Papež František vyzval svět k míru, nežehnal v cizích jazycích

Ze světa / vlu / ČTK / 31. března 2013 13:51

Vatikán - Papež František dnes ve svém tradičním velikonočním poselství vyzval svět k míru. Konkrétně zmínil situaci v blízkovýchodním regionu, Sýrii či KLDR, vyslovil se také proti ničení přírody. Požehnání Městu a světu pronesl pouze v italštině a na rozdíl od svých předchůdců vynechal pozdravy věřícím v desítkách světových jazyků. Na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu tedy letos nezazněla ani čeština.

V řeči, kterou nový papež pronesl před 250.000 lidmi, popřál mír celému světu a zdůraznil zejména konflikty na Blízkém východě. Vyzdvihl přitom "milovanou Sýrii", pro niž si přeje politické řešení občanské války, které by ukončilo utrpení obyvatelstva a uprchlíků. Palestince a Izraelce vyzval, aby našli odvahu k jednání a k urovnání dlouholetých sporů.

Zmínil také Severní Koreu či africký stát Mali a odsoudil mimo jiné "nemorální" vyčerpávání přírodních zdrojů. "Pokoj celému světu, i když je rozdělen chamtivostí těch, co se ženou za snadnými zisky, a poznamenán sobectvím, jež ohrožuje lidský život a rodinu," řekl nejvyšší pontifik.

František proslov výrazně zkrátil

Požehnání Městu a světu pak pronesl pouze italsky. Nenavázal tedy na tradici zavedenou svými předchůdci, kteří zdravili věřící v desítkách jazyků. Podle médií tak zřejmě chtěl zdůraznit svou funkci biskupa římského, zároveň toto jeho rozhodnutí proslov výrazně zkrátilo.

Papež Jan Pavel II. (v úřadu 1978-2005) po nástupu do čela církve žehnal zhruba ve třiceti jazycích, postupně však jejich počet zvýšil až na 60. Podobné množství jazyků používal i jeho nástupce Benedikt XVI., a to nejen ve velikonočním, ale také ve vánočním pozdravení. Když ve svém prvním vánočním poselství v roce 2005 několik jazyků vynechal, vyvolalo to velkou pozornost a církevní představitelé pak zdůvodňovali, že jej tlačil čas.

František nyní slaví Velikonoce poprvé v úřadu hlavy katolické církve. Na svatém stolci sedí teprve dva týdny, od svého zvolení 13. března. V úvodu své dnešní promluvy z balkónu baziliky svatého Petra dlouze hovořil o Kristově oběti, kterou si křesťané o Velikonocích připomínají. Naléhavě se obrátil na věřící a vyzval je k přijetí milosti Kristova vzkříšení a boží lásky, která pomáhá "vykvést i vyprahlé zemi".

Dnešní Hod boží velikonoční je v křesťanském kalendáři svátkem Zmrtvýchvstání Páně, kdy se na základě biblického svědectví připomíná vzkříšení ukřižovaného Krista. Pro křesťany je neděle vrcholem Velikonoc, nejdůležitějších svátků církevního roku.

Oslavy zmrtvýchvstání začaly už sobotní vigilií a pokračovaly dnešní dopolední mší. Po ní papež pozdravil jásající davy na náměstí. Nadšeným lidem kynul z otevřeného bílého vozu, s některými osobně promluvil a požehnal několika malým dětem.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře