Moskva – Nejvyšší představitel Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku metropolita Rastislav osobně přijel do Moskvy oslavit 80. narozeniny patriarchy Kirilla, jednoho z nejvýraznějších náboženských obhájců ruské invaze na Ukrajinu. Kirilla, který je blízkým spojencem prezidenta Vladimira Putina a figuruje na českém sankčním seznamu, veřejně označil za vzor pro věřící a vyjádřil mu hlubokou úctu. Na proruské vazby některých představitelů pravoslavné církve v Česku přitom v minulosti upozornilo i Ministerstvo vnitra.
Rastislav v pátek 20. listopadu společně s Kirillem a dalšími pravoslavnými představiteli sloužil slavnostní liturgii v moskevském chrámu Krista Spasitele. Bohoslužby se zúčastnili také patriarchové antiochijský, jeruzalémský a srbský.
Na následné recepci Rastislav podle zprávy moskevského patriarchátu označil Kirilla za příklad člověka, který svým životem naplňuje apoštolskou výzvu být vzorem ostatním věřícím. Vyzdvihl historické vazby a dobré vztahy mezi oběma církvemi. Právě ty podle něj byly důvodem jeho návštěvy, kterou chtěl vyjádřit Kirillovi bratrskou lásku a celé Ruské pravoslavné církvi hlubokou úctu.
Patriarcha, který ospravedlňuje válku
Kirill přitom od začátku ruské invaze v únoru 2022 opakovaně ospravedlňuje válku náboženskými argumenty. Ruské vojenské tažení líčí jako duchovní zápas se Západem a v minulosti prohlásil, že oběť vojáků, kteří padnou při plnění vojenské povinnosti, smývá jejich hříchy. Světový ruský lidový sněm, kterému předsedá, v roce 2024 označil invazi na Ukrajinu za svatou válku.
Česká vláda zařadila Kirilla v dubnu 2023 jako vůbec první osobu na vnitrostátní sankční seznam. Ministerstvo zahraničí rozhodnutí zdůvodnilo jeho podílem na ospravedlňování ruské agrese a činností ohrožující územní celistvost a nezávislost Ukrajiny.
Rastislava při příletu do Moskvy přivítal také Nikolaj Liščenjuk, někdejší představitel Ruské pravoslavné církve v Karlových Varech. Podle ruských církevních zdrojů jej doprovázel také při návštěvě Pokrovského kláštera. Liščenjuka české úřady v roce 2024 prohlásily za nežádoucí osobu. Podle Ministerstva vnitra existovaly opodstatněné obavy, že jeho aktivity podporující separatistické struktury v zemích Evropské unie představují bezpečnostní hrozbu.
Proruské vazby v českém pravoslaví
Vazby českého pravoslaví na Moskvu přitom nejsou novým tématem. Deník N v rozsáhlé investigaci z roku 2024 popsal rostoucí vliv duchovních napojených na moskevský patriarchát, především v pražské eparchii vedené arcibiskupem Michalem Dandárem. Ten byl podle evidenčních záznamů Archivu bezpečnostních složek vědomým spolupracovníkem komunistické Státní bezpečnosti pod krycím jménem Míša. Na jeho minulost upozornil Christnet.eu už v roce 2014, kdy byl zvolen pražským arcibiskupem. Dandár také studoval společně s patriarchou Kirillem na Leningradské duchovní akademii. Podle zjištění Deníku N se současnými proruskými vazbami v českém pravoslaví zabývají i české bezpečnostní instituce.
Ministerstvo vnitra následně ve svém přehledu ruských vlivových operací výslovně upozornilo, že některé pravoslavné struktury působící v Česku mohou sloužit jako nástroj ruského vlivu. Současně zdůraznilo, že společná česká a slovenská pravoslavná církev není ve svém postoji k ruské agresi jednotná. Zatímco olomoucko-brněnská eparchie invazi veřejně odsoudila, u vedení pražské eparchie ministerstvo poukázalo na snahy posilovat promoskevský vliv.
Rastislav, který od roku 2014 stojí v čele samostatné Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, krátce po zahájení ruské invaze vyzval věřící k modlitbám a půstu za mír na Ukrajině. Ve svém tehdejším prohlášení však Rusko přímo neoznačil za agresora a hovořil o vojenských operacích a konfliktu, který je třeba vyřešit mírovou cestou. Rastislav tak nyní veřejně ocenil patriarchu, který dlouhodobě podporuje ruskou agresi proti Ukrajině a ospravedlňuje ji náboženskými argumenty.





