Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet

Vatikánské předvolební ozvěny aneb kdo vyjde z konkláve?

Areopag / Petr Živný / 20. února 2013
Vatikánské předvolební ozvěny aneb kdo vyjde z konkláve?

Kardinál Gianfranco Ravasi
Autor: Christnet.cz. / Petr Živný

Komedie Nanniho Morettiho "Habemus Papam" v hlavní úloze s Michelem Piccolinem byla uvedena v italských kinech 15. dubna 2011 a v červenci stejného roku se objevila i na 46. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Tehdy by asi většina lidí, která viděla tento film, netušila, že se jedná o prorockou vizi, i když důvody, proč se vzdát  úřadu římského biskupa, se mohou lišit. Mnoho katolíků je v Itálii rezignací Benedikta XVI. šokováno: "V době, která se vyznačuje tak velikou nejistotou a relativitou, teď ztrácíme i papeže, který má být skálou a pevným bodem v naší krizí zmítané společnosti..." Zvláštní pocit pro "osiřelé" katolíky, když od 1. 3. 2013 se při všech mších v eucharistickém kánonu nebude již vyslovovat jméno dosavadního papeže z důvodu uprázdnění jeho stolce ("sede vacante"). Na druhou stranu více racionálně založení jedinci naopak obdivují a oceňují toto Ratzingerovo gesto, díky kterému se otevírá možnost, aby přišel kandidát adekvátního věku a dobrého zdraví, který bude moci všechny nelehké úkoly římského velekněze lépe zvládat. Někteří se rovněž domnívají, že podobně jako biskupové, tak i každý papež by měl odejít v 75 letech do penze.

Celá řada světových agentur a mass media přinášejí v současné době zprávy, kdo by se mohl stát nástupcem Benedikta XVI. Sázkové kanceláře budou mít ze svých klientů velké zisky. Hovoří se o kandidátech z Afriky, Latinské Ameriky, z USA apod. V souvislosti s papežskou volbou se také pokaždé zdůrazňuje, že nový papež se bude muset vypořádat s otázkou celibátu kněží, svěcením žen, s přehodnocením antikoncepce, s dovolením, aby svaté příjímání mohly obdržet osoby, které se rozvedly a žijí v novém vztahu, a stejně tak i křesťané jiných vyznání, aby církev konečně uznala práva osob s jinou sexuální orientací, aby církev přestala mít pyramidální strukturu, aby došlo konečně ke sjednocení křesťanů a mnohé další "problémy".

Kardinál Miloslav Vlk, emeritní pražský arcibiskup, zdůraznil v jednom z posledních televizních inverview v souvislosti s předchozí papežskou volbou jednu velmi důležitou skutečnost: "Joseph Ratzinger byl zvolen, protože svými kvalitami velmi vybočoval z průměru ostatních kardinálů." Tak tomu bylo i v případě Jana Pavla II. Pro církev není podstatné, jaké je kandidát pleti, národnosti, nýbrž jaké jsou jeho celkové kvality, aby mohl co nejlépe zastávat svěřený úřad. Hledá se kandidát hlubokého duchovního života, dobrého psychického a fyzického zdraví, schopný hovořit větším množstvím cizích jazyků, který dosáhl v předešlých církevních funkcích značných úspěchů, je schopný dobře lidsky komunikovat a který garantuje, že dosavadní církevní kurz bude pokračovat. Nakonec papež během svého pontifikátu jmenuje takové kandidáty, o kterých se očekává, že budou pokračovat v jeho stylu. Kromě toho některým z nich pak dává zvláštní úkoly, aby se mohli před ostatními lépe zviditelnit.

Již ve volbě Benedikta XVI. se projevila snaha nejmenovat papeže, který by nebydlel na území Itálie. To má své praktické důvody. Dá se předpokládat, že i tentokrát se bude postupovat podle stejného scénáře.

Nejvíce kardinálů žije v Itálii, a proto oni budou volbě udávat základní tón. Další voliči se potom přidají k většině, zejména kdyby se konkláve neúnosně protahovalo. Dva kardinálové byli papežem Benediktem XVI. zvlášť zviditelněni: bývalý benátský patriarcha ANGELO SCOLA, který nastoupil jako arcibiskup do pětimilionové milánské diecéze, a bývalý ředitel milánské knihovny "Ambrosiana" GIANFRANCO RAVASI, předseda Papežské komise pro kulturu, který byl pověřen letošními postními duchovními cvičeními pro římskou kurii ve Vatikáně. Nevýhodou prvního dvaasedmdesátiletého kandidáta je jeho minulá přislušnost ke kontroverzní "Comunio e Liberazione". U druhého, který je o rok mladší, by mohlo vadit, že nemá praktické zkušenosti s vedením diecéze. Scola působí lidově, má určité charisma bělovlasého sympatického pána a la herec Jean Gabin. Téměř holohlavý Ravasi je zase přítomen na sociálních sítích, oblíben u mladých a především intelektuálů, je to biblista a lingvista světového významu, který pravidelně vystupuje v různých televizních stanicích. Nezapomentutelným byl jeho nedávný veřejný dialog s prezidentem italské republiky Giorgem Napoletanem v Assisi o víře a ateismu v rámci tzv. dvoru pohanů (Cortille dei Gentili). Zdá se, že je to právě Ravasi, který svými zcela mimořádnými kvalitami převyšuje po všech stránkách všechny ostatní kardinály voliče.

Určité šance může mít šestašedesátiletý kardinál GIUSEPPE BETORI z Florencie, který se vyznačuje dobrou schopností navazování mezilidských vztahů a patří spíše k těm, kteří ctí katolickou tradici. Poněkud neznámým je církevní právník, pětasedmdesátiletý kardinál FRANCESCO COCCOPALMERIO, bývalý světící biskup Milána, který v současné době je prezidentem Papežské rady pro legislativní texty. Toho lze považovat za nejvíce liberárního, který by asi velmi překvapil a mohl vést církev k rozsáhlým reformám. Patří však věkem k těm nejstarším kandidátům, kteří mohou ještě volit.

Pokud by volba padla opět na kandidáta neitalského původu, musel by to být kardinál, který - podobně jako Ratzinger - žije v Římě a dobře vládne italštinou. Mohl by jím být i nedávno jmenovaný bývalý správce Papežského domu, Američan, třiašedesátiletý kardinál JAMES MICHAEL HARWEY. Je důvěrně znám celé vysoké katolické hiercharchii a byl vždy pravou rukou předchozích papežů. Nevýhodou by mohla být pro něho jeho nedávná aféra s papežským komořím, která se ho bezprostředně týkala. Tisk se často zmiňuje o děvětašedesátiletém Kanaďanovi kardinálu MARCU OUELLETOVI, P.S.S., blízkém spolupracovníku Benedikta XVI., který zastává úřad prefekta Kongregace pro biskupy a je znám jako tradicionalista.

Obecně lze  očekávat, že kardinálové vyberou ze svého středu takového kandidáta, který by upevnil jednotu církve, zvýšil disciplínu a kázeň v kléru, rozvinul evangelizaci a nadále pokračoval v realizaci II. vatikánského koncilu.

Věříme, že přes všechny lidské úvahy a analýzy to bude Duch Svatý, který přítomným kardinálům vnukne jméno takové osobnosti, která jako nástupce sv. Petra povede bezpečně Kristovu lodičku v bouřích tohoto světa a přispěje k tomu, aby katoličtí křesťané byli solí a světlem pro všechny národy, ve svých bližních viděli tvář Ježíše Krista a podle toho v síle Jeho milosti i jednali.

Autor článku je korespondentem Magazínu Christnet v Itálii a jako novinář byl nedávno akreditován ve Vatikánu.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?