Přenesení ostatků kardinála Berana není dobrá zpráva, ztratíme poklad v srdci světové církve

České církve / Radek Martinek, Pavel Frývaldský / 11. ledna 2018
Přenesení ostatků kardinála Berana není dobrá zpráva, ztratíme poklad v srdci světové církve

Kardinál Josef Beran
Autor: kardinaljosefberan.cz

Počátkem nového roku proběhla českými médii tisková zpráva, že papež František dal svůj souhlas s návratem tělesných ostatků pražského arcibiskupa Josefa Berana pohřbeného ve svatopetrské bazilice zpět do vlasti, kde by měl být uložen v kryptě svatovítské katedrály. Zúročilo se tím horečnaté zákulisní jednání pražského arcibiskupství a českého velvyslance při Svatém Stolci, jež mělo za cíl naplnit nedávno objevené poslední pořízení zemřelého kardinála. Přesto to pro domácí církev není dobrá zpráva. Proč?

Svědek víry

Když v roce 1965 odlétal pražský arcibiskup Beran do Říma, tušil, že se už do milované vlasti nikdy nevrátí. 22. února 1965 byl totiž při konzistoři svolané papežem Pavlem VI. jmenován kardinálem. Převzetí kardinálského klobouku, jež bylo cílem Beranovy cesty, však zaplatil draze: vyměnil dlouhodobou internaci za exil.

Pavel VI. si Berana velmi vážil pro jeho statečnost, pro jeho věrnost víře a církvi, pro jeho utrpení, které zakusil jak od nacistů, tak od komunistů. Beran sám pronesl v samém závěru Druhého vatikánského koncilu důležitý projev o svobodě svědomí a svobodě náboženského vyznání. 17. května 1969 bylo papeži Pavlu VI. oznámeno, že kardinálu Beranovi natolik rychle ubývají síly, že v nejbližších hodinách patrně zemře. Římský biskup nelenil a okamžitě se přeplněnými ulicemi Říma vydal na cestu do české koleje Nepomucenum, kam však dorazil pozdě. Kardinál už vydechl naposled. Ani smrt však nemohla přervat přátelské pouto mezi papežem a biskupským exulantem. Pavel VI. nejenom osobně vedl pohřební obřady, ale dokonce umožnil, aby tělo zemřelého bylo uloženo v papežské kryptě, v bezprostřední blízkosti hrobu svatého Petra. To je opravdu těžko uvěřitelné gesto. Papež postoupil křehkému českému kardinálovi místo vyhrazené s velkou pravděpodobností pro jeho vlastní poslední odpočinek!

Hrob v těsné blízkosti ostatků prvního z apoštolů

Tělo českého kardinála bylo uloženo v kapli „Madonna della Bocciata“ na jižní straně krypty, přímo pod presbytářem svatopetrské baziliky. Hned před kaplí na severní straně začíná koridor s odhalenými archeologickými nálezy dokládajícími nedotčenost nejposvátnějšího místa celé baziliky — hrobu apoštola Petra (tzv. Confessio sancti Petri). Místo kardinálova posledního odpočinku je vzdálen od konfese skutečně jen několik málo metrů! Kardinál Josef Beran je jediným metropolitou na světě, kterému bylo umožněno i po smrti setrvat v nepřerušeném spojenectví s nástupci apoštola Petra — vztah, jež za života symbolizovalo palium. Sama kaple má rovněž bohatou historii. Její stávající podoba je sice až z konce 16. století, ale v jejích místech byla ve staré konstantinovské bazilice uložena těla hned pěti svatých papežů.

V papežské hrobce bylo v průběhu staletí pohřbeno pouze deset (!) dalších osob, jež neměly papežskou hodnost. Ze zbořené konstantinovské baziliky byly přeneseny tělesné ostatky německého císaře Otty II. (†983) a kyperské královny Karoly (†1487). Po dokončení krypty se už této symbolické cti dostalo jen příslušníkům královských rodů ze zemí, jež přešly k reformaci — proslulé královně Kristýně Švédské (†1689) a třem posledním katolickým Stuartovcům. Ve dvacátém století to byly už jen duchovní — kardinál Rafael Merry del Val (†1930), pohřbený v blízkosti hrobu Pia X. , jemuž sloužil a dva dobrodinci baziliky, kteří se zasloužili o zdárný průběh archeologických vykopávek konaných v blízkosti Konfese ve 40. letech — kardinál Federico Tedeschini (†1959) a mons. Ludwig Kaas (†1952, ostatky byly přeneseny v roce 1965). Posledním — desátým — „nepapežem“ je právě Josef Beran!

Znamení pro svět

Jakkoliv je naplnění poslední vůle posvátnou a navýsost čestnou úlohou pokrevních příbuzných i nástupců v biskupském úřadě, nemůže být v tomto směru považována ze jedinou, natožpak určující okolnost. Papežovo rozhodnutí pohřbít Berana ve svatopetrské basilice lze sotva považovat za provizorium, vyjadřuje naopak velké gesto úcty k českému biskupovi, je neskutečným vyznamenáním a vyzdvižením univerzálního významu Beranovy osobnosti. Rozhodnutí o přenesení Beranových ostatků lze bohužel vykládat spíše jako nepochopení či nevědomé znevážení tohoto gesta papeže Pavla VI. Uložení těla v papežské kryptě není pouhou výsadou, jež by se týkala pouze kardinála osobně, ale oceněním tehdejší těžce zkoušené české církve jako celku. Jsme jediným národem, jež má v bazilice oltář svého hlavního patrona svatého Václava a v kryptě vzácný poklad — tělo mimořádně statečného svědka víry. Jde o privilegium, za které by měla být vděčná celá česká církev a český národ. Beran nebyl papež, ale o to více můžeme rozhodnutí Pavla VI. považovat za znamení, že jeho osoba má význam pro celý svět. Jak je možné, že toto gesto dnes nebereme vážně?

Rozhodnutí o převezení Beranových ostatků se podle tisku opírá o jeho poslední přání být pochován v pražské katedrále. Toto přání bylo znemožněno komunistickou vládou, která se takříkajíc bála i samotného těla mrtvého arcibiskupa. Je sotva myslitelné, aby si Beran ve své poslední vůli byť jen v koutku duše pomyslil na baziliku svatého Petra! Je známo, že po smrti Jana Pavla II. (†2005) polská církev uvažovala o převezení papežových ostatků do Krakova, ale uvědomila si, že jeho tělo patří světové církvi, symbolicky zastupované právě bazilikou svatého Petra.

Poklad v srdci světové církve

Také jiní biskupové a arcibiskupové nejsou pohřebení v pražské katedrále. Patří k nim biskup Daniel (†1167), ale především první arcibiskup Arnošt z Pardubic, pochovaný v Kladsku (†1364) a Beranův duchovní předchůdce, rovněž exulantský arcibiskup Jan z Jenštejna (†1400), pochovaný v bazilice svaté Praxedy v Římě. Budou snad také oni přemisťováni? Nemalou podobnost s kardinálem Beranem má i postava svatého Cyrila (†869), který rovněž zemřel v Římě. Jeho bratr Metoděj chtěl převést bratrovo tělo do rodné Byzance, jak to bratři slíbili matce. Proti tomu se však postavili biskupové dlící v ten čas ve Věčném městě, kteří žádali papeže, aby světcovo tělo pochoval v Římě. Papež Hadrián II. jejich žádostem nakonec vyhověl a rozhodl, že dá Cyrilovo tělo pohřbít v bazilice svatého Petra a to dokonce v hrobce, kterou tam nechal připravit sám pro sebe! Tomu Metoděj nemohl odporovat. Vyžádal si alespoň, aby tělo bratra bylo pochováno v chrámu svatého Klementa, jehož ostatky svatí bratři do chrámu přinesli z Chersonu.

Stranou nemůžeme nechat ani symbolické vyznění připravovaného uložení kardinálových ostatků u sv. Víta. Beran je pohřben v papežské kryptě — tj. v samém srdci baziliky, která pro miliardy katolíků ve světě už po celá staletí symbolizuje univerzální jednotu katolického společenství. Snaha o převezení ostatků tak vlastně není ničím jiným, než přerušením pouta, jehož pevnost potvrdil sám papež. V této souvislosti dostává výraz „návrat“ až nešťastně ironické vyznění. Odhlíží od celosvětového hlediska ve prospěch dávno překonaných upřednostňování pouhých národních zájmů. Koneckonců, kde může být arcibiskup více „doma“ než v symbolickém srdci celosvětové církve?

Duchovní opora v Římě

Jedním z argumentů ve prospěch převezení kardinálových ostatků bývá uváděna skutečnost, že přestože je Beranovo tělo uloženo v papežské hrobce, je tato okolnost málo známa a že k samotnému hrobu není pro běžného návštěvníka snadný přístup. To je však jen částečná pravda, protože bezprostřední blízkost Petrova hrobu činí i z jeho okolí privilegované místo modlitby a ztišení, tedy místo s částečně regulovaným turistickým provozem (to se koneckonců týká i našeho národního oltáře). Desítky českých studentů, kněží a řeholních sester dlících v Římě však toto místo má stále na zřeteli. Přichází sem se svými přáteli, aby se v blízkosti kardinálova hrobu modlili a slavili bohoslužby. Také poutníci z ostatních národů se často ptají na osobnost českého kardinála, kterému se dostalo této cti být pohřben tak blízko apoštolova hrobu. Plánované místo v nové arcibiskupské hrobce v pražské katedrále však důstojné místo k dostatečnému ztišení nenabídne, paradoxně tak bude nový hrob zesnulého kardinála duchovně mnohem hůře dosažitelný, než onen stávající v Římě.

Co skutečně kardinálu Beranovi dlužíme

Smutnou skutečností, jež ovšem charakterizuje české církevní prostředí již mnohem delší dobu je, že plánované přenesení ostatků nebylo předloženo k obecnější vnitrocírkevní diskuzi. Jde zřejmě o neuváženou aktivitu pražského arcibiskupství nebo českého velvyslance u Svatého Stolce na základě podnětů historika Jaroslava Šebka. Jako jediný argument je používána nově nalezená poslední vůle zemřelého. To je samozřejmě přijímáno kladně i českou veřejností a zřejmě právě s poukazem na ni byl získán i souhlas papeže Františka. V okamžiku, kdy však veřejnosti představíte okolnosti kardinálovy smrti, ojedinělost gesta papeže Pavla VI. i význam samotného pohřebního místa, pak se názory posluchačů během krátkého okamžiku proměňují v opačné stanovisko.

Je nám líto, že česká církev zřejmě ztratí vzácný poklad zasazený ještě do mnohem vzácnějšího šperku patřícího světové církvi. Škoda jen, že množství finančních prostředků, jež bude vyplýtváno na zcela zbytečné přenesení kardinálových ostatků a jejich následné uložení v kryptě pražské katedrály nebude raději investováno do šíření kardinálova zcela mimořádného odkazu doma i ve světě, např. do překladů životopisu a další popularizaci jeho osobnosti. Byla by to mnohem větší služba církvi, než pochybné gesto velkolepého pohřebního průvodu! Poté však, co skončí velkolepé slavnosti přenesení, zájem o osobu kardinála Berana nejspíše utichne, stejně jako modlitby, které v hluku naší katedrály bohužel asi zaniknou…

 

Autoři jsou kněží a působí v duchovní správě. V minulosti směli několikrát slavit bohoslužby u kardinálova hrobu.

Související článek o kardinálu Beranovi

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?

Timotej.cz
Porta libri

 

Bankovní spojení

Nový účet bez poplatků: 2900316130/2010 Starý účet 267841001/5500 stále platí.

Rubriky

Anketa

Souhlasíte s převozem ostatků kardinála Berana do Prahy?
Ano
19%
 
Ne
70%
 
Nevím
11%
 
(Počet hlasů celkem: 185)