Procházka krajinou vlastního nitra

České církve / Kristýna Boháčová / 15. října 2018
Procházka krajinou vlastního nitra

Taneční pouť krajinou na Klenové
Autor: Vojtěch Brtnický

Málokdy se v plenéru podaří vytvořit projekt, ve kterém jsou spolu umělci i diváci aktéry jedinečné události. Risk nepřijetí, jejž na sebe vzala Slavnost probíhající na Klenové den po svátku sv. Václava, se proměnil v nepřenosnou zkušenost, která v účastnících rezonuje i v dalších dnech.

 

Taneční pouť krajinou, jíž se v západních Čechách účastnilo kromě 30 tanečníků 250 diváků, skutečně bez výhrady naplnila to, co slibovala v názvu. Choreografie Michala Záhory, který před několika lety uvedl v Divadle Ponec mystický obraz Orbis Pictus, se nechala inspirovat pasážemi z knihy Ezechiel a z Apokalypsy a pozvala účastníky do krajiny. Z diváků se tak opravdu stali aktéři, z přihlížejících jednající a ve výsledku se setřela hranice mezi průvodcem a tím, který se nechává vést.

Vnější krása podzimní přírody, svěžího studeného větru a ostrých slunečních paprsků byla kulisou pro cestu vnitřní, skutečnou pouť, pro niž se každý musel rozhodnout sám. Když ji odmítl, strávil v Klenové pěkné podzimní odpoledne s procházkou navíc, ale pokud svolil a nepřijal hodinovou performance jen jako představení, jež se ho netýká, ale coby univerzálnější pozvání k novému pohledu na realitu, jež se neomezuje jen na zvláštní místo a čas, mohl zažít transformující moment.

Procházka krajinou vlastního nitra

Taneční pouť krajinou na Klenové
Autor: Vojtěch Brtnický

Pouť se však zároveň nikdy neodehrává v totální izolaci od ostatních. Ať už putujeme ve skupině nebo ne, v hlavě si stále neseme vztahy a situace, kde nás druzí obklopují. V Klenové měli účastníci možnost zakusit v koncentrovanější podobě tytéž pocity, jež má poutník před Chrámem Božího hrobu, před Mekkou nebo v hlavní sezóně na Velehradě. Dojem davu, přes nějž nevidím, neslyším, jenž postupuje jen zvolna, avšak komentuje v tempu, dominoval první části, pomalému postupu alejí. Zatímco jedni meditovali, tiše našlapovali a vnímali listy pod nohama a traktory vedle na poli, druzí nervózně vyhlíželi skulinu, kterou by se mohli protlačit dopředu, a nespokojeně komentovali totální zpomalení jako chybu v produkci, která však podle mě byla zcela jasným záměrem.

Výstup ke kapli a letmý pohled na pohyb odehrávající se uvnitř kontrastoval se soustředěností, k níž vyzývala následující část. Záhora velkoryse využil celou louku, a účastníci tak z velké dálky sledovali několik paralelních akcí odehrávajících se na opačné straně. Chvění suchých kostí z Ezechiela nakonec prostoupilo celým prostorem a tanečníci se skutečně dotkli okamžiku, kdy se k hmotě přidává duch, kdy se neživá matérie nadechuje k životu a kdy je chlad proniknut hřejivou blízkostí a přijetím. Každý z těchto vjemů byl však spoluprožíván s ostatními, stejně jako na společné pouti. A ne každý dokázal na vdechnutí ducha vyčkat přímo na louce. Někteří vstřebávali intenzivní setkání s tancem v autě, kde čekali na zbytek rodiny, která vytrvala.

Procházka krajinou vlastního nitra

Taneční pouť krajinou na Klenové
Autor: Vít Šteif

Vzdálenost, která od počátku zcela přirozeně oddělovala jak účastníky mezi sebou navzájem, tak účastníky a tanečníky, zcela zmizela v závěrečné části. Společně obejmout celý prostor, vytvořit kruh, z něhož není nikdo vyloučen, ale každý je zván, aby k celku přidal svou nezaměnitelnou tvář, a tak přijmout spoluzodpovědnost za výsledný tvar. Tvůrci Michal Záhora, tanečníci i jezuita Petr Vacík nechali účastníky zakusit radost z prosté skutečnosti, že mohou být součástí celku, který pulzuje v rytmu různorodosti.

Zkušenost pouti, kvůli níž se dobrovolně vzdávám komfortu známého prostředí, a kde tudíž potkávám sám sebe i ostatní v situacích, v nichž se nemohu spolehnout na obvyklé jistoty, kdy procházím krajinou, která rezonuje s mým vlastním nitrem, a kde je mi dána možnost nahlédnout na realitu nerozděleným pohledem, tak může být proměňující. Jak jsme zažili na Klenové, současné umění je schopno takovou zkušenost nabídnout.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?

Timotej.cz

 

Bankovní spojení

Nový účet bez poplatků: 2900316130/2010 Starý účet 267841001/5500 stále platí.

Rubriky

Anketa

Byl čin Jana Palacha sebeoběť, nebo sebevražda?
Sebeoběť
67%
 
Sebevražda
29%
 
Nevím
4%
 
(Počet hlasů celkem: 194)