní násilí nebo poskytovali demonstrantům útočiště v kostelech.
Další omezení náboženské svobody přinesl zákon, který vstoupil v platnost v červenci 2024. Zavedl povinnou opětovnou registraci náboženských společenství, omezil používání občanských symbolů při bohoslužbách a zakázal osobám označeným státem za extremisty zastávat vedoucí funkce v náboženských organizacích.
Běloruské úřady přitom za extremistické označily i samotný katolický zpravodajský server Katolik.life nebo informační kanály iniciativy Christian Vision, která dokumentuje porušování náboženské svobody.
Podle údajů organizace Vjasna ze 6. listopadu zůstávalo v Bělorusku za mřížemi 884 politických vězňů. Přestože Lukašenkův režim v posledních měsících v rámci jednání se Spojenými státy část zadržovaných propustil, lidskoprávní organizace upozorňují, že politické pronásledování pokračuje a přibývají další zatčení. Sám Lukašenko existenci politických vězňů v zemi dlouhodobě popírá.
