Nechte mluvit Františka

Papež František
Autor: M. Mazur / Creative commons

Ve středu, krátce po oficiálním představení nového biografického filmu Francesco rusko-amerického režiséra Jevgenije Afinejevského, obletěla světová i česká média jeho malá část, ve které papež hovoří o homosexuálech jako členech Boží i lidské rodiny a vyjadřuje podporu civilním svazkům pro páry stejného pohlaví.

„Homosexuálové mají právo být součástí rodiny. Jsou to děti Boží a mají právo na rodinu. Nikdo nesmí být vylučován nebo činěn nešťastným,“ uvedl v dokumentu papež a doplnil: „To, co je nutné udělat, je vytvořit zákon o registrovaných partnerstvích [civilních svazcích], aby tímto způsobem měli [homosexuálové] právní ochranu.“ 

Různí strážci správné interpretace Františkových slov nabídli širokou paletu jejich výkladu. Někteří v nich vidí podporu homosexuálních manželství, druzí je považují za manipulativní sestřih, který vlastně nic nového neříká, a pokud přece jen, tak je v rozporu s římskokatolickým katechismem. Papež ve skutečnosti už delší dobu hovoří o tom samém. Mění především jednostranně konfrontační tón vůči LGBT+ lidem, nabízí rozlišování a doprovázení. Tak jednoznačná podpora právní ochrany pro páry stejného pohlaví za jeho pontifikátu skutečně ještě nezazněla. Církevní nauku ale nemění.

O čem papež mluví?

Jak upozornil deník The New York Times, Afinejevský použil pravděpodobně záznam z rok starého rozhovoru vedeného mexickou novinářkou Valentinou Alazraki. Několikaminutovou pasáž sestříhal do několika vět. Právě toto sestříhání klade otázku, jestli se nejedná o až příliš velký posun papežových slov. Vyjádření jde rozdělit na dvě části. V první hlava katolické církve mluví o homosexuálech jako členech rodiny i církve.

Velmi podobná slova, která jsou slyšet v dokumentu Francesco, zazněla například při tiskové konferenci při návratu ze setkání v Dublinu v roce 2018. František tehdy odpovídal na otázku: „Co byste řekl otci, jehož syn je homosexuál a chce žít se svým přítelem?”

Na závěr své odpovědi uvedl: „… Jsi můj syn, jsi moje dcera, takový, jaký jsi. Já jsem tvůj otec, tvá matka, pojďme si promluvit. A pokud se vám to, otcové a matky, nedaří, požádejte o pomoc, ale vždy veďte dialog. Syn nebo dcera mají totiž právo na rodinu, a tu mají jen jednu. Nevyhánějte ho z rodiny.

V září tohoto roku papež řekl při krátkém setkání skupině rodičům LGBT dětí: „Bůh miluje vaše děti takové, jaké jsou.“ A také: „... církev miluje vaše děti takové, jaké jsou, protože jsou děti Boží.“

Důležité jsou i jeho další symbolické činy. Ve filmu papež například telefonuje homosexuálnímu páru, který adoptoval tři děti. Papež dvojici vyzývá, aby děti zapojili do života jejich farnosti i navzdory možnému odporu části věřících. Nejedná se  o nic bezvýznamného, v mnoha zemích, kam patří i Česká republika, patří homosexualita dětí k příčinám napětí v rodinách a odmítání ze strany rodičů v katolickém prostředí. Rodiny gayů jsou nezřídka ve svých farnostech stigmatizovány.

Podpora právní ochrany homosexuálních párů

Větší kontroverzi vzbudila druhá část, ve které papež podpořil civilní svazky homosexuálů. Klíčem k vyjasnění těchto slov může být rok 2010, kdy se v Argentině hlasovalo o zákonu o homosexuálních manželstvích. Františkův životopisec Austen Ivereigh v knize Papež reformátor píše: „Katolickému obhájci práv homosexuálů, bývalému profesorovi teologie Marcelo Márquezovi, řekl [arcibiskup Bergoglio, pozn. red.], že je nakloněn právům homosexuálů, stejně jako právnímu uznání civilních sňatků, jež mohou homosexuální páry také uzavírat. Ostře se ale stavěl proti jakýmkoli pokusům nově vymezit pojem manželství v zákoně. ‚Chtěl bránit manželství, ale bez toho, aby urazil číkoli důstojnost nebo posiloval jeho výlučnost,‘ řekl jeden z kardinálových blízkých spolupracovníků. ‚Byl nakloněn maximálnímu možnému právnímu včlenění homosexuálů a vyjádření jejich práv zákonem, ale nikdy by neohrozil jedinečnost manželství jako svazku mezi mužem a ženou pro dobro dětí.‘

Nechte mluvit Františka

Néstor Kirchner v Argentině v roce 2010 pomáhal prosadil vládní zákon o sňatcích stejného pohlaví
Autor: Wikipedia.org / Creative commnons

V podobném duchu jednal tehdejší arcibiskup Bergoglio jako předseda argentinských biskupů, když o pár týdnů později navrhoval přijetí stanoviska, které by trvalo na manželství jako svazku muže a ženy, ale nebránilo by revizi a rozšíření pojetí civilních svazků. Bylo to jediné hlasování, které jako předseda biskupské konference těsně prohrál. Mimo jiné díky tomu, že jeho odpůrci se odvolávali na vatikánský dokument z roku 2003, který odmítal legalizaci jakékoliv formy svazků osob stejného pohlaví. Dokument byl podepsaný prefektem Kongregace pro nauku víry Josephem Ratzingerem, v té době úřadujícím papežem Benediktem XVI. Nejedná se ale o závazný (definitivní) dokument, je to „Úvaha ohledně návrhu právního uznání svazků mezi homosexuály“. 

Papež o podpoře civilních svazků hovořil také v několika rozhovorech v roce 2014 a 2017, nikdy ale ne tak explicitně.

Nakolik jsou tedy papežova slova v dokumentu vytržena z kontextu? To nechávám na posouzení čtenáři. Jen doplním, že vatikánský Úřad pro komunikaci film autorizoval a poskytl do něj záběry. Druhý den po premiéře režisér Afinejevský za film obdržel v prostředí vatikánských zahrad cenu Kinéo Movie for Humanity. Předání ceny se zástupci tohoto úřadu zúčastnili, a ani Tiskové středisko Svatého stolce papežova slova z dokumentu v dalších dnech po vypuknutí debaty žádným způsobem nekorigovalo.

Při této příležitosti je nutné položit ještě jednu důležitou otázku. Proč mexická televizní stanice Televisa odvysílala původní rozhovor, který trvá skoro hodinu a dvacet minut, avšak bez části, v níž papež o podpoře právní ochrany pro homosexuální páry hovoří?

Markantní manipulace české sekce Vatikánského rozhlasu

Rád bych se na chvíli ještě zastavil u skupiny interpretů, kteří vidí za papežovými slovy z dokumentu manipulativní sestřih, který vlastně nic nového neříká. Příkladem, který stojí za pozornost, je česká sekce Vatikánského rozhlasu, která vydala zprávu s titulkem „Markantní manipulace papežových výroků o stejnopohlavních párech“.

Místo odhalení a upřesnění celé situace ukazuje sama „manipulaci“, jaké by bylo dobré se vyhnout. Pár členů redakce rozhlasu dlouhodobě filtruje, komentuje a překládá papeže tak, aby to vyhovovalo jejich úzce profilovanému světonázoru. Je to vidět i na zprávě z 23. října. Ta se odkazuje na dva články. První z anglické Catholic News Agency, druhý z italského serveru Aletia.org.

Doporučuji si oba články přeložit a porovnat s českou zprávou. Nic o markantní manipulaci ani jeden z nich nepíše, jenom upozorňují, že papežova slova jsou značně editovaná – což ale ještě neznamená manipulaci, která je v našem jazykovém kontextu silně negativně zabarvená. Zkrátka věcně popisují legitimní otázky ohledně kontextu papežových slov. Česká sekce Vatikánského rozhlasu ale píše: 

„Dobře maskované střihy, vytváření nových kontextů a uplatnění materiálů záměrně vypuštěných při autorizaci jednoho z papežových rozhovorů – jedním slovem manipulace…“ Emotivně zabarveným způsobem to zní, jako kdyby na sestřihu v dokumentu pracovaly tři tajné služby největších světových mocností minimálně rok. Možnost, že se jednalo o slova záměrně vypuštěná při autorizaci, vzbuzují více než pochybnosti. Jezuita Antonio Spadaro, redaktor známého italského čtrnáctideníku Civiltà Cattolica a velmi blízký spolupracovník papeže, totiž na prosbu, aby papežova slova z dokumentu okomentoval, agentuře Associated Press odpověděl: „Na tom není nic nového, protože to bylo součástí toho rozhovoru… Je zvláštní, že si to nepamatujete.“

Česká sekce Vatikánského rozhlasu dále píše: „Vzhledem k tomu, že mnozí interpretovali americký filmový dokument jako změnu magisteria a z takto manipulovaného snímku vyvozují závěry o novém papežově postoji“ – Nezaznamenal jsem, že by nějaké vlivné české médium (nepřekvapivě kromě TV Nova), ani světové, tvrdilo, že se jedná o změnu magisteria. Vyjádření o registrovaném partnerství (civilních svazcích) z úst hlavy katolické církve nové je. I nejčastěji médii přebíraný text zprávy z ČTK jasně uvádí, že se papež dříve vyjádřil proti homosexuálním manželstvím. 

Aby autorka zprávy nenechala pochybnosti o tom, že je režisér „nevěrohodný“, tak do ní vsunula poznámku: „Režisér Jevgenij Afinejevsky, sám homosexuální aktivista…“  A ještě si spekulativně přisadila: „… papež shlédl loni v srpnu třicetiminutovou ukázku z filmu (tedy zhruba jeho třetinu). O tom, že by obsahovala také inkriminované pasáže, lze vážně pochybovat.“

Zpráva navíc vynechává vyjádření arcibiskupa Victora Manuela Fernándeze, dlouholetého spolupracovníka papeže, které zmiňuje článek Catholic News Agency. Ten tvrdí, že Františkem použitý výraz „convivencia civil”  je skutečně shodný s civilními svazky a odpovídá to i postojům, které Bergoglio měl již jako arcibiskup.

A tak by šlo pokračovat ještě dlouho.

Vatikánský rozhlas vnímám jako oficiální hlas papeže a Vatikánu u nás. Proto je škoda, když se soukromé stanovisko člena redakce tak silně promítne do jeho zpravodajství. Při překladu řady jiných papežových promluv a zpracování zpráv odvádí redaktoři dobrou práci a nezřídka i s obdivuhodnou rychlostí. Přesto si už delší dobu kladu otázku nad koncepcí rozhlasu, a to zvláště u vybraných témat, a dlouhodobě ho čtu jen s porovnáváním zahraničních zdrojů. Doporučuji to i ostatním.