Nynější synodní rada Českobratrské církve evangelické je podle své mluvčí Ivany Benešové názoru, že církev je pro společnost potřebná, a tak může od státu podporu přijímat. Zánik by nicméně této církvi, druhé největší v českých zemích, podle Rumla v opačném případě rozhodně nehrozil. Pro malé církve by však odluka asi existenční potíže znamenala.
V Česku ovšem stále neexistuje v politické rovině shoda v tom, jak má vypadat konečný stav uspořádání vztahu mezi státem a církvemi. Ústava definuje Česko jako stát nevážící se na žádné náboženství, ale zaručuje církvím svobodu. Hovoří se o spolupráci státu a církví.
Lidovci definují cílový stav tak, že stát na základě dlouholetých zkušeností uznává pozitivní působení tradičních církví na společnost; vytváří jim pro toto působení podmínky a respektuje jejich nezávislost a samostatnost.
Církve by měly spolupracovat se státními institucemi v oblasti humanitární, sociální, zdravotní a školské a pomáhat ve společnosti prosazovat hodnotový systém ve smyslu základních lidských práv.
Úplná shoda v pohledu na budoucí model financování církví není však ani mezi jejich představiteli. Katolická církev zatím počítala s finančním osamostatněním, avšak například pravoslavní nebo Církev československá husitská naopak žádají zachování současného modelu.


