Seznamka
Daniel Kroupa
Autor: archiv autora
V případu Charlie jde o existenci svobody vyjadřování, nikoli o její rozsah. Lidé, kteří argumentují, že jsou sice proti zabíjení novinářů, ale že ti neměli urážet náboženské cítění muslimů publikováním karikatur zesměšňujících Mohameda a dalších náboženský symbolů, nemluví k věci. Jsme svobodnými lidmi proto, že nemáme nad sebou pána, ale že se společně podřizujeme zákonu, před nímž jsme si všichni rovni. Ten zákon vymezuje naše svobody a pokud jej neporušujeme, můžeme konat... co chceme.
O rozsahu těchto svobod můžeme právě díky svobodě vyjadřování vést diskusi. Pokud ten zákon někdo porušuje, stanoví jiný zákon, jak můžeme dovést narušitele před nezávislý soud. Pokud někdo považoval karikatury v časopise Charlie Hebdo za porušující zákon, měl možnost jejich autory žalovat. Muslimští útočníci tak neučinili, ale vzali zbraně a novináře povraždili. Spáchali útok proti celému systému udržujícímu občanské svobody a proti tomu je třeba se postavit.
Kdysi jsem podal podnět k trestnímu stíhání vydavatelů Hitlerovy knihy Mein Kampf, protože jsem byl přesvědčen, že cílem bylo podněcování nenávisti proti Židům. Kdyby však na ně někdo zaútočil podobným způsobem jako na časopis Charlie Hebdo, stál bych bezpodmínečně na jejich straně.
K tomu je ovšem opět třeba něco dodat. Kromě zákonů existují pravidla slušného chování, která zakazují urážet druhé lidi a jejich cítění i v případech, které zákony nezakazují. Síla těchto pravidel spočívá v tom, že nejsou vynucovány násilím. Slušní lidé je dodržují jen proto, že jsou správná. Ti méně slušní ze strachu, že ztratí respekt ve slušné společnosti. S těmi neslušnými však stojí v jedné řadě ve chvíli, kdy někdo útočí proti principům svobodné společnosti. Myslím, že Charlie je právě ten případ.
Daniel Kroupa je český politik, vysokoškolský učitel, filosof a signatář Charty 77, někdejší předseda ODA. V současnosti působí na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
